VYBERTE SI REGION

Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky

Madrid, Brusel - Španělsko požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky. Oznámil to v sobotu španělský ministr hospodářství Luis de Guindos s tím, že formální žádost bude eurozóně předložena brzy.

9.6.2012 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK

Eurozóna v prohlášení uvedla, že je připravena Madridu poskytnout až 100 miliard eur (2,53 bilionu korun), jakmile obdrží španělskou žádost. Španělsko se po Řecku, Irsku a Portugalsku stane čtvrtou a největší zemí eurozóny, která je nucena požádat o zahraniční finanční pomoc.

Konkrétní sumu vzhledem k očekávaným auditům de Guindos zatím nesdělil. Nabízenou částku až 100 miliard označil za maximální sumu, která je plně dostačující a neměl by ji nikdo zpochybňovat.

De Guindos podobu pomoci nastínil po odpolední telekonferenci ministrů financí 17členné skupiny eurozóny. Řekl, že pomoc bude mít formu půjčky, kterou Madrid dostane za „velmi výhodných podmínek", jež budou dohodnuty v příštích dnech. Podpora prý bude určena pro nejslabší část finančního sektoru a nebudou ji potřebovat všechny banky.

O tom, které to budou, má rozhodnout audit bankovního sektoru. Jeho výsledky budou prý zveřejněny v červnu. Podle činitelů citovaných Reuters by to mělo být do 21. června. Eurozóna dále podle de Guindose výměnou za finanční pomoc nebude po Madridu chtít provést žádné ekonomické nebo fiskální reformy.

Do záchranného plánu se zapojí také Mezinárodní měnový fond (MMF). Na pomoci se ale MMF nebude finančně podílet, podle euroskupiny byl pouze přizván, aby pomohl s prováděním a kontrolou čerpání pomoci. Potvrdil to i de Guindos, když řekl, že MMF bude mít v této otázce pouze poradní roli.

Euroskupina po více než 2,5 hodiny trvající telekonferenci uvedla, že pomoc Španělsku půjde z některého ze záchranných mechanismů eurozóny, Evropského fondu finanční stability (EFSF) nebo novějšího Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a určena bude na rekapitalizaci nejslabších španělských bank.

„Půjčka musí pokrýt odhadované kapitálové požadavky s další bezpečnostní rezervou v odhadovaném úhrnu až 100 miliard eur," citoval z prohlášení eurozóny Reuters. Jakmile Madrid předloží formální žádost, bude potřebný kapitál vyplacen španělskému fondu na restrukturalizaci bank (FROB), ačkoli Madrid „za finanční podporu dál ponese plnou zodpovědnost".

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble Madrid za rozhodnutí žádat evropské partnery o pomoc pochválil. Uvedl, že Španělsko podniklo „velké kroky, aby dostalo své ekonomické a finanční problémy pod kontrolu", zahájilo „hluboké strukturální reformy" a „je na dobré cestě".

Španělskou žádost o finanční pomoc ocenila v první reakci také Evropská komise a zdůraznila, že je připravena žádost vyřídit pružně.

MMF ve zprávě zveřejněné v pátek večer vyčíslil potřeby španělských finančních institucí na nejméně 40 miliard eur. Švédský premiér médiím řekl, že jde o „otázku sumy přesahující 80 miliard eur".

Španělské banky tvrdě doplatily na krach realitního trhu

Vybraná fakta a čísla o ekonomice Španělska, které požádá eurozónu o finanční pomoc pro své banky:

Španělská ekonomika je čtvrtá největší v eurozóně a dvanáctá na světě. Žádost o pomoc tak vzbuzuje daleko větší pozornost mezi politiky i investory než například v případě Řecka či Irska. Případ Španělska je ale trochu jiný, pomoc by u této země na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska měla směřovat pouze do bankovního sektoru.

Španělský bankovní sektor, a hlavně menší spořitelny zvané cajas, tvrdě doplácí na krach realitního trhu v roce 2008, po němž bankám zůstaly nedobytné úvěry a další problémový realitní majetek (pozemky, budovy) za 184 miliard eur (asi 4,6 bilionu Kč). Ceny nemovitostí klesly od roku 2008 o 25 procent a pokles bude podle odhadů pokračovat. Jedním z problémů Španělska je, že právě stavebnictví a navazující odvětví mají vysoký podíl na národním důchodu a realitní krize tak měla v zemi silnější dopady než v řadě jiných zemí. Jedním z důvodů realitní bubliny byly nízké úroky po přechodu na euro v roce 2002, což vedlo k neúměrnému zadlužování.

Vláda již finanční sektor třikrát restrukturali­zovala, nalila do systému 18 miliard eur (449,2 miliardy Kč) a převzala pět bank. Podle odhadů bude Španělsko potřebovat na sanaci bank 50 až 60 miliard eur (až 1,5 bilionu Kč), podle krajních odhadů až 100 miliard eur. Za 23,5 miliardy by měl stát například převzít bankovní ústav Bankia, který je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru a je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi.

Španělská ekonomika se navíc potýká již podruhé za poslední tři roky s recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, v letošním prvním čtvrtletí klesla ekonomika o 0,3 procenta, což je stejné tempo propadu jako v předchozích třech měsících. Přitom v letech před příchodem krize v roce 2008 ekonomika rostla pravidelně v průměru o více než tři procenta.

Španělsko také trápí nejvyšší nezaměstnanost ze zemí EU, která v dubnu činila 24,3 procenta. Průměr v EU je přitom 10,3 procenta. Důvodem vysoké nezaměstnanosti je kromě ekonomických problémů i velká ochrana pracovního trhu a moc odborů, takže řada firem jen opatrně přijímá nové pracovníky či se těžko zbavuje nadbytečné pracovní síly.

Za propadem ekonomiky je především pokles domácí poptávky, což je podle ekonomů důsledek hlubokých rozpočtových škrtů a dalších úsporných opatření. Země se potýká s vysokým rozpočtovým deficitem, který loni činil 8,9 procenta HDP. Státní dluh loni činil 68,5 procenta, což je oproti některým zemím v EU příznivý ukazatel, podle dubnových odhadů se ale letos přiblíží k 80 procentům HDP a dosáhne tak nejvyšší úrovně od roku 1990. Roli v zadlužení hrají i „neukázněné" autonomní oblasti. O pomoc požádalo stát například i nejbohatší Katalánsko.

O pomoc zažádaly Řecko, Irsko, Portugalsko a Španělsko

Charakteristika problémů čtyř zemí eurozóny, které požádaly či plánují požádat o finanční pomoc (řazeny chronologicky):

Řecko

Hlavními problémy Řecka byly šedá ekonomika, přebujelý státní aparát, korupce a dlouhodobý život nad poměry, což způsobilo vysoké zadlužení země. Nedůvěru mezi investory zanechal i fakt, že se Řecko v minulosti přiznalo k falšování statistik a zamlčelo skutečnou výši rozpočtového schodku.

O finanční pomoc Řecko požádalo EU a MMF poprvé v květnu 2010 poté, co mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše. Ani částka 110 miliard eur, poskytnutá Aténám výměnou za další úsporná opatření, ale problém s řeckými financemi nevyřešila. Už následující rok proto eurozóna spolu s MMF připravila druhý balík finanční pomoci ve výši 130 miliard eur.

Finanční krize způsobila i politický chaos. Mnoho voličů je naštvaných kvůli snižování důchodů a mezd a zvyšování daní a na počátku května dali svůj hlas ve volbách stranám, které jsou proti úsporným opatřením. Volby však skončily patem a nepodařilo se vytvořit koalici, která by měla v parlamentu dostatečný počet hlasů. Proto se volby budou opakovat 17. června. Podle analytiků výsledky voleb rozhodnou, zda země zůstane v eurozóně.

Řecký státní dluh dosáhl loni asi 165 procent hrubého domácího produktu, který je přes čtyři roky v neustálém propadu. Jen za loňský rok se podle odhadů propadl o sedm procent. Míra nezaměstnanosti v zemi se přiblížila 22 procentům.

Irsko

Do problémů se Irsko dostalo kvůli bankovní krizi, která zdevastovala tamní ekonomiku, zničila pověst země a dohnala zemi k žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Problémy irských bank způsobilo obrovské množství úvěrů, které si finanční ústavy nabraly v zahraničí, aby na domácí půdě mohly financovat masivní realitní boom. S příchodem krize začaly ovšem ceny nemovitostí prudce klesat a banky se zanedlouho ocitly bez prostředků.

V listopadu 2010 si Irsko vyjednalo od MMF a EU finanční pomoc v objemu 85 miliard eur (asi 2,1 bilionu Kč) kvůli výdajům na sanaci ztrátových bank.

Na rozdíl od Řecka a Portugalska má Irsko díky protržní politice a důrazným reformám podle pozorovatelů velké šance na uniknutí z krize. Irsko se na konci loňského roku sice propadlo nečekaně zpět do recese, protože zpomalení globálního ekonomického růstu snížilo vývoz, za celý rok však HDP stoupl o 0,7 procenta a vykázal první celoroční růst od roku 2007.

Portugalsko

Portugalsko dostalo do problémů vysoké zadlužení v kombinaci se slabým hospodářským růstem. Finanční situaci země ztížil fakt, že parlament loni neschválil úsporná opatření navržená menšinovou socialistickou vládou Josého Sócratese. Ten podal demisi a ve volbách zvítězili pravicoví sociální demokraté. Portugalsko sice plní cíle záchranného plánu, mnozí ekonomové se ale stále více obávají, že bude muset i tak požádat o druhý balík pomoci.

Země nyní zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století. V prvním čtvrtletí HDP meziročně klesl o 2,2 procenta, zatímco míra nezaměstnanosti stoupla na rekordních 14,9 procenta. Za celý loňský rok HDP klesl o 1,5 procenta.

Španělsko

Španělsko je dosud největší zemí eurozóny, která byla nucena požádat o finanční pomoc. Na rozdíl od Řecka, Irska a Portugalska by měla pomoc směřovat pouze na španělský bankovní sektor. Španělské banky se stále nevzpamatovaly z dopadů krize na tamním realitním trhu, která trvá od roku 2008, a ve svých úvěrových portfoliích mají značné objemy nesplácených úvěrů.

Španělská ekonomika také nyní prochází recesí. Za celý loňský rok sice HDP ještě stoupl o 0,7 procenta, v letošním prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, což je stejné tempo propadu jako v předchozích třech měsících. Za propadem ekonomiky je především pokles domácí poptávky, což je podle ekonomů důsledek hlubokých rozpočtových škrtů a dalších úsporných opatření. Španělsko také hlásí nejvyšší nezaměstnanost ze zemí EU, v dubnu činila 24,3 procenta.

Autor: ČTK

9.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Bída přišla na pálenice. Ovoce na jaře pomrzlo

Tradice je znát. Zatímco na Uherskohradišťsku je 38 palíren, v Praze není ani jedna.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies