Statistici upřesnili a aktualizovali rovněž výsledky za první čtvrtletí, kdy hospodářství rostlo o 6,4 procenta, což znamená zlepšení proti původně odhadovanému růstu o 6,1 procenta.

Krůstu hospodářství významně přispěla vysoká spotřeba domácností, která je jeho hlavním hnacím motorem. „Spotřeba domácností rostla silným tempem o 6,5 procenta. Jak silné je to tempo ukazuje i historické srovnání: za posledních 10 let rostla spotřeba v průměru o 2,5 procenta. Z hlediska inflace se tak potvrzuje riziko postupného průsaku vysoké spotřeby do marží maloobchodníků a následně do inflace,“ komentoval David Navrátil zČeské spořitelny.

Podle Evy Zamrazilové zKomerční banky chuť rodin utrácet za spotřebu táhne vzhůru rychlý růst příjmů, klesající nezaměstnanost, stále relativně nízká inflace a pokračující úvěrová expanze.

„Druhým motorem ekonomiky jsou investice. Zde se odráží boom ve stavebnictví. Celkem 41 procent všech investic směřuje do budov a staveb,“ doplnil Vladimír Pikora zNext Finance. Česká ekonomika celkově roste podstatně rychleji než celá je průměr sedmadvacítky Evropské unie, která podle Eurostatu přibrala ve 2. čtvrtletí 2,8 procenta, z toho Eurozóně (EU 13) 2,5 procenta.

„Z pohledu českého spotřebitele je třeba připomenout, že růst HDP není zárukou lepšího života, ač tento údaj ekonomové používají jako měřítko životní úrovně. Neříká nic o stavu životního prostředí, množství volného času nebo třeba rodinné spokojenosti. Z pohledu běžného člověka je tato statistika dobrou zprávou proto, že růst ekonomiky je stále velmi vysoký. To umožňuje vytvářet nová pracovní místa,“ zhodnotil Pikora stím, že větší zájem o zaměstnance spolu s rychlým růstem produktivity práce umožňují i vyšší růst průměrných mezd.

Průměrná mzda ve 4. čtvrtletí podle jeho odhadu přesáhne 23 000 korun.