VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Firmám chybí strojaři, přivezou je z Ukrajiny

Zlínský kraj - Strojírenským a stavebním firmám ve Zlínském kraji se blýská na lepší časy. Nedostatek kvalifikovaných řemeslníků by měl totiž pravděpodobně příští rok pomoci vyřešit nábor čerstvých absolventů odborných učilišť z Ukrajiny.

4.8.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucei

Je velká šance, že se jim v kraji zalíbí. Oslovené firmy nápad vítají.

Na ukrajinských učilištích je daleko větší zájem o učební obory typu strojař, zámečník či stavař než u nás. Sdružení podnikatelů Zlínského kraje proto připravilo projekt spolupráce se čtyřmi školami.

„Jsme připraveni nabídnout od příštího roku jejich absolventům ve firmách Zlínského kraje roční stáže,“ přiblížil předseda Rudolf Chmelař.

Dodal, že by do projektu rád zařadil třicet až čtyřicet vyučených mladých lidí s nejlepšími studijními výsledky. Konkrétní učně si nechá doporučit od ředitelů učilišť.

„Z důvodu počátečních jazykových bariér a nutnosti školení ve firmách jich nelze vzít více. Je ale dost možné, že se jim na Zlínsku za výhodných podmínek zalíbí a zůstanou v našem kraji déle než jeden rok,“ míní Chmelař.

Podle mluvčí zlínského Úřadu práce Miriam Majdyšové by neměli mít učni problém s povolením k práci a dlouhodobému pobytu.

„Cizince mohou firmy přijímat na pozice, které nelze obsadit našimi občany, což v tomto případě platí. Povolení k pobytu bývá potom spojeno s možností zde pracovat,“ vysvětlila Majdyšová.

Strojírenské firmy jsou potěšeny

Strojírenské firmy v kraji jsou nabídkou potěšeny. Podle finančního ředitele Slováckých strojíren v Uherském Brodě Vladislava Ondrůška je nábor Ukrajinců jednoznačná reakce na náš trh pracovních sil. „Považuji to za velmi dobrý návrh. Permanentně totiž poptáváme padesát až sedmdesát strojařů,“ přiblížil Ondrůšek.

Dodal, že konkrétně ukrajinských učňů by mohly Slovácké strojírny vzít asi třicet. „Je potřeba je totiž zaškolit a než budou zruční, může trvat i půl roku. Proto bych volil variantu deset lidí na první tři měsíce a potom desítky postupně přibírat,“ vysvětlil Ondrůšek.

Ani zlínská společnost Tajmac – ZPS se žádným možnostem, jak získat nové strojaře, nebrání. „Tento nápad může být velice úspěšný při tom dlouhotrvajícím nedostatku. Kolik konkrétních učňů bychom případně vzali, ale zatím nelze říct,“ sdělila personalistka Jarmila Laštůvková.

Přiznala, že dosud prý zaměstnávali ze zahraničních pracovníků jen Slováky, ale nyní už musejí nabírat i zaměstnance jiných národností.

Pět až deset učňů by našlo uplatnění také ve vsetínské firmě TES, která vyrábí motory a generátory. „Konkrétně máme stále nedostatek obráběčů kovů. U Ukrajinců by mohlo být výhodou, že nejsou členy Evropské unie. Vyřizují si tudíž povolení pro jednu konkrétní firmu,“ objasnil ředitel managementu jakosti Dušan Spáčil.

V posledních statistikách, které eviduje zlínský úřad práce za celý kraj, by firmy rády zaměstnaly více než tisícovku lidí strojírenského zaměření. O tyto učební obory není příliš velký zájem už však mezi žáky základních škol. Lidé pracující v těchto profesích si přitom vydělají přes dvacet korun tisíc hrubého.

Autor: Marie Šidlová

4.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lubomír Zaorálek
4 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies