VYBERTE SI REGION

Šéf Evrazu: Zavření provozu v Ostravě? Takovou možnost nevidím

Ostrava - Současná doba ocelářství v Evropě moc nepřeje. „Je tady přebytek výroby, problematický je i vývoz kvůli vysokým nákladům a chybí také suroviny, které se musí dovážet," vysvětluje v exkluzivním rozhovoru, který poskytl Deníku, Dmitrij Ščuka, šéf společnosti Evraz Europe.

17.3.2013 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Sedmačtyřicetiletý rodák z běloruského Minsku šéfuje od loňského ledna podnikům společnosti Evraz v celé Evropě. Dmitrij Ščuka tak pod sebou má nejen vítkovický podnik, ale také fabriky v Itálii.

„Víte, jak se zachovat, když vaše letadlo bude mít havárii uprostřed pouště? Zůstanete u letadla a počkáte, nebo se vydáte na cestu? Já bych šel a snažil bych se něco dělat. Jen tak čekat na pomoc, to bych nemohl. Podle odborníků je ale lepším řešením to první," zkouší nás na počátku rozhovoru manažer, který už prošel řadou světových firem. Usmívá se přitom svýma živýma očima, ale zároveň je zřejmé, že pro něj není žádný problém zjednat si patřičný respekt.

Dmitrij ŠčukaPřirovnání ze života využívá Dmitrij Ščuka i při odpovědích na další otázky. Odpovídá bezvadnou češtinou. Že to není jeho rodný jazyk, bychom nepoznali ani náhodou.

Bavíme se jak o současnosti vítkovického Evrazu, tak o jeho budoucnosti i aktuálním stavu evropského ocelářství. Dmitrij Ščuka, kterého nedávno deník Insider označil za nejvlivnějšího představitele ruského byznysu v České republice, ale ochotně odpovídá i na to, jak se mu líbí město Ostrava, a nezapomíná ani na vítkovický hokej.

V posledním čtvrtletí loňského roku byla pozastavena výroba v ocelárně. V té době se hodně mluvilo o tom, že Evraz ve Vítkovicích skončí. Jak náročné bylo rozhodování o dalším působení společnosti v Ostravě?

Ono to je jako v manželství až se člověk rozvede, tak pochopí, o co přišel a co ztratil. S tou válcovnou těžkých profilů to bylo něco podobného. Její dočasné uzavření nám pomohlo k tomu, abychom nastavili úplně nové podmínky fungování a dokázali, že má šanci. Záležet bude na situaci na trhu a stále vyhodnocujeme, jak dále. Ta jednání jsou samozřejmě složitá, dodavatelé na nás tlačí. Každý chce mít pokryté vlastní náklady, a jsme tak v situaci, kdy na svá bedra přijímáme celou tu tíži. My ale musíme pružně reagovat na požadavky trhu, a když není poptávka, pak musíme zastavit.

Byla situace ve vítkovickém Evrazu někdy až tak ožehavá, že Evraz uvažoval o zavření provozu v Ostravě?

Takovou možnost jsem neviděl a ani ji nevidím. Evraz Vítkovice Steel se skládá z několika provozů a například válcovna plechu má dlouhodobě největší šanci se udržet díky dlouholeté tradici na trhu. Její kvalitní produkce se cení třeba i v Německu. Zastavení výroby úplně by bylo obrovské znehodnocení investice a nedává smysl za žádných okolností.

A co další provozy nebo případně otázka přesouvání se do jiné země?

Své aktivity musíme přizpůsobit chování trhu. Současná doba ocelářství v Evropě moc nepřeje. Je tady přebytek výroby, problematický vývoz kvůli vysokým nákladům, chybí suroviny, které se musí draze dovážet. Celé Evropě nyní hrozí, že zde zanikne výroba oceli. Evropa má nejdražší energii na světě, a Česká republika obzvlášť. Takže tato část je z dlouhodobého hlediska ohrožena.

Mohla by firma pokračovat i bez výroby v ocelárně, nebo by to už nemělo ekonomické opodstatnění?

Pokračovat bez ní můžeme. Zevrubnou analýzou jsme zjistili, že bychom přišli asi o patnáct tisíc tun produkce plechů ročně, což je asi jedno a půl procenta naší roční kapacity. Na druhé straně má pro nás vlastní ocelárna výhody, takže to není tak plně triviální rozhodnutí, že by všechno bylo pro její uzavření. Musíme se tím ale zabývat a v co nejbližší době rozhodnutí udělat.

V souvislosti s tím asi ztrácí smysl i dříve zvažovaná výstavba elektrické pece…

Pořád na tomto projektu pracujeme, protože tam jsou dlouhé vyřizovací lhůty různých povolení. Pokud se ale výrazně nezmění něco v poplatcích na obnovitelné zdroje energie, které snižují konkurenceschopnost zdejšího průmyslu, pak je realizace nepravděpodobná. Máme tady o třetinu vyšší náklady na energie než Německo, to můžeme těžko konkurovat tamním ocelárnám.

Jaké jsou největší problémy, které nyní dopadají na oblast vašeho podnikání?

Úplně nejhorší je už zmíněný převis nabídky nad poptávkou. Místo utlumení kapacit na základě organizovaného opatření Evropské unie si jednotlivé státy stále přetahují pomyslnou deku na sebe a snaží se zachránit své kapacity. Ale tím tu ten nadbytek bude o to delší dobu. V současnosti je převis nabídky nad poptávkou 30 milionů tun ze 150milionové kapacity evropských oceláren. Uvidíme, co s tím bude dál, Evropská komise slíbila v létě představit plán na záchranu evropského ocelářství.

Co dalšího vás sráží na kolena?

Pak jsou to ekologické požadavky emisní povolenky, které budou čím dál větší problém. Stále se to zpřísňuje, to je v pořádku, společnost si to žádá. Na druhé straně si ale nechráníme trh proti dovozům. Zdražujeme tím vlastní výrobu, tlak na ocelářství roste. Přístup k ekologickým opatřením by měl být realističtější.

Jak to myslíte?

Dříve každá miliarda investovaná do ekologie přinášela obrovské posuny, teď už to tak rychle nejde. Máme odhad, že my, ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny investujeme v dalších letech do ekologie deset miliard korun. Získáme tím už ale jen mikroskopický posun. Byla tu spousta ekologických dluhů z minulosti, ale v tom už se udělala obrovská práce. Určitě je třeba v tom pokračovat, ale přiměřeně je třeba brát ohled na udržitelnost podnikání, na pracovní místa. Taky tady bydlím, takže jsem pro ekologické investice, ale musí to být řešeno přiměřeně a se selským rozumem. Před pár lety v období boomu se investice do životního prostředí dělaly snadněji než teď, když je podnik ve ztrátě.

Ilustrační foto

Zmínil jste udržitelnost pracovních míst. Pro zaměstnance ocelárny je dost psychicky náročné žít v nejistotě, že se firma nedohodne na další čtvrtletí na dodávkách železa. Jaká je jejich perspektiva?

Bylo by nefér teď říct v této věci jednoznačné rozhodnutí, pořád se tím zabýváme, snažíme se ocelárnu udržet. Je to velké zařízení. Když jej zastavíme, znehodnotíme značnou část svého majetku. Není to opravdu lehké rozhodování, máme zodpovědnost vůči zaměstnancům, vždyť ta ocelárna má sto let.

Kdyby se zavřel jeden velký podnik, znamenalo by to dominový efekt pro celý průmysl v kraji?

Zavření vítkovického Evrazu by pravděpodobně mělo určitý vliv na fungování ArcelorMittalu Ostrava, přes něj pak i na OKD. Postihlo by to ale i menší firmy, které dodávají suroviny nebo odebírají produkci. Na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava se dělala studie, podle které by zavření tří zdejších velkých oceláren ohrozilo bezprostředně dvacet tisíc pracovních míst, maximalistické odhady ale mluvily až o dvou stech tisících, což je polovina pracovních míst v kraji. Já ale tak katastrofální scénáře (zavření všech tří oceláren najednou) nevidím.

Jak často se setkáváte přímo s vlastníky firmy Evraz? Dříve tady jezdil pan Tatyanin z Evrazu, teď už v Ostravě dlouho nebyl není to také signál pro budoucnost firmy?

S panem Tatyaninem mluvíme minimálně jednou týdně a jednou měsíčně máme větší plánovací poradu. Jednou měsíčně bývám v Moskvě. To, že tady jezdí méně, je podle mě dáno větší důvěrou v místní management, který se za poslední dva roky celý obměnil. Vlastně tady teď sedí vedení Evrazu pro celou Evropu, což je pro nás určitě dobrá vizitka. Jsme schopni řešit důležité věci bez zásahu shora.

Jak dlouho vy sám pracujete v Evrazu? Co jste dělal předtím?

V Evrazu jsem od roku 2009, předtím jsem dělal soukromé poradenství, mimo jiné jsem byl partnerem ve společnosti Deloitte. Po nástupu do Evrazu jsem ale původně nebyl trvale v Ostravě. Byl jsem tady sice každý měsíc, ale to jsem musel trávit spoustu času v letadle. Za dva roky jsem strávil na palubě letadla dohromady asi měsíc. Mám totiž na starosti působení Evrazu v celé Evropě, takže třeba i italskou továrnu. Ostravský závod je největší a členitější a vyžaduje mou přítomnost více, takže jsem nakonec zakotvil tady.

Jak se vám tady žije?

Mně tady nic nechybí. Problém mám jen s cestováním, protože letecké spojení se světem je z Ostravy stále špatné. Druhá věc je, že tady je malý počet dobrých restaurací, ale to je spíš taková okrajová záležitost, navíc i v této oblasti je patrné zlepšení. Občanské vybavenosti města teď třeba určitě významně prospělo otevření Nové Karoliny, to byl velký krok dopředu. Jak říkají místní je to tady take fajne.

Pověst Ostravy třeba i v jiných krajích republiky přitom stále není ideální, je pořád vnímána jako průmyslové město se špinavým ovzduším…

Zbytek republiky má podle mě scestnou představu o tom, co je Ostrava. Vidí smog, kouřící komíny. Já jsem byl tímto městem příjemně překvapený, když jsme tady začali bydlet. A od té doby se mé hodnocení ještě zlepšilo. Na špatné vnímání Ostravy bohužel narážíme, když třeba hledáme lidi mimo tento region, nikomu se tu nechce. Z hlediska vybavenosti a infrastruktury mi tady ale opravdu nechybí nic z toho, co bych očekával.

Evraz je hodně spojován s vítkovickým hokejem je to pro firmu dobrá forma propagace třeba i vzhledem k tomu, jak je hokej populární v sídle firmy Evraz, v Rusku? Budete jej podporovat i v další sezoně?

Rozhodnuto to není. Je hodně těžké ty peníze pro hokej „vyboxovat", protože poslední tři roky byl podnik ve ztrátě, a to se pak špatně žádá o příspěvek na sport. Nicméně jsem optimista a věřím, že se podaří akcionáře přesvědčit i letos. Vítkovický hokej je významná část společenského života v Ostravě. Lidé nemůžou jen pracovat, ale musí dostat i možnost kvalitního odpočinku.

DMITRIJ ŠČUKA 

* Narodil se 24. listopadu 1965 v běloruském Minsku.
 
* V roce 1988 dokončil studia Termofyziky/Výroby jaderné energie na Moscow Power Engineering Institute-Technical University.

* V ČR žije od roku 1988.

* Mluví plynule anglicky, rusky a česky a domluví se slovensky, polsky a německy.

* Před nástupem do společnosti Evraz v roce 2009 působil například ve vedení Deloitte Central Europe, už v roce 1997 založil společnost Proximus, kde působil jako výkonný ředitel.

Autor: Martin Pleva, Břetislav Lapisz

17.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Starosta Příbrami: Krampuslauf? Žádná akce nevyvolala tolik diskuzí

Příbram - Žádná společenská akce v historii Příbrami nevyvolala tolik diskuzí, a to před jejím konáním, i po jejím skončení. Ať už si lidé o ní myslí cokoli, byla bezesporu vyvrcholením letošních oslav 800. výročí založení města. Jaké je ohlédnutí starosty Příbrami Jindřicha Vařeky po Krampuslaufu?

Michaláková využívala média na úkor dětí, uvedl soud v usnesení

Praha - Medializace případu a neschopnost postarat se o děti, které si navíc u pěstounů zvykly. Tyto argumenty zopakoval Krajský soud v Oslo v usnesení, v němž se odmítl zabývat odvoláním Evy Michalákové. Česká matka se bránila proti tomu, že ztrácí rodičovská práva na oba syny. Uvedl to zpravodajský web Českého rozhlasu, jehož redakce má sedmistránkového usnesení k dispozici.

EET padá na zákazníky, restaurace zdražují

Berounsko - V jaké míře zasahuje nová povinnost elektronické evidence tržeb hospodským do provozu restaurací? Je jim na obtíž, nebo se s ní po sedmi dnech už sžili? Na Berounsku převažují zastánci prvního názoru.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies