VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Servery sestavily profil průměrného bankovního klienta

Praha - Jak vypadá typický bankovní klient, kolik provádí plateb a třeba jak hodně využívá internetové bankovnictví? Tuto otázku si nedávno položily dva internetové servery www.bankovnipoplatky.com a www.penize.cz. Na co přišly?

14.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/ Vojtěch Janda

Češi podle průzkumu využívají bankovní služby čím dál víc. Například oproti roku 2006 se počet příchozích plateb v průměru zvýšil ze tří na čtyři. „Třeba Češi dnes kartou v obchodech zaplatí v průměru šestkrát za měsíc, zatímco před dvěma lety to bylo jen dvakrát,“ uvedl Patrik Nacher, provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com.

Další zajímavý údaj se týká přímého bankovnictví, tedy internetbankingu či telefonního bankovnictví. Podle průzkumu přes ně probíhají tři ze čtyř bankovních příkazů.

Jak oba servery uvádějí v tiskové zprávě, profil průměrného klienta vznikl za jediným účelem, a to aby se dalo zjistit, kolik průměrný člověk utratí za vedení účtu u českých bank. České banky mají totiž v tomto ohledu pošramocenou pověst, protože si účtují více, než banky v jiných státech.

Letošní průzkum nabídl i dosti užitečnou novinku, které nese název „pasivní bankovní klient“. Jedná se o průměrného pracujícího, který svůj bankovní účet využívá jen proto, aby mu na něj mohl zaměstnavatel zasílat výplatu.

Průzkum potvrdil, že pasivní klient prakticky bankovní služby nevyužívá. „Je tudíž pravděpodobné, že v rámci různých balíčků či paušálů platí za více služeb, než ve skutečnosti spotřebovává,“ dodává Patrik Nacher.

Za co platí průměrný bankovní klient

Transakce Průměrný klient 2008 Průměrný klient 2006

Vedení účtu Ano Ano

Výpisy měsíčně poštou 1 1

Příchozí platby 4 3

Vklad v hotovosti 1 1

Trvalý příkaz k úhradě 4 (3x zadán elektr., 1x na pobočce) 2 (1x zadán elektr., 1x na pobočce)

Příkaz k úhradě 5 (4x zadán elektr., 1x na pobočce) 3 (2x zadán elektr., 1x na pobočce)

Výběr hotovosti na přepážce 0 1

Výběr z bankomatu 3 (2x z bankomatu vl. banky, 1x z cizí) 3 (2x z bankomatu vl. banky, 1x z cizí)

Platby u obchodníka 6 2

Platební karta 1 (elektronická) 1 (elektronická)

Přímé bankovnictví Ano Ano

Služba SIPO 1 nezjišťováno

Pasivní bankovní klient roku 2008:

· Vedení účtu

· Výpisy měsíčně poštou: 1x

· Příchozí platby: 1x

· Vklad v hotovosti: 0x

· Odchozí platby

o Trvalý příkaz: 0x

o Příkaz k úhradě: 1x (zadán elektronicky)

· Výběry na přepážce: 0x

· Výběr z bankomatu: 1x (z bankomatu vlastní banky)

· Platby u obchodníka: 1x

· Platební karta: 1x (elektronická)

· Přímé bankovnictví: 1x

· Služba SIPO platba: 0x

Zdroj: www.bankovnipoplatky.com, www.penize.cz


Autor: Vojtěch Janda

14.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies