VYBERTE SI REGION

Eurozóna poskytne Španělsku na pomoc bankám 30 miliard eur

Brusel/Paříž/Madrid – Eurozóna nejpozději do konce července poskytne Španělsku 30 miliard eur (asi 766 miliard Kč) na pomoc tamním bankám. Po maratonu jednání se na tom v Bruselu nad ránem shodli ministři financí zemí eurozóny, kteří zároveň stanovili podmínky čerpání pomoci.

10.7.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Španělsko dostalo o rok více času na to, aby snížilo rozpočtový deficit pod tři procenta HDP. Původně mělo tento cíl splnit už příští rok, teď má čas do roku 2014.

Eurozóna už v červnu slíbila, že Španělsku poskytne na pomoc bankám až 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč). Madrid zatím nestanovil přesnou částku, kterou bude potřebovat. Předběžný audit španělského bankovního sektoru ale naznačil, že skutečná potřeba bude zřejmě mnohem nižší a mohla by se pohybovat kolem 65 miliard eur.

Částka 30 miliard eur, kterou teď Euroskupina, tedy ministři financí eurozóny, slíbila do konce července uvolnit, bude připravena jako záloha. To znamená, že Španělsko ji může čerpat, pokud bude chtít. Předseda Euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že dohoda o poskytnutí půjčky bude podepsána kolem 20. července, kdy se ministři znovu sejdou. Nejprve si v jednotlivých zemích musí zajistit souhlas vlád či parlamentů.

Podle Junckera budou pro konkrétní banky existovat konkrétní podmínky. Počítá se přitom s tím, že dohled nad finančním sektorem bude celkově posílen. „Jsme přesvědčeni, že tato podmínka povede k úspěšnému vyřešení i těch posledních problémů, s nimiž se španělské banky potýkají," poznamenal Juncker. Řada španělských bank stále ještě pociťuje dopady krize na tamním realitním trhu, která trvá od roku 2008.

Jednotný dohled nad bankovním sektorem

Investory z celého jednání Euroskupiny zajímala především ta pasáž, ve které ministři potvrdili, že až začne v Evropě příští rok fungovat jednotný dohled nad bankovním sektorem, bude možné banky rekapitalizovat přímo. To znamená, že španělské banky by pak měl být schopen rekapitalizovat evropský záchranný fond a žádné státní garance za půjčky nebudou nutné.

Dohodnutý plán navazuje na závěry summitu Evropské unie z konce června, kde se lídři EU dohodli, že je třeba zlomit začarovaný kruh závislosti bank na státních financích. Zadlužené banky se totiž až dosud sanovaly z peněz daňových poplatníků, což vedlo k tomu, že pomoc bankám zhoršila stav státních financí. Výsledkem bylo, že ratingové agentury snížily rating řadě států, jimž se tak prodražila obsluha státního dluhu.

Francie dala po jednání ministrů najevo, že dává přednost takovému postupu, podle něhož se veškerá pomoc poskytnutá Španělsku pro účely pomoci tamním bankám retroaktivně změní na pomoc, která byla poskytnuta přímo bankám. Francouzi chtějí retroaktivitu prosadit hned, jak bude moci tento postup uplatňovat záchranný fond ESM. „Pokud jde o Francii, tak my dáváme přednost retroaktivitě," řekl na tiskové konferenci ministr financí Pierre Moskovici.

Co se odkladu termínu pro snížení rozpočtového deficitu týče, Španělsko výměnou za to musí provést další úsporná opatření. Specifikovat by je mělo ve středu, podle zdrojů agentury Reuters ale kombinace úspor a zvyšování daní by měla jen letos přinést až deset miliard eur. Díky tomu bude moci Španělsko letos mít rozpočtový deficit až 6,3 procenta HDP, příští rok 4,5 procenta a v roce 2014 skončit na 2,8 procenta.

Autor: ČTK

10.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies