VYBERTE SI REGION

Plzeňané šetří, vybírají si levné potraviny

Plzeň - Škrobem, masovým separátem, sojou nebo třeba imitacemi sýrů se teď živí řada lidí, kteří se pídí po co nejlevnějších potravinách.

25.9.2009 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Také Plzeňáci stále častěji nakupují potraviny, které řetězce prodávají pod vlastní značkou. Prodej těchto výrobků stoupl v posledním roce až o desítky procent. Podle obchodníků za to může ekonomická krize. Odborníci ale upozorňují, že některé z levných potravin jsou, co se týče výživové hodnoty, téměř na nule.

Levnější, to je hlavní důvod

„V nabídce máme na 1200 položek zboží naší vlastní značky. Je asi o 15 procent levnější než stejné zboží jiných značek. Co se týče zájmu zákazníků o levné potraviny, snaží se výhodně nakupovat zejména ty základní. Mléko, mouku nebo vejce a často nakupují i větší množství “ říká mluvčí společnosti Ahold, která provozuje supermarkety Albert, Libor Kytýr.

Také Tesco reagovalo na poptávku po levných potravinách. „Přizpůsobili jsme nabídku požadavkům zákazníků. Do slev jsme zařadili více druhů zboží a slevy prohloubili. Také my nabízíme zboží s výhodnou cenou naší značky. Zákazníci o něj mají dlouhodobě velký zájem,“ uvedla mluvčí společnosti Tesco Eva Karasová.

Obchodníci si stojí za tím, že výrobky jejich značek jsou stejně kvalitní jako ostatní sortiment. „Levnější ceny dosahujeme tím, že šetříme na obalech. Výrobky tesco jsou levnější také proto, že ušetříme na reklamě. Jsou ale ve stejné kvalitě jako ostatní zboží v sortimentu,“ vysvětlila Karasová.

Potravinářská komora ale upozorňuje, že ne vždy to tak je. Některé výrobky, které řetězce nabízí pod vlastní značkou, jsou sice levné, ovšem na úkor kvality. „Při výrobě je rozhodující cena. Výrobci tak po vyjednávání s řetězci dodávají určitý výrobek s tím, že na jeho složení se co nejvíce ušetří. Asi nejlepším příkladem jsou uzeniny, v nichž se maso nahrazuje například sojou nebo separátem. Obdobné je to i se sýry. Některé vůbec nejsou vyrobeny z mléka, ale z rostlinných tuků. Složení výrobků se ale zákazníci dočtou na obalech. Záleží tedy na nich, jak pozorně si obal přečtou a jaký druh výrobku si zvolí,“ vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

Dobrý sýr, ošklivé mléko

Jak říká, potraviny prodávané pod vlastními značkami řetězců sice nejsou zdravotně závadné, ale některé z nich lidskému organismu nijak neprospívají. „Zdraví konzumentů by mohly poškodit pouze v případě, že by je někdo jedl dlouhodobě ve větším množství. V žádném případě by je ale neměly jíst děti,“ říká Večeřová.

A jak se zákazníci při nakupování potravin rozhodují? Na prvním místě je mnohdy právě cena a pak kvalita. „Mám zkušenost třeba s „neznačkovou“ rozpustnou kávou. Vůbec mi nechutnala a ani to jako káva nevonělo. Něco podobného jsem zažila i s mlékem. Připadalo mi, že je naředěné vodou. Naopak mi ale například chutnal plísňový sýr přestože byl právě „neznačkový“. Takže když chci ušetřit, musím takhle vyzkoušet, co nám chutná a co ne,“ popisuje Plzeňačka Lenka Středová.

Autor: Petra Petříková

25.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

děti na základní škole
14

Stát bude platit školy asi podle počtu odučených hodin, ne žáků

Europoslanec Pavel Telička.
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies