„Některá zařízení mohou dostat jen polovinu loňské dotace. To by znamenalo zastavení veškerých oprav, nákupů. Zajistí se jen holý provoz, což bude konec všem záměrům zlepšit podmínky v těchto zařízeních,“ říká člen Rady Pardubického kraje odpovědný za sociální péči, lidovec Miloslav Macela. Podle něj bude muset chybějící peníze někdo doplatit, protože bez nich nelze provoz ústavů zajistit.

„Je jasné, že bude docházet ke snižování kvality poskytovaných služeb,“ říká prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.

S radikálním omezením svých rozpočtů počítají například i domovy důchodců. „Museli bychom splnit jen to, co je naším posláním a oškubat veškeré následné věci jako jsou investice či opravy,“ říká Jiří Floder, ředitel Domova důchodců a penzionu Chválkovice. „Péče či počtu personálu by se to nemělo dotknout,“ dodává. Vzhledem k nižším dotacím nemají pracovníci ústavů ani naději na zlepšení platů. Jejich mzdy se přitom pohybují okolo 14 tisíc hrubého. „To je žalostné,“ říká Macela.

Odborníky ze sociálního sektoru rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí překvapilo. „Očekávali jsme, že se dotace zkrátí poradenským či terénním službám. Ale odskáčou to ústavní zařízení. Možná je to nějaký tlak na kraje po jejich politickém přebarvení na ,oranžovo‘,“ říká šéf Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Krajské úřady, které jsou častým zřizovatelem ústavů, se budou nyní muset rozhodnout, zda výpadek v dotacích doplatí ze svého. „Myslím, že na straně krajů bude nyní nulová ochota to doplácet,“ říká předseda Unie zaměstnavatelských svazů Pavel Dušek. Kraje by totiž musely nyní dodatečně ústavům zaplatit 90 až 100 milionů korun. Co se stane, pokud kraje odmítnou?

„Pak budou muset poskytovatelé reagovat organizovanými protesty, které by upozornily veřejnost na alarmující situaci, případně budou snižovat počet lůžek v těchto zařízení a tím i náklady,“ říká Horecký. Řada ústavů je ale zřizována malými obcemi, které nemají pro chybějící peníze kam sáhnout.