VYBERTE SI REGION

Skoro všechno hnědé uhlí spálíme. Zbytečně?

Praha /INFOGRAFIKA/ – Uhlí je symbolem průmyslové revoluce a moci západního světa. Miliony tun končí v kotlích, abychom si mohli večer rozsvítit žárovku nebo se svézt vlakem do práce. Věk hnědého uhlí ovšem, zdá se, končí. Tedy alespoň v západní části světa, která se od uhlí postupně odklání, a to i Česká republika. Světová uhelná produkce přesto stále stoupá, protože na řadu přicházejí méně rozvinuté země, které dolují ostošest.

18.1.2016 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Klimatologové varují, že tím se budou ještě více prohlubovat problémy s globálním oteplováním, takže by bylo nejlepší lomy v co nejkratší době zakonzervovat. Podle chemiků to ale tak jednoduché nebude. „Až nebude ropa, budeme stále potřebovat základní chemikálie. Nespoléhejme na to, že je brzy nahradí nějaké nové typy polymerů," uvedl vědecký ředitel Výzkumného ústavu anorganické chemie Litvínov Jaromír Lederer.

V regálech obchodů najdeme asi 30 tisíc výrobků, na jejichž výrobu jsou potřeba asi tři stovky meziproduktů. Ty se zase vyrábějí jen z několika základních chemikálií, jako jsou třeba propylenbenzen, amoniak, kyselina sírová nebo chlor. „Králem chemie je dnes etylen," doplnil Lederer, který v této souvislosti ukázal právě na uhlí, které by v budoucnu mohlo také nahradit ropu a plyn jako motorová paliva.

Zkušenosti už tu jsou. Ještě do poloviny 90. let minulého století lidé v Česku svítili a vařili pomocí svítiplynu vyráběného z uhlí. Za druhé světové války se stal pro Německo takzvaný syntetický benzin strategickou surovinou a na českém území se vyráběl ještě do 50. let minulého století.

Ve velkém se od roku 1956 vyrábějí syntetická paliva v Jihoafrické republice, která tehdy čelila embargu na dovoz ropy. Podle Marcely Šafářové, ředitelky Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí, jehož hlavními akcionáři jsou Mostecká uhelná a Severočeské doly, se dnes ve třech jihoafrických uhelných rafineriích Sasol I až III vyrábějí motorová paliva, která pokrývají 38 procent místní spotřeby. „Firma po celém světě zaměstnává 170 tisíc lidí a vyrábí 200 produktů od benzinu po rtěnky, které vyváží do 120 zemí," přiblížila ředitelka.

Energetická náročnost

Jenomže taková mohutná výroba z uhlí s sebou přináší i své zápory. Je totiž nesmírně energeticky náročná, přičemž celá rafinerie spotřebuje asi polovinu ročního výkonu elektrárny Temelín. Enormní je také spotřeba vody. Rafinerie je zásobena ze sousední přehrady, z níž denně odčerpá 245 milionů litrů vody. Přesto Šafářová považuje tuto technologii za perspektivní. „Je ale potřeba si uvědomit, že nemáme ani výzkum, jak k nám takovou výrobu přenést," doplnila.

Na druhou stranu výroba z uhlí není zatím příliš efektivní. Lederer upozornil, že kromě výroby hnojiv je u ostatních produktů výtěžek jen asi deset procent. Nicméně budoucnost vidí ve výrobě takzvaného syntézního plynu pro výrobu dalších látek. Potíž je v tom, že jeho produkce se neobejde bez toho, aniž by vznikal oxid uhličitý.

To neradi slyší ekologové, podle nichž má uhlí na svědomí 43 procent emisí oxidu uhličitého a více než čtvrtinu všech emisí skleníkových plynů. „Vyrábět z uhlí benzin je horší než ho vyrábět z ropy," míní například energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Než uhlí spálit, je podle něho mnohem lepší využití hnědého uhlí pro výrobu sorbentů. Ty se používají například k odsiřování, čištění odpadních vod, zachytávání těžkých kovů, ale i v potravinářském průmyslu.

Avšak výroba z hnědého uhlí zaujímá v Česku asi jen jedno procento z celkového využití této suroviny. Zhruba deset procent se využívá v metalurgii a zbytek se spálí v elektrárnách a teplárnách. „Potřebujeme aktivní kroky, které tento nežádoucí stav změní, například urychlené schválení zákona o snižování závislosti na fosilních palivech, k němuž se vláda zavázala v programovém prohlášení," doplnil Polanecký.

Klimatologové, jak také ukázala nedávná konference v Paříži, poukazují na to, že se lidstvu krátí čas na řešení globálního oteplování, za nímž spalování hnědého uhlí také stojí. Přední světový klimatolog Hans Joachim Schellnhuber nedávno v Praze řekl, že aby se planeta neohřála o dva stupně Celsia, což je považováno za nejzazší hranici, jinak by Zemi a s ním i lidstvo čekaly těžké změny, museli bychom nechat v zemi 90 procent současných zásob fosilních paliv.

Uhlí je přitom jedinou energetickou surovinou, kterou má podle ředitele odboru surovinové a energetické bezpečnosti ministerstva průmyslu Pavla Kaviny Česká republika zásobu. I když se tyto zásoby zdají být obrovské, dostupná je jen část z nich. Podle Kaviny jsou zásoby uhlí v České republice téměř deset miliard tun, ale dostupná je jen čtvrtina. „Disponibilní zdroje jsou omezené," doplnil.

Těžba uhlí se v Česku postupně snižuje. Podle současných prognóz by měla být ukončena asi v roce 2060 na lomu Vršany.

Hnědé uhlí

Autor: Vilém Janouš

18.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Mikuláše, anděla a čerta na Slovensku zadržela policie

Bratislava - Tři sourozence převlečené za Mikuláše, anděla a čerta zadržela v západoslovenské Skalici policie. Bratr a jeho dvě sestry v kostýmech měli neobvykle rozdělené role: zatímco Mikuláš koledoval, anděl kradl, informovala slovenská média.

Šedesátiletá řidička smetla před semafory dítě, je těžce zraněné

Česká Třebová - Vážná nehoda se stala ještě za bílého dne uprostřed České Třebové. Auto zde srazilo dítě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies