Kliknutím zvětšíteOd srpna začala v Česku platit nová právní úprava, která výrazně zpřísňuje postihy za neodůvodněné špehování. Firma, která pravidla poruší, riskuje vysokou pokutu. Zaměstnanec může nově požádat o „ochranu“ před špehováním Státní úřad inspekce práce (SÚIP).
Jak to funguje? Dříve se musel zaměstnanec kvůli zásahu do soukromí zdlouhavě bránit soudní cestou a jít se zaměstnavatelem do otevřeného sporu.
„Ochrana práv zaměstnanců na soukromí nebyla dostatečná. Nejedná se totiž jen o porušení ochrany osobních údajů, které lze řešit soudním sporem. Jde o zásah do soukromí zaměstnance, což obranu postiženého člověka znesnadňuje,“ vysvětluje mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) Vojtěch Marcín.
„Teď postačí, když podá podnět u místně příslušného inspektorátu práce,“ vysvětluje advokát z kanceláře Schaffer & Partner Aleš Eppinger. Nově totiž inspektoři mohou zahájit přestupkové řízení a zaměstnavateli udělit pokutu.
Inspektorát zatím žádné přestupkové řízení neuzavřel – novela zákona o inspekci práce platí krátce a řízení může trvat tři týdny až rok. O podněty však inspektoři nemají nouzi. Zaměstnanci je mohou podávat buďto pod svým jménem, anebo anonymně.
„Dokazovat nemusí zaměstnanec vůbec nic. Inspektoráty mají povinnost se oznámením zabývat. Na druhou stranu ale musí být alespoň dohledatelné, jakého zaměstnavatele se podnět týká a co se zaměstnavateli vytýká,“ říká advokátka Veronika Odrobinová.
Za narušení soukromí lze považovat třeba kamerový systém, sledování služebních vozidel pomocí GPS nebo monitoring e-mailů. Všechny tyto prostředky zaměstnavatel používat smí. Zaměstnance ale musí upozornit, že jsou pod kontrolou.
„Trest za to, že zaměstnavatel o kontrole zaměstnance neinformoval, je až sto tisíc korun. Za ostatní přestupky je pokuta vyšší – jeden až dva miliony korun,“ dodává Marcín.
Novela zavádí tři nové skutkové podstaty – narušení soukromí zaměstnance, neinformování zaměstnance o kontrole a vyžadování nedovolených informací od zaměstnance.
Sledovací prostředky může firma využívat pouze v odůvodněných případech a přiměřeným způsobem. „Kvůli podezření, že někdo krade jogurty z ledničky, asi není na místě instalovat kamerový systém. Jednotné pravidlo, kdy a jakým způsobem může zaměstnavatel sledovat zaměstnance, ale stanovit nelze,“ říká advokátka Odrobinová. Oprávněným důvodem k instalaci kamer je například ochrana zdraví zaměstnanců a návštěvníků či ochrana majetku.
K narušení soukromí dochází i tehdy, když zaměstnavatel nepřiměřeně kontroluje aktivitu zaměstnanců na sociálních sítích a čte jeho elektronickou poštu. Inspektorát práce ale stížností na tento prohřešek zaznamenal málo. „Za normálních okolností totiž zaměstnanec nemůže zjistit, že je mu ze strany zaměstnavatele kontrolován e-mail,“ říká Marcín.
6
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
