"Region lze charakterizovat jako vhodné místo pro život nejen z hlediska dobrého životního prostředí, vyšších mezd, nízké nezaměstnanosti a bohatých možností pro rekreaci, ale i z pohledu makroekonomických ukazatelů," uvedl.

V roce 2014 činil v kraji ve srovnání s rokem 1995 nárůst hrubého domácího produktu (HDP) ve stálých cenách 55,7 procenta, což je pátá nejvyšší dynamika růstu mezi 14 kraji. Nejvyšší nárůst HDP zaznamenal Středočeský kraj, kde došlo téměř k jeho zdvojnásobení (o 91,1 procenta), Praha (79,3) a Zlínský kraj (67,4). Nejhůře na tom byl Karlovarský kraj. Jako jediný měl pokles 2,4 procenta.

Objemem vytvořeného HDP v roce 2014 byl Plzeňský kraj na šestém místě mezi kraji s 5,2 procenta z celkové vyprodukované hodnoty HDP na národní úrovni. Nejvyšší podíl byl vytvořen v Praze (24,3 procenta), nejnižší v Karlovarském kraji (1,9 procenta).

"Výkonnost kraje podle ukazatele HDP na obyvatele měřeného v paritě kupní síly v porovnání s dosaženým průměrem za EU 28 dosáhla v roce 2014 úrovně 80,3 procenta," uvedl Chlad. To je po Praze a Jihomoravském kraji třetí nejvyšší podíl mezi regiony ČR.

"Ačkoliv v žádném ze sledovaných odvětví není Plzeňský kraj dominantní, lze jednoznačně říci, že s 40,9 procenta nově vytvořené hodnoty v průmyslu na celkové hrubé přidané hodnotě v regionu se řadí mezi kraje s jeho nadprůměrným podílem, zejména pak ve zpracovatelském průmyslu, kde jeho podíl v roce 2014 dosáhl 34,8 procenta," uvedl Chlad. Proti roku 2008 došlo ke zvýšení podílu průmyslu v kraji o 4,9 procentního bodu. U ostatních odvětví je podíl pod průměrem ČR s výjimkou zemědělství a skupinou odvětví veřejná správa, vzdělávání, zdravotní a sociální péče.