Spoření na penzi lidi znovu láká. Podle Asociace penzijních společností loni v doplňkovém penzijním spoření zřízeném od roku 2013 začalo nově ukládat peníze přes 170 tisíc lidí. Oproti roku 2015 jich tak přibylo o 47 procent. Celkem si tak v nových účastnických fondech spoří 542 491 lidí. Tyto nové fondy nabízejí vyšší možné zhodnocení peněz, neručí však za to, že úspory nesníží případná ztráta.

Čtěte také: Penzijní spoření se dostává do normálu. Odvál bouři čas?

Rodiče již založili penzijní spoření více než 12 tisícům svých potomků. "Lidé si v průměru ukládají 741 korun, u dětských smluv je to 487 korun," vyčíslil mluvčí asociace Jan Sedláček. "V roce 2017 očekáváme pokračování trendu, který by vedle vyšších daňových úlev pro účastníky mohly podpořit i velmi dobré výsledky zhodnocení prostředků v účastnických fondech," říká prezident asociace Aleš Poklop.

Vzhledem k výsledkům akciových trhů dokázala peníze na důchod svým klientům zhodnotit většina nových fondů. Podle analýzy poradenské společnosti Swiss Life Select z jich z 27 fondů, které sledovala, ovšem dokázalo úroveň inflace překonat jen 15. Nejúspěšnějším byl s téměř jedenáctiprocentním zhodnocením Globální akciový fond společnosti Conseq. Šest účastnických fondů naopak skončilo v záporných číslech.

Graf: Zhodnocení výkonnosti českých účastnických fondů v roce 2016Zdroj: Analýza Swiss Life Select, informace penzijních společností spravujících účastnické fondy

"Pokud má někdo smlouvu hlavně kvůli státní podpoře, nízké výnosy mu asi stejně příliš nevadí," řekl Deníku analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Naznačuje to podle něj rozložení aktiv v nových fondech. Stále totiž dominují fondy konzervativní, a tak se z poměrně slušných výsledků dynamických fondů podle něj mohla loni těšit jen menší část klientů.

Kromě nových fondů penzijní společnosti spravují i fondy staré, transformované od roku 2013 z původního penzijního připojištění. To jako třetí pilíř své důchodové reformy zavedly předchozí pravicové vlády. Těmto transformovaným fondům přitom podle Tůmy stačí k překonání loňské inflace, aby ze sebe "vyždímaly" alespoň 0,71 procenta. "Zároveň to ale bude asi naposledy, co se jim to podaří, protože cenová inflace už začíná stoupat," míní analytik.

Čtěte také: V roce 2016 byl zájem o stavební spoření ještě vyšší než předloni

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda připomíná, že průměrné zhodnocení prostředků klientů v penzijních fondech již od roku 2010 stále klesá. Důvodem jsou obecně nízké úrokové sazby, v Česku navíc umocněné intervencemi České národní banky (ČNB). Stlačují totiž dolů výnosy dluhopisů a tedy i fondů, které do nich investují. "Intervence ČNB tak vlastně zásadně přispívá k neblahé situaci, kdy jsou lidé, kteří si spoří na stáří, za svoji zodpovědnost vlastně trestáni," konstatoval Kovanda.

V letošním roce ovšem očekává zlepšení zhodnocování prostředků klientů transformovaných fondů, protože se počítá s tím, že ČNB s intervencemi přestane. Vliv podle Kovandy bude mít i vývoj na světových trzích daný chystanou hospodářskou politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. "Tato éra se bude vyznačovat určitým růstem inflačních očekávání, inflace samotné, úroků i výnosů," míní analytik.

Čtěte také:Na penzi se státním příspěvkem si spoří čtyři a půl milionu lidí