VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Satelitní mýto: kdo bude platit?

ČR - Plánované zpoplatnění dalších kilometrů silnic může zdražit zboží a služby. Na tyto náklady bude mít vliv i způsob, jakým bude stát provoz aut nakonec kontrolovat.

22.8.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Milan Jaroš

Mýto mají automobily nad 3,5 tuny v blízké budoucnosti platit nejen na dálnicích a rychlostních silnicích, ale také na komunikacích nižších tříd. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se bude vybírat satelitní technologií. Otázkou je, zda tento systém je k tomu vhodný. Zastánci rozšiřování mýta rádi opakují, že těžká doprava se pak dostane zpět na dálnice. Zapomínají však na jed­nu zásadní věc, a tou je systém výpočtu.

Tvorba poplatků

„Výše tarifů se stanovuje podle konkrétního typu komunikace. Pro každý existuje omezení plynoucí z nařízení Evropské unie. Výše tarifů se přitom musí odvíjet od reálných nákladů na výstavbu, ale také na údržbu kilometru dané komunikace. Proto když máme na dálnicích průměrnou cenu pět korun za kilometr, na silnicích I. třídy je to méně než polovina a na silnicích nižších tříd to bude přirozeně ještě méně,“ vysvětluje systém výpočtu Karel Černý, obchodní ředitel společnosti Kapsch.

Z jeho slov vyplývá, že výše mýtného musí být z rozhodnutí Evropské unie na silnicích nižších tříd nižší než na dálnicích. Proto bude jízda mimo dálnice vždycky výhodnější, i když se zavede výběr mýta na všech komunikacích. Otázkou je, jaký může satelitní mýto tvořit zisk.

Podle ministerstva dopravy má přinést prostředky jednotlivým krajům na údržbu silnic. Nikde však není zaručeno, že tyto peníze půjdou skutečně na opravy.

Pro tento systém je rozhodující, že poloha vozu se udává pomocí satelitů. Ke spojení palubní jednotky s centrálou pak dochází přes síť některého z mobilních operátorů. Ze zisku se tedy musí ukrojit část, která jde na služby mobilním operátorům. Kromě toho bude zapotřebí zajistit širokou síť distribučních míst s nepřetržitým provozem pro mobilní jednotky, což určuje zákon. Náklady na provoz by přitom neměly přesáhnout třicet procent z vybrané částky (dle doporučení Bruselu).

To se v případě českého mýta pokrývajícího asi 1300 km dálnic a silnic I. třídy daří (provoz zajišťuje Kapsch), na rozdíl od slovenského, které je založeno na satelitní technologii a pokrývá zhruba 2400 kilometrů (provoz zajišťuje Sky Toll).

Na toto srovnání poukazuje řada odborníků. Větší pokrytí s sebou nese i vyšší náklady, a satelitní mýto navíc prodražují platby telekomunikačním operátorům. Další peníze stojí kontrola, kterou zajišťuje celní správa.

Vyšší náklady firem

Rozšíření mýta by navíc zvedlo náklady také menším podnikatelům. Jako příklad můžeme použít pekaře, který denně objíždí několik stálých odběratelů v okolí. Pokud mu k cenám pohonných hmot přibude ještě mýto, zdražení pečiva se neubrání.

Obavy z toho však nemá ministerstvo dopravy, jak dokazují slova mluvčího Jakuba Ptačinského: „Nemyslíme si, že zavedení mýta na silnicích nižších tříd by mělo vážný dopad na menší podnikatele. Současná situace není udržitelná, správa silniční sítě je nákladná a peníze musíme někde získat.“

Porovnání českého a slovenského systému výběru mýta zpracovalo pro Ministerstvo dopravy ČR Centrum dopravního výzkumu, které se zabývalo také možnostmi rozšíření mýta. Jeho pracovník Martin Hájek přitom přišel se zajímavým návrhem:

„Problém by řešilo časové zpoplatnění. Do palubní jednotky by se nahrála informace například o zaplacení mýta na rok, což by se dalo vždy snadno ověřit. Současně by odpadly vysoké náklady na provoz systému a poplatek by mohl být přijatelný i pro malé podnikatele.“

Časové zpoplatnění v řádu stovek korun ročně by na ceny přepravovaného zboží prakticky nemělo vliv. Jenže ministerstvo rozhodlo patrně jinak a satelitní mýto spustí.

Jak by mohla vypadat praxe, jsme vyzkoušeli na vlastní kůži. V rámci testovacího provozu jsme se vydali na okresní silnici s vadnou palubní jednotkou. Netrvalo dlouho a vyrazilo za námi auto celní správy. Její zaměstnanci mají k dispozici zařízení, které palubní jednotky kontroluje dálkově, takže ta naše, registrovaná na jiný automobil, byla rychle odhalena. Jenže předjet nás na úzké a rozbité okresní silnici nebylo pro muže v uniformě nic snadného. Rozhodně si nemyslíme, že takový systém kontrol by přispíval k bezpečnosti silničního provozu.

Čtěte také: Dálniční známka bude jedna z nejdražších v Evropě

MILAN JIROUŠ

22.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
3

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies