VYBERTE SI REGION

Ruská ekonomika může klesnout až o 1,8 procenta, předpověděla Světová banka

Moskva - Pokud se prohloubí současná krize kolem Ukrajiny, mohl by hrubý domácí produkt Ruska letos klesnout až o 1,8 procenta a odliv kapitálu dosáhnout rekordních 150 miliard dolarů. Předpověděla to dnes Světová banka (SB). Její prognóza ale předpokládá, že západní země se zdrží obchodních sankcí vůči Rusku. Banka má také optimističtější scénář, který počítá jen s krátkodobými důsledky krize a s nárůstem ekonomiky o 1,1 procenta.

26.3.2014 5 AKTUALIZOVÁNO 26.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Handrejch

I ta optimističtější varianta ale představuje výrazné zhoršení ve srovnání s prosincovou prognózou banky, podle které měla ruská ekonomika letos dosáhnout růstu o 2,2 procenta.

Oficiální odhad ruského ministerstva hospodářského rozvoje pro letošní rok stále počítá s růstem o 2,5 procenta. Někteří vysocí představitelé ministerstva již ale podle agentury Reuters naznačili, že ruská ekonomika se potýká s negativními dopady ukrajinské krize.

Náměstek ruského ministra hospodářského rozvoje Andrej Klepač v pondělí řekl, že ministerstvo v prvním čtvrtletí počítá se stagnací ekonomiky. Jeho kolega Sergej Beljakov již minulý týden připustil, že ruská ekonomika vykazuje jasné známky krize.

Sankce

Západní země kvůli postupu Moskvy vůči Ukrajině uvalily sankce na vybrané ruské představitele a pohrozily i možnými hospodářskými sankcemi vůči Rusku.

„Růst politického napětí by mohl prohloubit nejistotu kolem hospodářských sankcí a způsobit další pokles důvěry a investiční aktivity," uvedla Světová banka. Předpověděla také, že kurz ruského rublu zůstane rozkolísaný, což bude nutit ruskou centrální banku k dalším opatřením na jeho podporu. Devizové intervence by podle Světové banky mohly v prvním čtvrtletí dosáhnout téměř 39 miliard dolarů (775 miliard Kč).

Odliv kapitálu

Další tlak na rubl by mohl způsobit rovněž odliv kapitálu ze země. SB v tom horším z obou scénářů odhaduje, že jeho objem by v tomto roce mohl dosáhnout 150 miliard dolarů. Bylo by to více než odliv kapitálu v roce 2008 během globální finanční krize. Investoři tehdy z Ruska přesunuli asi 120 miliard dolarů. Ekonomický poradce Kremlu Andrej Bělousov však dnes uvedl, že v tomto roce by odliv mohl dosáhnout 100 miliard dolarů.

Tempo růstu ruské ekonomiky již loni prudce zpomalilo a dosáhlo 1,3 procenta, ve srovnání s růstem o 3,4 procenta v předchozím roce. „Ruská ekonomika měla potíže již před nárůstem politického napětí kolem Ukrajiny," upozornil nedávno hlavní ruský ekonom banky HSBC Alexandr Morozov.

Ruský rubl nedávno zpevnil, vůči dolaru ale od začátku roku nadále ztrácí sedm procent, ukazují údaje Reuters. Nedávná data ruského ministerstva hospodářství pak naznačila, že za první tři měsíce roku odteklo z Ruska až 70 miliard dolarů, o sedm miliard více než za celý minulý rok. Ruští činitelé ale trvají na tom, že nebudou zavádět kapitálové kontroly, aby tento únik zastavili, napsala agentura AP.

Autor: ČTK

26.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Kontroly kotlů v domácnostech bude řešit ústavní soudce David

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
22 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Zeman je pro nový jaderný zdroj, uvedla po jednání s ním Škoda JS

Plzeň - Prezident Miloš Zeman by uvítal, aby se co nejrychleji rozhodlo o výstavbě nových energetických kapacit v českých jaderných elektrárnách a aby se na ní co nejvíc podílely české firmy. Uvedl to podle mluvčího plzeňské Škody JS Jana Stolára na dnešním setkání s vedením strojíren. Prezident firmu navštívil během své návštěvy Plzeňského kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies