VYBERTE SI REGION

Škrty dotací: V Brně zdraží jesle i domovy důchodců

Brno - Musíme zdražit, reagují šéfové příspěvkových organizací Brna na pětinové škrty dotací. Od nového roku tak lidé zaplatí více za pobyt v jeslích i třeba v domovech důchodců.

28.11.2011
SDÍLEJ:

Domov důchodců. Ilustrační foto.Foto: Deník/ Petr Šimr

Pavlína Laníková má dvouletého syna. Chce ho dát do jeslí, ale nemůže si to dovolit. Čtyři a půl tisíce korun měsíčně je pro ni hodně. Od příštího roku se má přitom poplatek ještě zvednout. Zdraží i pobyty v některých domovech důchodců zřizovaných městem. Jeho příspěvkové organizace tak reagují na to, že od magistrátu dostanou příští rok o pětinu nižší dotace.

Méně peněz dostane například Centrum dětských odborných zdravotnických služeb Brno. Patří pod něj troje jesle nebo dětská poliklinika Bílý dům na Žerotínově náměstí. „Nejvíce se škrty dotknou jeslí. Ty totiž platíme převážně z dotací,“ uvedla ředitelka centra Rút Svobodová.

Proto prý nemá jinou možnost než jesle zdražit. „Sazbu rozlišujeme podle sociální situace rodiny. Měsíční pobyt stojí od osmi set korun do čtyř a půl tisíc. Od nového roku zdražíme jednotně na šest tisíc korun měsíčně,“ uvedla.

Podle Laníkové je to nehorázný skok. „Při dvou brigádách a nízké mateřské je pro mě šest tisíc naprosto nereálná částka. Město by se o nás mělo lépe starat. I my platíme daně,“ upozornila Laníková.

S méně penězi musí v příštím roce vyjít i domovy důchodců. Například v Okružní ulici na Lesné místo necelých osmi a půl milionu korun dotací dostanou asi jen sedm a čtvrt milionu.

Šest tisíc měsíčně

Na Lesné proto stejně jako jinde zvýší poplatek za pobyt v domově. „Zdražíme o dvacet korun na den. Lidé tak zaplatí asi šest tisíc za měsíc. Někteří klienti si to ale nebudou moct dovolit. Ze zákona jim však musí zbýt část důchodu, takže za ně zbytek stejně doplatíme my,“ postěžovala si ředitelka domova Barbora Dvořáková. Má plán, jak s nižšími dotacemi vyjít: omezí na minimum údržbu budovy. Není to podle ní ale dlouhodobé řešení.

O úsporách přemýšlí i ředitel Domova pro seniory Holásecká Tomáš Dvořáček. „Pro nás je priorita, aby snížení dotací nijak nepocítili naši obyvatelé. Šetřit proto hodláme při nákupu nového zařízení a vybavení. V nejkritičtějším případě možná dojde na propouštění,“ uvedl Dvořáček.

Zaměstnanců by se ale zbavoval velmi nerad. „Zdravotní stav našich uživatelů se zhoršuje a nároky na požadované služby narůstají. Proto by nám pomohlo zdražit pobyt. Ale už teď nám lidé platí maximální částku danou zákonem,“ podotkl Dvořáček.

Na těžký rok se chystají i další příspěvkové organizace města. Například Knihovna Jiřího Mahena uvažuje, že zavře některé pobočky. Správa hřbitovů města Brna chce ušetřit propouštěním. „O práci přijde asi pět lidí. Šetřit budeme také na údržbě ohradních zdí a chodníků na jednotlivých pohřebištích. Základní služby ale zachováme. Lidé se nemusí bát, že jejich blízké třeba odmítneme pohřbít. Jsme připravení a situaci zvládneme,“ ujistil ředitel správy hřbitovů Marek Šamšula. O práci přijdou i někteří zaměstnanci Centra sociálních služeb.

Pod centrum spadají brněnské azylové domy nebo noclehárny pro bezdomovce. „Vyjednali jsme si snížení jen o pět procent. Naše organizace totiž zajišťují mnoho neplacených služeb, třeba manželskou poradnu. Přesto ale musíme propouštět. Ještě nevím kolik lidí. Jisté je, že už nebudeme prodlužovat smlouvy na dobu určitou,“ vysvětlil ředitel Centra sociálních služeb Ivo Sedláček.

Důvodem rozsáhlých škrtů jsou opravy kanalizace v částech Brna. Město za ně v příštích dvou letech zaplatí asi jeden a půl miliardy korun. „Jednali jsme dlouho a uvážlivě, abychom žádnou organizaci neohrozili,“ řekla ke škrtům náměstkyně primátora Jana Bohuňovská.

Autor: Helena Čtvrtečková

28.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies