VYBERTE SI REGION

Sluneční elektrárny zažívají boom

Jižní Morava - V Jihomoravském kraji je nejvíc solárních elektráren v Česku. A vznikají další. Největší z nich zabere plochu 70 fotbalových hřišť.

10.8.2009 4
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv

Teplé a slunečné počasí dělá z jižní Moravy kraj vinic a ovocných sadů. A také velkých slunečních elektráren.

V Česku jich je třetina právě v jihomoravském regionu. Statistika přitom započítává jen elektrárny, jejichž výkon převyšuje půl megawattu. Mnoho dalších menších fotovoltaických panelů, které ekologickým způsobem přeměňují sluneční světlo přímo na elektrickou energii, je navíc například na budovách škol.

Velké sluneční elektrárny, které dodávají proud do sítě, eviduje Energetický regulační ústav. „Letos k prvnímu lednu jich bylo v Česku jedenatřicet a v Jihomoravském kraji jedenáct,“ upřesnila mluvčí Energetického regulačního úřadu Jarmila Lehnerová. Podle odborníků nahrává vysokému počtu solárních panelů to, že na jižní Moravě svítí slunce nejdéle v zemi. Až dva tisíce hodin ročně.

Vesnice na elektrárně vydělá

Ve Vranovské Vsi na Znojemsku dokonce brzy vznikne největší fotovoltaická elektrárna v Česku. Zabere plochu šestačtyřicet hektarů, což je zhruba jako sedmdesát fotbalových hřišť. „Elektrárna bude složená ze tří menších částí. První dokončíme letos v listopadu, zbytek příští rok v dubnu,“ doplnil podrobnosti starosta Vranovské Vsi Jiří Peřinka. Vesnice s dvěma sty padesáti obyvateli stavbu podporuje, protože na ní hodně vydělá. „Od majitelů elektrárny dostaneme příspěvky, které několikanásobně převýší náš roční rozpočet,“ dodal Peřinka.

Další velké elektrárny jsou třeba v Dubňanech na Hodonínsku nebo ve Vojkovicích na Brněnsku. Přímo v Brně, kde je poptávka po energii největší, jsou spíše menší elektrárny. Zatím jich je osm, ale městské části prosazují stavby dalších. Někdy však narážejí na problémy. „Jednu jsme chtěli postavit na budově základní školy v Janouškově ulici v Černých Polích. Počítali jsme se státním příspěvkem. Jenže brněnští radní, kteří schvalují rozdělení dotací, naši žádost zamítli. Nevím proč,“ postěžoval si starosta městské části Brno-­sever Leo Venclík.

Sluneční elektrárny nevadí

Boom slunečních elektráren podporují zvýšené výkupní ceny jimi vyrobeného proudu. „Prodej energie tak má velkou návratnost a firmám se vyplatí. Navíc díky tomu na stavbu solárních elektráren banky ochotně půjčují peníze,“ vysvětlil Radek Orsag ze společnosti Energ­Servis, která v červnu otevřela v Brně Solární informační a poradenské středisko.

Továrny na elektřinu ze slunečního záření mají jen málo odpůrců. Na rozdíl od velkých větrných elektráren. „Ty lidem vadí, protože mění ráz krajiny. Navíc mohou být hlučné,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Podle něj většinou nemají k solárním elektrárnám výhrady ani odborníci, kteří je pro kraj posuzují.

Využití energie ze slunečního záření prosazují zejména ekologové. „Musíme využívat obnovitelné zdroje. Například elektrárny na uhlí totiž ohrožují zemské klima,“ uvedla ředitelka brněnského Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.

Autor: Tereza Bartošíková

10.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies