VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Slovensko a Ukrajina podepsaly dohodu o dodávkách plynu

Bratislava - Slovenský přepravce zemního plynu Eustream a ukrajinská společnost Ukrtransgaz dnes v Bratislavě podepsaly memorandum o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu. Kyjev tak v budoucnu sníží svou závislost na Rusku. Podpisu memoranda se zúčastnili i představitelé slovenské a ukrajinské vlády a rovněž předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

28.4.2014 3 AKTUALIZOVÁNO 28.4.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Ukrajina bude moci na základě této dohody získat přes Slovensko méně plynu, než původně předpokládala. Zpětné dodávky se totiž uskuteční přes kapacitně menší záložní plynovod spojující slovenské Vojany a ukrajinský Užhorod.

Kyjev původně počítal s využitím existujícího tranzitního plynovodu, kterým proudí plyn od ruského koncernu Gazprom do západní Evropy; toto řešení by si podle Bratislavy i Evropské komise ale vyžádalo souhlas Moskvy. Právě rozdílné názory Slovenska a Ukrajiny na technickou realizaci projektu v uplynulých týdnech komplikovala jednání o zpětných dodávkách plynu na Ukrajinu.

V první fázi by Ukrajina mohla odebírat ze Slovenska v přepočtu tři miliardy metrů krychlových plynu ročně, a to už letos na podzim. Po dalších úpravách plynovodu, které podle slovenského premiéra Roberta Fica potrvají tři až čtyři měsíce, se počítá se zvýšením jeho kapacity na osm až devět miliard metrů krychlových.

Původně se počítalo s ročními dodávkami až deseti miliard metrů krychlových, což by odpovídalo zhruba pětině ukrajinské spotřeby plynu. „Je to rozhodnutí, které je z politického, právního, ekonomického a finančního hlediska nejlepším rozhodnutím," řekl o dohodě na tiskové konferenci Fico. Dodal, že spolu s dodávkami z Maďarska a Polska dokáže EU dodat na Ukrajinu přibližně 16 až 17 miliard metrů krychlových plynu. Tato země ročně spotřebuje 55 miliard kubických metrů plynu, z toho více než polovinu nyní dostává z Ruska.

Snížení energetické závislosti na Rusku

Právě dodávkami plynu ze západní Evropy chce Ukrajina snížit svou energetickou závislost na Rusku, které jí ceny za dodaný plyn zvýšilo. Ukrajina během jednání žádala dodávky plynu ze Slovenska až na úrovni 30 miliard metrů krychlových.

Kyjev se ale nevzdal myšlenky na větší objem dodávek plynu ze Slovenska, než předpokládá podepsána dohoda. „V memorandu je uvedeno, že Slovensko bude s podporou Evropské komise usilovat o dialog s Gazpromem ohledně většího zpětného toku na Ukrajinu," řekl podle agentury Reuters ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan. Ministr dodal, že Ukrajina zanedlouho začne vyjednávat o dovozu plynu s Maďarskem. Německá energetická skupina RWE dříve v tomto měsíci zase oznámila, že obnovuje dodávky zemního plynu na Ukrajinu přes Polsko.

Podpis memoranda uvítala také Evropská komise, jejíž zástupci se účastnili jednání mezi Slovenskem a Ukrajinou. „Toto je důležitý první krok k diverzifikaci dodávek plynu na Ukrajinu, který přispívá i k větší energetické bezpečnosti východní Evropy a celé EU," řekl Barroso.

Ačkoli Fico již dříve v tomto měsíci prohlásil, že slovenská vláda požaduje od EU záruky za platby Ukrajiny za odebraný plyn, Brusel se tímto požadavkem dosud nezabýval. „Nikdo nás o garance oficiálně nepožádal," řekl novinářům předseda Evropské komise.

Z dodávek plynu ze Slovenska na Ukrajinu by mohl těžit Eustream, který patří do slovenské plynárenské skupiny SPP. V ní má 49 procent akcií a manažerskou kontrolu Energetický a průmyslový holding. Právě Eustream, který zajišťuje tranzit ruského plynu přes území Slovenska k odběratelům do západní Evropy, je nejziskovější částí SPP. Podle slovenského ministerstva hospodářství k zajištění dodávek plynu na Ukrajinu bude zapotřebí propojit tranzitní plynovod se záložním plynovodem ve Vojanech na východním Slovensku, které jsou od sebe vzdáleny několik stovek metrů.

Autor: ČTK

28.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
5

NATO se zapojí do koalice proti Islámskému státu, rozhodl summit

Kamionová doprava na dálnici
14 4

Nechceme levné pracovní síly z východní Evropy, vzkazuje Macron

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Bez přesčasů by chyběly tisíce lékařů a sester

Čtyři stovky lékařů a tisíc sester. Přesně tolik nových zaměstnanců by musely sehnat české nemocnice, pokud by měly ze dne na den začít dodržovat zákoník práce. Vyplývá to z propočtů Asociace krajů České republiky. Pro představu: zhruba stejný počet zdravotníků pracuje ve všech špitálech Karlovarského kraje.

FBI vyšetřuje kvůli „ruské kauze" i Trumpova zetě Kushnera

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se podle amerických médií zajímá o zetě a poradce Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Důvod? Údajné ruské ovlivňování amerických prezidentských voleb.

Lidovci pokukují po premiérovi. Volí vedení

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš polepil zemi plakáty, v nichž se ptá, o čem lidé sní. Kdyby měl odpovědět sám, možná by uvedl číslo 9,99. Právě takový volební zisk lidovců a STAN by přivítal. O nesnadno dosažitelné hranici pro vstup do sněmovny ale nemluví jen on. I proto Babiš nevěří, že tuto volební koalici křesťanští demokraté nakonec schválí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies