VYBERTE SI REGION

Šedesát let prochází lidem rukama mapy od Kartografie

Praha /ROZHOVOR/ - Se školním atlasem se žáci setkávají na hodinách, řidiči často vytahují autoatlasy a turisté se snaží zorientovat díky mapám měst. Někteří si ještě pamatují oranžový školní atlas z roku 1958, jiní používali modrý atlas se zeměkoulí a červeným nápisem, dnešní děti mají modrý atlas se žlutým nápisem.

26.8.2014
SDÍLEJ:

Narozeninový dort rozkrojila ředitelka Kartografie Praha Milada Svobodová a ředitel VÚGTK Karel Raděj. Díky společné minulosti obou podniků se rozhodli oslavit výročí dohromady.Foto: Petr Skála

Společnost Kartografie Praha, která zpracovává a vyrábí mapy, už existuje v České republice šedesát let. Zažila politické proměny, ale účel a důvod produkce map stále zůstaly. Od roku 2009 působí ve společnosti jako ředitelka Milada Svobodová, která poskytla Deníku rozhovor.

Kartografie Praha
v čase
1954 – 1970
Kartografický a reprodukční ústav v Praze
1954 – 1965
Ústřední správa geodézie a kartografie, kartografický obor
1966 – 1969
Kartografické nakladatelství 
v Praze, n. p.
1970 – 1982
Kartografie Praha, n. p.
1983 – 1988
Geodetický a kartografický podnik v Praze, n. p.
1988 – 1990
Geodetický a kartografický podnik v Praze, s. p.
1991 – 1992
Kartografie Praha, s. p.
1992 – dosud
Kartografie PRAHA, a. s.

Jak se proměnila pracovní náplň Kartografie Praha?

Od svého vzniku v roce 1954 až do devadesátých let se zpracovávaly analogové mapy, které se kreslily ručně. Teprve po revoluci, kdy začaly vznikat malé firmy, které začaly zpracovávat mapy na počítačích, si společnost Kartografie PRAHA uvědomila, že musí jít s dobou a začít tvořit digitální mapy.

To byl tehdy správný krok, ne?

Rozhodně. Společnost zakoupila profesionální programy pro tvorbu map a začala převádět analogová data do digitální podoby. Jako partner firmy ESRI má Kartografie Praha přístup k nejnovějším technologiím a jako jediná komerční firma v České republice vytváří mapy a atlasy přímo ve specializovaném prostředí ArcGIS.

V čem byla devadesátá léta přelomová?

Až do roku 1992 byla Kartografie Praha státním podnikem. Po revoluci se z ní stala akciová společnost. Bylo to pro ni přelomové období, protože se musela stát konkurenceschopnou. Dříve měla monopolní postavení na trhu a najednou tu byly malé i zahraniční společnosti, které vyráběly autoatlasy a mapy.

Jak se dalo proti tomu bránit?

Kartografie Praha si musela uvědomit, v čem je dobrá a postavit své výrobky na kvalitě a tradiční značce. To znamenalo soustředit se na školní program, což jsou dějepisné a zeměpisné atlasy pro školy a dále na autoatlasy České republiky, turistické mapy a mapy Prahy.

Je těžké udržet mapy aktuální?

Je to nikdy nekončící práce, protože ve světě se neustále něco děje. Nejsou to jen technické změny, do kterých počítáme například výstavbu dálnic a sídlišť, ale také politické změny. Vznikají nové státy, mění se státní hranice, názvosloví, popřípadě vlajky. Sledujeme úplně všechno.

Ale co když není jasné, komu území patří?

Často se nás lidé ptají, co děláme s územími, kde se třeba bojuje. Existuje kategorie takzvaná Sporná území, která tato nevyjasněná území pokrývá. V současné době přibyl například Krym. Politika je velice citlivá záležitost, a proto se snažíme zůstat objektivní.

Máte určitý postup při aktualizacích?

Děláme je průběžně. Jakmile se něco změní, okamžitě to zanášíme do našich digitálních dat. Potom záleží na periodě, kdy se jednotlivé atlasy a mapy tisknou. Například autoatlasy a Školní atlas světa vychází aktualizované každý rok. Studenti tak mají stále aktuální obraz o uspořádání světa.

Jak často je mění na školách?

Školy je neobměňují každý rok, ale podle naší statistiky ve čtyřletých cyklech. Ze žádného nařízení nevyplývá, že si musí koupit právě náš atlas. Nicméně na jednotlivé školní tituly máme udělenou schvalovací doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tím mají pedagogové zaručeno, že publikace splňuje cíle vzdělávání stanovené školským zákonem, vzdělávacími programy a právními předpisy. Co se týká Školního atlasu světa, pořád se držíme na prodejnosti 40 tisíc výtisků ročně.

Jaké jiné mapy vydáváte?

Kartografie Praha se soustředí výhradně na český trh a zpracováváme převážně české území. V posledních letech jsme se zaměřili na tematické mapy České republiky, kterých už máme devět. Mezi nejpopulárnější patří Pivovary, které vyšly již ve čtvrtém aktualizovaném vydání. Dále to jsou například Hrady a zámky, Podzemí, Technické památky nebo 111 Nej ČR. Chystáme také mapu Rozhledny, protože víme, že jsou mezi lidmi velmi navštěvované. Snažíme se doplnit trh tím, co lidi zajímá a kam by se chtěli podívat.

Vnímáte mapy na internetu jako konkurenci?

Musíme je brát v úvahu. Je potřeba si uvědomit, jaké výhody poskytují tištěné mapy a vydávat jen ty produkty, které jsou na trhu žádané. Ze sortimentu map měst se proto soustředíme hlavně na Prahu, protože její tištěné mapy jsou stále prodejné.

Ovlivnily prodejnosti i navigace v autech?

Navigace v autech jsou trochu jiný produkt, který doplňuje mapu. Navigace vám pomůže dopravit se 
z bodu A do bodu B. V tom je opravdu dobrá, ale hodně lidí stále vozí i autoatlas. Já se vždy nejprve dívám na trasu v autoatlase, kde vidím souvislosti, kudy pojedu. Prodejnosti autoatlasů se tak opět vrátily na úroveň před rokem 2008, kdy nastal boom navigací.

Můžete popsat nějaké aktuální trendy v kartografii?

Je to hlavně digitální kartografie, jako například mobilní aplikace v telefonech, na iPadech i na internetu. Tomu nikdo nezabrání a myslím si, že je správné jít tímto směrem. Proto i Kartografie Praha připravuje svou verzi Školního atlasu světa pro iPad a také chystáme nový web věnovaný především učitelům a studentům zeměpisu.

Jak se vlastně vytváří mapa?

V současné době si může vlastní mapu vytvořit prakticky každý. Stačí si pořídit mapový podklad, což může být například státní mapové dílo, letecké nebo satelitní snímky. Vzhledem k tomu, že se na kartografické dílo vztahuje autorský zákon, je potřeba si uvědomit, zda si mapu vytvořím jen pro svou potřebu nebo ji budu dále šířit. Poté se podklad načte či naskenuje do počítače.

Co s ním děláte potom dál?

Ve vybraném grafickém programu si připravíte mapový klíč, to znamená vytvořit mapové značky, zvolit písmo, zadat tloušťky liniových značek a vybrat strukturu plošných značek. Současně musíte vyřešit barevnost celé mapy. Poté mapový podklad generalizujete, tedy vybíráte to hlavní a podstatné, a aktualizujete.

Jak dlouho trvá vytvořit menší město?

Zhruba týden. Nejpracnější je vždy aktualizace. Musíte zjistit všechny změny a přesně je zakreslit do mapy. Aktualizace se může provádět různými způsoby, například použitím leteckých snímků, ale nejspolehlivější je místní šetření, kdy člověk obejde a zakreslí změny přímo ve městě.

Kolik lidí pracuje pro Kartografii Praha?

Dříve při ručním zpracování map zde pracovalo až pět set lidí, ale to fungovalo i geodetické oddělení a tiskárna. V dnešní době stíháme produkci ve čtrnácti lidech. Je to díky počítačům, protože veškerá data jsou uložená na discích a vždy se jen aktualizují.

Vy jste vystudovala kartografii?

Vystudovala jsem obor geodézie a kartografie na VUT v Brně. Začínala jsem jako geodetka v investiční výstavbě, ale po roce 1990 jsem spolu s dalšími společníky založila firmu B.A.T. Program, která zpracovávala mapy nejen 
v ČR, ale i pro zahraniční partnery. V Kartografii Praha jsem od roku 2009.

V červnu jste oslavili šedesáté výročí, jak jste to plánovali?

Vzhledem k tomu, že Kartografie Praha vznikla v roce 1954 současně s dalšími subjekty, rozhodli jsme se, že oslavy uspořádáme společně s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým ve Zdibech. Našimi hosty byli také zástupci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a kolegové ze Zeměměřického úřadu.

Kde se oslava konala?

Oslava se konala v budově Kartografie Praha, která nám dodnes patří, ale pronajímáme ji jiným podnikatelským subjektům. Slavnostní setkání se uskutečnilo na konci června v prostorách haly, kde dříve stávaly tiskařské stroje.

Kolik přišlo lidí?

V průběhu večera přišlo asi 200 až 250 hostů. Lidé si mohli projít budovu, posedět při skleničce nebo si prohlédnout výstavu o historii a produkci Kartografie Praha.

O čem byla výstava?

Výstava ukázala průřez vydávání map od jejich počátků až po současnost. Součástí výstavy byly i zajímavé pozůstatky osobních věcí pracovníků, které se dochovaly. Vidět jste tak mohli například psací stoj Jiřího Novotného, brýle pana Vokálka nebo konvičku archivářky Hanky Stehnové, která s ní před dvaceti lety zalévala. Zajímavá byla i dochovaná kronika brigády socialistické práce.

Jaký máte pocit z oslavy?

Přišla spousta lidí, aby si společně zavzpomínali, protože tady dlouhá léta pracovali. Spousta 
z nich se neviděli i dvacet let. Někteří sedmdesátníci či osmdesátníci mne mile překvapili, protože přesně věděli, u kterého okna měli svůj stůl. Atmosféra byla přátelská a poslední hosté opouštěli místo setkání až v pozdních večerních hodinách.

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

26.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies