VYBERTE SI REGION

Šéfka MMF Lagardeová ohlásila kandidaturu na druhé funkční období

Paříž/Davos (Švýcarsko) – Dosavadní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes oznámila, že se bude ucházet o druhé funkční období v čele instituce. MMF začal nominace na svého příštího šéfa přijímat ve čtvrtek; Lagardeová jasného konkurenta zatím nemá. Její oznámení není překvapivé, Lagardeová dala totiž v minulosti už víckrát najevo, že je připravena zůstat v čele MMF i další pětileté období.

22.1.2016 1 AKTUALIZOVÁNO 22.1.2016
SDÍLEJ:

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová Foto: čtk

„Jsem kandidátkou na nový mandát. Měla jsem tu čest získat od začátku procesu podporu Francie, Británie, Německa, Číny a Jižní Koreje," řekl Lagardeová ve vysílání francouzské televizní stanice France 2 ze zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.

V roce 2011 Lagardeová o křeslo šéfa MMF soupeřila s guvernérem mexické centrální banky Agustínem Carstensem. V čele MMF vystřídala Dominiqua Strausse-Kahna, který byl nucen odstoupit kvůli obvinění z pokusu o znásilnění pokojské v jednom newyorském hotelu.

Podporu šedesátileté Lagardeové nepřímo vyjádřil také americký ministr financí Jack Lew. Ten dnes v rozhovoru s televizní stanicí CNBC Lagardeovou chválil a řekl, že se těší na pokračování spolupráce s ní. Spojené státy mají právo zablokovat hlasování v rámci MMF.

Lagardeová byla ve Francii obviněna z nedbalosti v případu sporné arbitráže z roku 2008, kdy byla francouzskou ministryní financí. Arbitráž tehdy přiřkla asi 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč) podnikateli Bernardu Tapiemu v jeho letitém sporu s bankou Crédit Lyonnais. Francouzský soud loni v prosinci nařídil, aby byla Lagardeová kvůli své úloze v případu souzena. Lagardeová oznámila, že se proti rozhodnutí soudu odvolá. Vedení MMF své šéfce již dříve vyjádřilo podporu.

„Mám za to, že jsem vždy jednala v zájmu státu a v mezích zákona," řekla Lagardeová francouzské televizi.

Kromě problémů se soudy by kandidatura Lagardeová mohla narazit u některých rozvíjejících se zemích. Neexistuje sice formální nařízení, že by šéf MMF měl být z Evropy, tato praxe se však uplatňuje již od zřízení instituce po druhé světové válce, stejně jako to, že v čele Světové banky stojí Američan. Za posledních 70 let kandidáti Francie byli v čele MMF téměř 40 let. První náměstek výkonné ředitelky MMF David Lipton loni stanici BBC řekl, že příští šéf organizace by měl pocházet z neevropské země a jeho jmenování by mělo být podle zásluh.

Lagardeová si vysloužila uznání za to, že se podařilo v americkém Kongresu schválit zásadní reformní program, kdy se více hlasovacích práv v rámci MMF přesouvá na Čínu a další důležité rozvíjející se země. Je také považována za zručnou a šarmantní vyjednávačku. Některé rozvíjející se země jsou proto ochotny ji podpořit. Původem právnička Lagardeová je vůbec první ženou v čele MMF.

Autor: ČTK

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Zdravotníci odrodili holčičku cestou v sanitce

Roli porodníků zastali ve čtvrtek zdravotníci havířovské záchranné služby, když v průběhu transportu budoucí maminky přivedli na svět zdravou holčičku.

Lídři DSSS pošlapali v centru Mostu vlajku Evropské unie

Most - Necelá stovka lidí sledovala v pátek odpoledne předvolební mítink Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) na 1. náměstí. Vedení strany s předsedou Tomášem Vandasem stálo během projevů na vlajce EU. Mluvčí kritizovali imigranty, islamisty, Romy, sociální politiku, nezaměstnanost a velké politické strany a nabídli vlastní program se znovuzavedením trestu smrti za brutální vraždy. 

V Bulharsku zakázali nosit závoje, které ženám zakrývají tvář

Sofia – Bulharský parlament dnes schválil zákon, který ženám zakazuje nosit na veřejnosti závoje, šátky nebo jiné oděvy, které zahalují obličej. Zákon prosadila nacionalistická Vlastenecká fronta, podle níž s sebou zákon přinese posílení bezpečnosti v zemi po nedávných útocích islamistů v Evropě. Proti bylo Hnutí za práva a svobody (DPS), které je v zákonodárném shromáždění třetí největší stranou a mezi jehož voliče patří muslimové. Rozhodnutí kritizovala i mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies