VYBERTE SI REGION

Sklizeň na Kroměřížsku poznamenala voda

Kroměřížsko - Většinu úrody mají už pro letošek zemědělci z Kroměřížska pod střechou. Nadšeni z ní však nejsou. Jak totiž při zahájení sklizně předpokládali, výrazně negativně se na ní podepsaly jarní povodně.

2.9.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Iva Kovářová

„Spokojenost se sklizní v celém regionu určitě není. Hektarové výnosy jsou nižší, také kvalita potravinářského obilí je v mnoha případech horší,“ povzdechl si ředitel Agrární komory Kroměříž Milan Hebnar.

Ke čtvrtku měli podle něj zemědělci sklizeno 99,7 procent osetých ploch. Povodně a podmáčení porostů mělo podle Hebnara na úrodu zásadní vliv. Na některých pozemcích prý totiž dokonce ještě dodnes stojí voda.

„Takové lokality proto nejsou stále pokoseny a úroda je prakticky zničena. Je nutné také říci, že v mnoha případech musely být prokopány ochranné hráze i silnice, aby nedošlo k zaplavení vesnic a lidských obydlí. Utrpěli jsme tím však škody, které nám nikdo nevrátí,“ poznamenal Hebnar.

Nejhorší úrodu zaznamenali zemědělci na Kvasicku, kde voda škodila nejvíce.

„Celkem jsme nesklidili tři sta dvacet hektarů, z toho sto devadesát hektarů tvořila pole s kukuřicí,“ vyčíslil předseda Zemědělského podniku Kvasicko Vojtěch Kubík.

Cena šla nahoru

Propad výnosů může podle něj všem regionálním zemědělcům vykompenzovat jen tržní cena. Ta šla totiž letos ve srovnání s loňskem výrazně nahoru.

„S ohledem na cenovou houpačku tak utržíme za jeden hektar více, za tunu pšenice nám totiž kupující zaplatí čtyři tisíce pět set korun, vloni přitom stál jen dva tisíce osm set,“ podotkl Kubík.

Na Morkovicku se s jarními povodněmi potýkat nemuseli, s úrodou jsou tam proto docela spokojeni. Ve srovnání s loňským rokem ale přece jen došlo rovněž k propadu.

„Ačkoliv jsme tu velkou vodu neměli, byla hodně vysoká spodní voda, kvůli které přišly vniveč jařiny, mezi které se řadí jarní ječmen, mák či len,“ vysvětlil Josef Uchytil, místopředseda Agrodružstvo Morkovice.

Mizernou úrodu by podle zemědělců neměli zákazníci v obchodech nijak pocítit.

„Mohou toho jedině zneužít mlynáři, pekaři, ale hlavně prodejci, kteří si navýší cenu za pečivo,“ uzavřel Vojtěch Kubík ze Zemědělského podniku Kvasicko.

Autor: Jarmila Kuncová

2.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Chladné počasí. Ilustrační foto.
11

Mrazivý leden. Teploty v noci mohou klesat až k minus 17 stupňům

Europoslanec Pavel Telička.
8 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím - Střední Itálii dnes postihla série silných zemětřesení. Podle seismologického střediska EMSC měly sílu od 5,3 do 5,7 stupně. Informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici, první menší škody ale hlásí město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu.

Obama. Prezident, který Evropě možná nerozuměl

Když 20. ledna 2009 vstupoval Barack Obama do Bílého domu, bylo ve Spojených státech 861 664 prázdných domů. Jejich majitelé je museli opustit kvůli nesplácení hypoték. Po osmi letech je jeho země sice názorově rozdělená, ale po ekonomické stránce úspěšná.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies