VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krize zasáhla i školy, nemají peníze na opravy

Brno - Hospodářská krize už zasáhla i mateřské a základní školy v Brně. Magistrát totiž na opravy jejich budov vyčlenil jenom padesát milionů korun. V loňském roce přitom dal městským částem o třicet milionů více než letos.

14.3.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Školy opravy potřebují. Chátrají, a mnohé z nich navíc nevyhovují podmínkám hygieniků.

Jednou z možností, jak chybějící prostředky získat, je zažádat o peníze, které přerozděluje město. Ne všichni však dokáží splnit podmínky pro jejich získání. „Magistrát jsme požádali o tři sta dvacet tisíc korun na rekonstrukci sociálního zařízení, prý ale nic nedostaneme, protože po městě chceme celou částku,“ upřesnila starostka městské části Medlánky Alena Valentová.

Dodala, že peníze z Evropské unie chtít nemohou, protože požadují příliš nízkou sumu. „Systém je nastavený tak, že je snazší získat příspěvek na stavbu nové školy než dotaci na sociální zařízení,“ dodala Valentová.

Náměstek primátora pro školství Daniel Rychnovský si nedostatek peněz na opravy škol uvědomuje. „Starostové městských částí si ale musí uvědomit, že Brno má v současné době omezené možnosti. Přesto si myslím, že je ta částka dostačující. Investujeme ji především do mateřských škol, abychom tak zareagovali na současný babyboom,“ komentoval Rychnovský.

Pomoc od státu

Se školkami má největší potíže starosta Králova Pole Ivan Kopečný. „Kvůli hygieně máme problémy se dvěma mateřskými školami a jsme v situaci, kdy zvažujeme prodej jedné z nich,“ řekl Kopečný. Ještě před deseti lety přitom městské části platily velkou část oprav budov z vlastního rozpočtu. „To je teď nemožné. Pokud město vyhradí takhle malý objem peněz, nemůže se divit, že na některé městské části se prostě nedostane,“ doplnil starosta Králova Pole Kopečný.

Některé stavby navíc potřebují mnohem větší opravy. „Dostaneme třeba milion korun na rekonstrukci zahrady mateřské školy. Pokud je ale školka umístěná ve špatné budově z devatenáctého století, peníze vynaložíme naprosto neefektivně,“ zakončil Kopečný.

Podle Rychnovského můžou školy požádat o příspěvek ze státního rozpočtu. „Pokud se školám podaří získat státní příspěvek třeba pět milionů korun a k dokončení rekonstrukce potřebují ještě dva miliony, budeme se snažit je poskytnout,“ slíbil Rychnovský.

V Brně je kolem sedmdesáti základních škol. Ředitele škol netrápí jenom technický stav budov, ale i nedostatek žáků. Za posledních pět let počet žáků brněnských základních škol klesl téměř o pět tisíc.

Autor: Jiří Špičák

14.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obyvatelé vchodu, kde hořelo, se ještě vrátit nesmějí. Čekají ale až je hasiči vyzvou, aby si mohli z bytů vzít aspoň pár věcí.
9

Požár paneláku v Jirkově: "Včera jsem se hroutila, dnes to beru s nadhledem"

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
AKTUALIZOVÁNO
15 17

Valachová chce maturitu SOŠ z matematiky do roka po gymnáziích

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

Hitlerův telefon se na aukci prodal za téměř čtvrt milionu dolarů

Telefon nacistického vůdce Adolfa Hitlera se na dnešní aukci ve Spojených státech prodal za 243.000 dolarů (6,2 milionu Kč). Oznámil to aukční dům Alexander Historical Auctions. Vyvolávací cena činila 100.000 dolarů. Prodejní cena se nacházela zhruba v polovině předpokládaného rozpětí 200.000 až 300.000 dolarů, napsala agentura AFP.

Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Nejenom obchodníci, ale i berní úředníci finalizují přípravy před druhou vlnou EET. Jak říká v rozhovoru pro Deník šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, úředníci zohlední dobrou vůli podnikatele.

Nizozemský publicista: Wilders volby vyhrál už před hlasováním

Klíčovým úkolem pro nizozemské politiky by měla být snaha zasypat příkopy, které se mezi občany vytvářejí v souvislosti s březnovými parlamentními volbami. Myslí si to nizozemský učitel a publicista s tureckými kořeny Halil Karaaslan. Krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse podle něj v zásadě vyhrála už před samotným hlasováním, neboť ostatním stranám dokázala vnutit svůj pohled na situaci v zemi a svou velmi vyhraněnou interpretaci problémů, s nimiž se teď Nizozemsko potýká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies