VYBERTE SI REGION

Senátoři ODS by chtěli vrátit veřejnou službu

Praha /INFOGRAFIKA/ – Veřejná služba pro nezaměstnané opět ve hře? Navrhují to občanskodemokratičtí senátoři a podle autora změny Jaroslava Zemana (ODS) s nimi vyjádřili souhlas všichni senátoři napříč politickým spektrem.

21.3.2014 8
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Foto: Deník/Karel Pech

Změny by se měly týkat zákona o hmotné nouzi. Veřejnou službu museli už dříve vykonávat zdarma nezaměstnaní, kteří nebyli schopni si najít práci. Měla zamezit pouhému pobírání dávek. Ústavní soud však v listopadu 2012 tento institut zrušil.

Tentokrát senátoři navrhují, aby nezaměstnaní byli za vykonanou práci odměňováni, což by měl být motivační prvek. „Zákon zohledňuje lidi, kteří chtějí a mají zájem pracovat i prostřednictvím veřejné služby, a poskytuje jim zvýhodnění oproti těm, kteří nepracují, pracovat nechtějí nebo se práci vyhýbají," vysvětlují záměr senátoři.

Zeman předpokládá, že by si nezaměstnaní mohli za práci ve veřejné službě přijít na zhruba tisíc až 1600 korun, což by jim mohlo aspoň trochu zvednout příjem. Často se totiž tito lidé nacházejí na hranici existenčního minima, které je 2200 korun. „Nechceme, aby byla veřejná služba za trest, ale aby to byla motivace pracovat. Navíc tím lidé získají pracovní návyky. Když rodiče zůstávají doma, je to demotivující i pro jejich děti, které pak nechodí do školy," doplnil senátor.

Senátorský návrh však zřejmě narazí u poslanců. „Nejspíš to neprojde. Vláda má vlastní koncepci, jak to řešit. Navíc se ukázalo, že veřejná služba není dobré řešení," uvedl sociálnědemokratický poslanec Jan Chvojka.

Ústava limitem

Šéf premiérových poradců Vladimír Špidla uvedl, že limitem je ústava. „Když veřejnou službu zrušil Ústavní soud, tak to platí," řekl šéfporadce.
Ústavní soud totiž poukázal na to, že veřejná služba je 
v rozporu se zákazem nucených prací a porušuje i zákaz svévole, právo na zachování lidské důstojnosti, právo na spravedlivou odměnu za práci a právo na přiměřené hmotné zajištění v nezaměstnanosti.

Veřejná služba však není jedinou změnou v zákoně 
o hmotné nouzi, kterou senátoři navrhují. Svůj pohled zaměřili i na doplatky na bydlení, protože se jim nelíbí značný nárůst těchto výdajů. Navíc peníze podle nich končí 
v kapsách majitelů ubytoven. „Zákon zásadně omezuje možnost vlastníků ubytoven a obdobných subjektů, aby zneužívali doplatky na bydlení," tvrdí senátoři.

Krádež za bílého dne

Senátor Zeman současnou praxi označil přímo za krádež za bílého dne. „U nás na severu získají na doplatcích za nepoužitelné byty až patnáct tisíc korun. Přitom stejné byty se nedají pronajmout za více než pět tisíc korun," vysvětlil záměry Zeman, který je zároveň starostou Albrechtic v Jizerských horách.

Odkazuje se přitom na čísla z ministerstva práce a sociálních věcí. Zatímco v roce 2011 bylo na doplatku vyplaceno 850 milionů korun, o rok později už přes 1,6 miliardy korun. „Přeci nejsme dvojnásobně chudší," řekl senátor.

Tento nárůst vysvětluje tím, že úřady poskytují více doplatků na bydlení do jednoho bytu, respektive do jedné obytné místnosti na ubytovnách. Proto by dávky měly být vypláceny jen do nákladů, které jsou obvyklé v daném místě. Zeman věří, že by návrh mohl projít. „Jsem optimista," dodal.

Bydlení

Autor: Vilém Janouš

21.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 8
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies