VYBERTE SI REGION

Struž: Lidé se naučili riskovat i to, jak oblafnout erár

Praha - Jan Struž, ekonom a předseda sdružení Czech TOP 100, chystá bilanční konferenci o 25 letech v našem hospodářství a u té příležitosti poskytl našemu Deníku rozhovor.

19.3.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Koťátko

Výročí 25 let od revoluce se v letošním roce bude připomínat i v ekonomické oblasti. Už zkraje dubna by do sídla České národní banky 
v Praze měli dorazit oba žijící prezidenti a spolu s nimi i desítky významných politiků a byznysmenů, aby společně na konferenci (jejímž partnerem je regionální Deník) zhodnotili úspěchy a neúspěchy českého hospodářství v uplynulém čtvrtstoletí. Podle Jana Struže, šéfa pořádajícího sdružení Czech TOP 100, je nutné připomínat si problémy a selhání, které poslední roky přinesly.

Sdružení Czech TOP 100 je iniciá-torem nadcházející konference o 25 letech transformace české ekonomiky. Naše hospodářství bylo v uplynulém čtvrtstoletí chvíli nahoře a chvíli dole. Myslíte, že i v ekonomice platí, že kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat?
Z minulosti, z historie je dobře se poučit, ale až na výjimky se tím nikdo neřídí. 
A teď nechci být ortodoxní – jinak by se ctila i Marxova teorie o tom, že hodnoty se vytvářejí ve výrobě, a nikoliv 
v marketingu, IT technolo-giích, pseudovědách a teoriích. Ale to platí i o zemích, které ještě výrobu nerozvinuly a stále drancují své přírodní zdroje, například i o Rusku. Dnes v české ekonomice se skutečnou materiální výrobou zabývají dva z deseti pracovníků, možná jen 1,5. Je to cesta do budoucí prosperity? Máme se vrhnout jen na montážní charakter ekonomiky, nebo je i jiná cesta? Česká republika se honosila i za první republiky, za druhé i třetí a někteří politici a ekonomové to prezentovali i za posledních pětadvacet let, že máme „zlaté české ručičky". Ano, někde se to prokázalo, někde to byla jen lichá proklamace. Chceme se teď ohlédnout za úspěchy posledního čtvrtstoletí. Žádný úspěch však není dobyt bez překonávání překážek, problémů, porážek, ba i totálního selhání. I to chceme připomenout.

Říká se, že po bitvě je každý generál. Přesto, pokud bychom se podívali zpět, co se v uplynulém čtvrtstoletí z vašeho pohledu nejméně povedlo, co by šlo udělat jinak?
Není to nic nového, ale nic, co by šlo pod vousy politikům. Absolutně se zanedbalo školství ve všech směrech – nejsou jesle, nejsou školky, nekoordinované základní školství, věčné hádky o úroveň maturit, rozpad učňovského školství, statisíce vysokoškoláků bez odpovídající úrovně vzdělání a nepotřebných odborností , ale s pofiderními diplomy, nadstavba školství – věda – nepožívá až na výjimky příliš důvěry. A vzdělanost, to je základ národní i ekonomické hrdosti a úspěchu. Pro politiky je to však oblast, ve které nemohou skórovat hned, to je na generace, a proto je to pro všechny politické strany, ale bohužel i pro voliče okrajovým zájmem.

Před lety jsme startovali s pomocí privatizace, která ale přinesla i velké strasti a krachy. Oklepali jsme se podle vás z této dějinné etapy, nebo nás stín tehdejších problému pronásleduje do dneška?
Snad jen malá privatizace splnila krátkodobě svou „dějinnou roli". Podnikatelsky založení občané si vyzkoušeli, jak těžce se dře ve vlastní restauraci, obchodě, autoservisu apod., a také se naučili, jak „oblafnout" erár. A že by to právě byla ta pozitivní etapa posledních dvaceti pěti let? Ostatně Andrej Babiš se chce na to podívat. Za jednoznačně pozitivní považuji privatizaci a rozvoj automobilového 
a strojírenského průmyslu. Ten alespoň zčásti potvrzuje české mozky a zlaté ručičky. Znovu se také projevila sedlácká vazba na půdu a starost o vůni země, chléva, zahrady, dobrého mléka i radost z práce, po které ruce voní.

Czech TOP 100 upozorňuje na úspěšné firmy. Co byste tedy ještě vypíchl za vzor odvětví, kterým se podle vašich zkušeností nejvíce daří?
V předcházející odpovědi jsem to už uvedl, nicméně rád doplním ještě jedno odvětví, které bych rád vyzvedl, ale 
v posledních letech prochází krizí a turbulencemi, které pro Českou republiku nejsou vlastní, ani historické a tradiční. Můj děda pracoval léta jako „polír", což je výraz pro stavbyvedoucího na malých stavbách. Za první republiky to byli fachmani, kteří tvořili skvostná díla prvorepublikových architektů. Za socialismu se ztratili ve víru gigantických staveb socialismu, za novodobého kapitalismu posledních pětadvaceti let dělali poskoky pro mezinárodní firmy, které ovládly české stavebnictví. Přál bych si, aby české, zlaté, poctivé stavební firmičky i firmy nesly slávu českého zedníka i jiného stavebního profesionála.

Znakem našeho hospodářství vždy byla a stále je jeho silná exportní orientace. Fixovaní jsme na EU, ale jiné trhy, především východní či jihoamerické, jsme opustili a nyní se snažíme vrátit. Co mohou vláda či konkrétní podniky udělat, abychom se na ztracené trhy dostali zpět?
V Německu nebo v jiných zemích Evropské unie máme v podstatě dáno, že se naše výrobky odebírají – ale to nejsou „naše výrobky", to jsou hlavně produkty, které se na území Česka vyrábějí pro mezinárodní koncerny, které 
v České republice investovaly 
a zůstanou zde, jen pokud jim nákladově, respektive ziskově budou podmínky (cena práce, energie, ekologie, právo atd.) vyhovovat. V jiných teritoriích musíme spoléhat na expanzi již výše zmíněných koncernů nebo na um našich státních úředníků, aby našli shodu s úředníky v Evropské unii nebo vymysleli něco mimořádně sexy pro naši exportní orientaci. Bohužel ani sexy mozkům našich úředníků, ani těm na západ od našich hranic moc nevěřím. Nejméně našim, protože nejsou příliš motivovaní. Tak jako v realitním obchodě platí tři pravidla: lokace, lokace, lokace, tak v českém exportním obchodě, resp. i zahraničních investicích by mělo platit – motivace, motivace, motivace.

V závěru nadcházející bilanční konference by se měl zveřejnit záměr na spuštění projektu pracovně nazvaného Mapa úspěchů. Co přesně by měl tento projekt znamenat?
Sdružení Czech TOP 100 připravuje na 9. dubna od 
10 hodin v Kongresovém sále České národní banky iniciační konferenci na téma: Úspěchy a otazníky změn české ekonomiky v posledním čtvrtstoletí. Pozvali jsme představitele těchto změn počínaje žijícími prezidenty, předsedy vlád a ekonomickými ministry bývalých i současných vlád, současné bývalé generální ředitelé velkých společností a další osobnosti ekonomického prostředí. Očekáváme, že kromě toho, že se osobně mnohdy po několika letech setkají, přinesou nám impuls do projektu Mapa úspěchů. Tento projekt chce monitorovat proměny české ekonomiky za posledních 25 let na příkladech konkrétních i obecnějších témat v regionech i celoplošně republikových. Více než 70dílný seriál bude vznikat ve spolupráci s Českou televizí, regionálním Deníkem, Českým rozhlasem, dalšími médii a za spolupráce s mediální agenturou Grayling. Bude uváděn od posledního čtvrtletí 2014.

Autor: Redakce

19.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Kapra na Vánoce koupíte on-line

Orlickoústecko, Svitavsko – Kapr s bramborovým salátem je vánoční klasika. Na kolik letos štědrovečerní večeře vyjde? Kilo šupináče v regionu koupíte pod 90 korun. Ulovit si ho můžete dokonce v „on-line rybníku", Plundrovo rybářství z Dlouhoňovic totiž nabízí on-line objednávku.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies