Podíl objemu zakázek na inženýrské stavby dosáhl v říjnu 65 procent z celkové hodnoty zadaných zakázek. Zbylých 35 procent tvořily pozemní stavby, tedy hlavně různé budovy.

Čísla za deset měsíců ovlivnila novela zákona o veřejných zakázkách platná od letošního ledna. Ta zvýšila limit pro zveřejňování podlimitních stavebních zakázek z původních tří milionů bez DPH na dvojnásobek. „Proto mohl být srovnatelný meziroční růst počtu a hodnoty zadaných zakázek ještě vyšší," upozornil ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Zdeněk Kunc.

Veřejnou zakázku na stavební práce získalo během deseti měsíců 1446 společností. Největší objem získal Metrostav, který vyhrál 96 tendrů za 4,424 miliardy korun. Z dalších 3,98 miliardy korun bude mít podíl díky sdružení s jinými firmami. Hlavně díky sdružení s jinými firmami Metrostav odsunul z prvního místa společnost Skanska, která tomuto žebříčku letos dlouho dominovala. Ta však individuálně získala 87 zakázek za více než 5,35 miliardy korun, což je stále nejvíce.

Hodnota zakázek zadaných vládním sektorem vzrostla meziročně o 18,5 procenta na 49,459 miliardy korun. Města a obce zadaly zakázky za 62,395 miliardy korun, meziročně o 54,2 procenta více. Jejich podíl tím vzrostl o 6,6 procentního bodu na 50,2 procenta. Největší objem zakázek zadala Správa železniční dopravní cesty; šlo o celkem 107 zakázek za 19,807 miliardy korun. Mezi městy bylo s 95 zakázkami za celkem 1,884 miliardy korun první Brno.

Největší veřejnou zakázkou na stavební práce od ledna do konce října bylo zdvojení elektrického vedení zadané společností ČEPS. Zakázku za 2,7 miliardy korun získalo sdružení GA Energo technik, Elektrotrans a Elcon Bratislava. Po jedné zakázce s cenou nad dvě miliardy korun zadala také SŽDC a Ředitelství silnic a dálnic.