VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šachty by zřejmě zlikvidovaly firmy

Frenštát pod Radhoštěm - Případné zahájení důlní činnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm by pravděpodobně znamenalo konec pro dva tamní největší zaměstnavatele.

21.2.2010
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií

Ministr Jan Dusík přijel ve čtvrtek 18- února do Frenštátu pod Radhoštěm, aby tam vyslechl připomínky proti státní energetické koncepci a poklepal základní kámen zvoničky – strážkyně Beskyd. Foto: Deník/Ivan Pavelek

Pokud by ve Frenštátě pod Radhoštěm začala důlní činnost, je zřejmé, že by to znamenalo velké problémy pro dva současné největší zaměstnavatele ve městě. Kvůli šachtám by nejspíše musely z města pryč. I to zaznělo při nedávné návštěvě ministra životního prostředí Jana Dusíka.

O riziku spojeném s případným zahájením těžební činnosti nejprve pohovořil ředitel společnosti Siemens Elektromotory Jaromír Zapletal. Ten připomněl, že firma ve Frenštátě existuje již patnáct let. Vznikla z podniku, který kdysi koupila společnost Siemens, a z něhož postupně vznikly dvě samostatné společnosti. „Ta firma je nad dobývacím prostorem Dolu Frenštát,“ poznamenal Zapletal.

Ředitel uvedl, že Siemens Elektromotory Frenštát se, i přes hlubokou krizi, kdy přišel celosvětově asi o třetinu obratu, udržel na tisícovce pracovníků. „Máme své dodavatele, čímž zajišťujeme stabilitu i dalších firem obchodu a služeb,“ připomněl Zapletal, jenž nechtěl návrh státní energetické koncepce hodnotit. Upozornil ale, že za posledních deset let investoval Siemens každý rok jenom do výroby elektromotorů v průměru 450 milionů korun. „Ročně vyrábíme elektromotory za zhruba čtyři miliardy korun. To je určitě mnohem více než před zmíněnými patnácti lety. Perspektiva investic nebyla krátkodobá, ale dlouhodobá. A je nutno připočíst další zázemí, které představují odborné školy, ať už učňovské nebo střední. I nadále spolupracujeme s Vysokou školou báňskou, s elektrotechnickou fakultou,“ vypočetl Zapletal

Poklesy půdy i prach

Ředitel poté zdůraznil, že zájmem Siemensu je, aby byla ve městě jistota podnikání. „Aby nedošlo k tomu, že nebude možné nadále podnikat kvůli poklesu půdy, pozemků, čímž dojde k narušení budov, jeřábových drah a podobně,“ nastínil případný scénář Zapletal a požádal ministra Dusíka, aby to, o čem hovořil, tlumočil při nejbližší příležitosti ostatním členům vlády.„Otázka zní, jak současná vláda zabrání tomu, aby investice, které tady Siemens za patnáct let udělal, nebyly znehodnoceny a nedošlo k úbytku pracovních míst v tomto závodě, a tím i ve Frenštátě,“ doplnil Zapletal.

Na něj navázal Zdeněk Przybyla, ředitel společnosti Continental. Ten zopakoval po svém předřečníkovi, že jsou ve Frenštátě rovněž patnáct let. „Na rozdíl od elektromotorů jsme začínali a na zelené louce a před rokem a půl jsme dosáhli zaměstnanosti dvou tisíc šesti set lidí. Teď, po propadu, jsme na dvou tisících,“ sdělil Przybyla.

Zároveň dodal, že v obratu se frenštátská společnost pohybuje mezi 9 až 11 miliardami korun. Za posledních deset let firma investovala do budov i do technologií průměrně mezi 600 až 700 miliony korun ročně. „Devadesát pět procent produkce vyvážíme hlavně do Evropy, ale i do Ameriky. Pětadvacet procent naší produkce je pro koncern Volkswagen, dvacet jedna pro Ford. Všichni tito by byli ohroženi také. Vyrábíme hlavně automobilovou elektroniku a senzory. Máme tady budováno dokonce i vývojářské centrum a rozhodně máme ambici být tady za dalších deset až patnáct let,“ řekl Przybyla.

Největším ohrožením výroby v Continentalu by, podle ředitele Przybyly, byla prašnost, spojená s těžební činností. „Na provozech musíme mít vysokou čistotu. Pokud by se v tomto kraji začalo těžit, znamenalo by to poměrně rychlý katalytický proces směrem dolů,“ naznačil Przybyla a dodal, že koncern, jenž zaměstnává 150 tisíc zaměstnanců po celém světě, by podnik z důvodu nekvality přestěhoval do jiných zemí. V úvahu by připadaly například Rumunsko, Bulharsko či Rusko.

Ministr Jan Dusík, v reakci na slova obou ředitelů, uvedl, že často slýchá argumenty, že se musí těžit uhlí, aby se udržela zaměstnanost. Frenštát je přitom příkladem, kdy by zahájení těžby mohlo být důvodem k zániku mnoha pracovních míst. „Nemůžeme předpokládat, že by začala těžba jen proto, aby byla pracovní místa. Dříve nebo později to bude zastaveno, protože to uhlí už nebude. Je třeba hledat pracovní místa, která budou v souladu s udržitelným rozvojem regionu,“ zmínil se ministr Dusík.

Autor: Ivan Pavelek

21.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
4 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Zatímco v první vlně EET podnikatelům postačil často tablet a vhodný program, nyní by měly firmy vybírat pečlivěji. Je jich totiž mnohem více a s náročnějšími podmínkami podnikání.

Rakouskou star zabila sláva. Falco by oslavil šedesátku

Jako první německy zpívající interpret dobyl Ameriku. Liboval si v extrémech a měl sklon k přehánění. Jeho sláva byla vrtkavá a zářil krátce, přesto se stal jedním z největších umělců rakouské hudební scény 80. a 90. let.V neděli by Falco, občanským jménem Johann Hölzel, oslavil 60. narozeniny. Zemřel po autonehodě, která byla možná sebevraždou. Řidič autobusu byl odsouzen, Falco měl v sobě koktejl drog a alkoholu. Dožil se pouhých 40 let.

VIDEO: Legendární "vejtřaska" slaví, před 65 lety byl vyroben první prototyp

Před 65 lety, 18. února 1952, byl v pražských Vysočanech vyroben první prototyp terénního nákladního automobilu Praga V3S. Legendární "vejtřaska", jak se autu přezdívá, byla vojenským třítunovým speciálem, ale své místo si našla i v zemědělství nebo na stavbách.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies