Srovnání spořicích účtů: Jak dlouho úrok vydrží?

Lidé se pomalu učí, že mít úspory uložené na běžném účtu je proti inflaci zhruba stejná obrana jako mít je nastrkané ve slamníku. Pokud je pro ně důležitá jistota, nechtějí nebo si nemohou dovolit riskovat, a pokud zároveň potřebují vědět, že v případě potřeby se ke svým penězům mohou rychle a bez penalizace dostat, hledají výhodný spořicí účet.

„Spořicí účty lze ovládat stejně snadno a rychle a přitom jsou peníze okamžitě k dispozici jako u běžných, tedy neúročených účtů. I přesto spousta klientů nechává svoje peníze spát právě na těch. Proti termínovaným vkladům jsou úročeny přibližně stejně, ale člověk nemá peníze časově blokovány,“ říká Patrik Nacher, provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com.

A u nás dostanete ještě víc! Rok bankovního furiantství

Patrik Nacher tak upozorňuje na zvláštní situaci panující na českém finančním trhu. Za normálních okolností jsou totiž termínované vklady úročené výhodněji, vkladatelé za to ovšem musí zaplatit tím, že na peníze nějakou dobu nesáhnou. V Česku však řada bankovních domů nabízí u termínovaného vkladu nižší úrok než u spořicích účtů, na kterých přitom nejsou peníze časově blokované. Může za to vlastně jedna masivní reklamní kampaň, kterou rozpoutala na podporu svého spořicího konta jedna původně holandská finanční skupina. „Tato situace vznikla začátkem roku 2009, po nástupu skupiny ING na retailový bankovní trh. Velké banky, které do té doby spořicí účty neměly, začaly tyto účty nabízet a současně na nich nastavily vyšší sazby, aby byly konkurenceschopné. V roce 2010 se k ING přidala i AXA. Jak se ukázalo, těmto dvěma bankám nejde o budování klasické širokoformátové retailové banky, ale jen o získání zdrojů pro mateřské společnosti, které se v České republice nezabývají retailovým bankovnictvím, ale především pojišťovnictvím,“ vysvětluje Zdeněk Bubák, šéfredaktor serveru Finparáda.cz, jak se stalo, že úroky „spořáků“ přerostly úroky „termíňáků“.

Velké banky pak v polovině roku 2010 úroky spořicích účtů o něco snížily a od té doby je drží přibližně na stejné úrovni. Se sazbami na termínovaných vkladech ale za celou dobu nijak nehýbaly a neobvyklé uspořádání se zatím drží. „Pro velké banky to znamená, že se jim část prostředků, zejména u krátkodobějších vkladů, přesunuje na spořicí účty. Nyní banky spoléhají na to, že klienti své vklady stejně nebudou vybírat a de facto tak nahrazují termínované vklady. Očekávám, že se situace bude muset v budoucnu změnit a buď se u velkých bank mírně zvýší sazby na termínovaných vkladech, nebo se sníží sazby na spořicích účtech,“ dodává Zdeněk Bubák.

Úroky jako marketingový nástroj

Nyní se zajímavě úročenými spořicími účty přicházejí na scénu noví hráči, jako jsou například Zuno, Equa a Air Bank. „Nové banky musí něčím zaujmout, aby pak mohly nabídnout i další služby. Sofistikované výhody, moderní kabát v podobě intenzivnějšího využívání nových komunikačních technologií či poplatkové zvýhodnění se komunikuje složitěji než vysoký úrok na jednoduchém produktu. Nicméně je otázkou, jak dlouho to banky udrží. A to je pro klienty důležité – vývoj v čase, nikoliv okamžitý výkřik,“ upozorňuje Patrik Nacher. Nové banky jsou ale zatím se svou marketingovou strategií poměrně úspěšné. Každý den si u nich sjednává spořicí účet řada klientů. Jejich nástup na trh by tak mohl znervóznět zaběhnuté bankovní domy, jejichž klienti se mohou vydat za lepšími podmínkami. Zástupci České spořitelny a Komerční banky si však žádné velké komplikace nepřipouštějí a naopak se snaží zdůraznit široké spektrum svých služeb.

Celý článek najdete ZDE

www.penize.cz