Slovensko uvalilo na peněžní ústavy zvláštní daň v roce 2012 s cílem vytvořit rezervu, z níž by stát financoval náklady spojené s případnými problémy bankovního sektoru. Původní sazba zvláštního odvodu ve výši 0,4 procenta klesla na současných 0,2 procenta z hodnoty vkladů klientů a podle stávajícího zákona ji stát plánoval postupně odbourat.

Slovenské ministerstvo financí ale navrhlo ponechat bankovní daň na současné úrovni do konce roku 2020. Zachování zvláštních odvodů a daní, které kromě bank platí na Slovensku i ziskové firmy z regulovaných sektorů ekonomiky včetně energetiky a telekomunikací, slíbila současná koaliční vláda premiéra Roberta Fica. Vládní strany nevyloučily, že zvláštní daní budou zatíženy i podniky z jiných odvětvích, jako například obchodní řetězce.

Slovenská bankovní asociace navrhované změny ohledně bankovní daně kritizovala a tvrdila, že v příštích letech banky na této dani odvedou dvojnásobně více, než podle platného zákona. Podle asociace v příštím roce by měl stát po schválení novely příslušného zákona získat z bankovního odvodu 123,4 milionu eur (3,3 miliardy korun), přičemž bankovní daň by zůstala nejvyšší v zemích eurozóny, jejíž členem je i Slovensko.

"Zvýšení takzvaného bankovního odvodu představuje potenciální riziko pro stabilitu domácího bankovního sektoru, ohrožuje schopnost bank financovat růst ekonomiky a zhoršuje konkurenceschopnost slovenských bank na jednotném trhu EU," uvedl výkonní ředitel bankovní asociace Ladislav Unčovský.

V letech 2012 až 2015 slovenské banky odvedly státu na bankovní dani podle asociace dohromady 637,4 milionu eur (přes 17 miliard korun). To zhruba odpovídá čistému zisku slovenského bankovního sektoru za minulý rok.

Největší peněžní ústavy na Slovensku patří zahraničním bankovním skupinám. Ty do slovenského bankovního sektoru vstoupily poté, co země peněžní ústavy v minulosti ozdravila a nabídla investorům.