VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studentské půjčky. Výhody se drží v mezích

ČR - Tyto úvěry zatím nemají na domácím finančním trhu velkou tradici, nabízí je jen největší bankovní domy.

5.9.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Se začátkem nového školního roku začíná v bankách každoroční „lov“ nových klientů. Peněžní domy mají zacíleno na jednu z nejperspektivnějších skupin zákazníků – na studenty vysokých škol. Ti jsou pro bankovní domy zcela ideální, protože se očekává, že v budoucnu budou mít tito lidé nadprůměrné příjmy.

Získat vysokoškoláky „pod svá křídla“ se proto snaží většina bank. A nejlepší variantou je pojistit si tyto klienty prostřednictvím studentského úvěru. Půjčky na studium však nemají v Česku velkou tradici, takže počet zájemců o ně není zatím až tak vysoký. Výsledkem je, že nabídka specializovaných půjček není moc velká. Omezuje se v podstatě jen na největší bankovní domy. Jsou jimi Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank nebo UniCredit bank. Naproti tomu studentská konta lze nalézt u větši­ny bank.

Částečné výhody

Studentské půjčky na vzdělání vycházejí z klasických spotřebitelských úvěrů. V jejich případě řeší banky dilema. Chtějí nastavit co nejatraktivnější podmínky pro samotné klienty, současně však nemohou jít do velkého úvěrového rizika.

Výsledkem jsou půjčky, které mají proti klasickým spotřebitelským úvěrům výhody jen částečné.

Nejpodstatnější předností proti spotřebitelským úvěrům jsou úrokové sazby, které jsou o něco nižší a pohybují se i pod deseti procenty. Ve srovnání se spotřebitelskými úvěry nabízí studentské půjčky delší dobu splatnosti, běžně až deset let. A další možností je také odklad
splátek na dobu po dokonče­ní studia.

Služba s kaňkou

Odložení splátek ovšem neznamená, že student po dobu studií nic neplatí. Po celou dobu úvěru musí obvykle platit úroky, a to z celé částky. To je pravděpodobně největší kaňka, která studenty odrazuje od půjčování. Například student, který by si půjčil 150 tisíc korun, by při úrokové sazbě 9,5 procenta ročně platil na úrocích více než 14 tisíc korun, tedy bezmála 1200 korun měsíčně. Jenže platit takto několik let a nemít umořenou ani korunu není zrovna ideální.

Na druhou stranu, splácet už během studia si posluchači vysokých škol zase většinou nemohou dovolit. Konstrukce studentského úvěru je tedy výhodná zejména pro banky – studenta si uvážou na řadu let a ještě z něj inkasují nemalé peníze na úrocích.

Pokud se tedy student bez půjčky neobejde, moc jiných možností nemá.

Doložení příjmu

V každém případě však banky požadují doložení bonity – tedy příjmu, který dlužníkovi umožní splácení. A to je základní komplikace pro studenty, kteří ještě žádný příjem nemají. Proto také povinnými účastníky úvěrového vztahu bývají většinou rodiče studenta. Doklad o příjmech pak dokládají oni a zároveň jsou ručitelé. Studentské půjčky proto nejsou až tak výhodné, jak se na první pohled může zdát.

Lepší řešení v rámci bankovních domů už ovšem není. Všechny ostatní varianty jsou méně výhodné či spojené s komplikací. To je také případ americké hypotéky, která se někdy doporučuje na financování dražšího studia, například v zahraničí. Zde jsou sice úrokové sazby proti studentské půjčce nižší, avšak v tomto případě je nutné zastavit nějakou nemovitost. Navíc není možný odklad splátek, půjčka se začíná splácet okamžitě.

Krátkodobé úvěry

Studenti mohou při svých studiích využívat ještě další typy půjček. Jedná se však už jen o krátkodobé úvěry, které slouží pro překlenutí dočasného nedostatku peněz.

V žádném případě se tyto půjčky nehodí k dlouhodobému financování studia a nákladů, které jsou s tím spojené. Jde v prvé řadě o kontokorentní úvěr – tedy možnost přečerpat běžné konto do záporu (do určitého limitu), a pak také o kreditní platební kartu.

Banky tyto úvěrové produkty studentům posky­tují velmi rády – jednak si studenty „uvážou“ a jednak na těchto půjčkách dob­ře vydělávají.

V obou případech získají studenti jen poměrně nízký úvěrový rámec. Nejčastěji se jedná o deset až dvacet tisíc korun. Výhodou je, že stu­denti nemusí nic prokazovat, stačí mít u sebe jen občans­ký průkaz.

Úrokové sazby jsou však i pro studenty standardní, to znamená poměrně vysoké. Kontokorentní úvěr je úročen sazbou okolo 13 až 17 procent, kreditní karta je na tom ještě hůře – zde jsou sazby od 18 do 27 procent ročně.

U úvěrové karty je však možné využívat bezúročné období, a to při jednorázovém splacení celé vyčerpané částky z předchozího měsíce.

vyplatí se vědět

Studentská půjčka je úvěr jako každý jiný, proto studenti nemohou očekávat nejaké přehnaně nadstandardní podmínky. Banka bude požadovat splacení poskytnuté půjčky během sjednané doby splatnosti.

Například klientovi, který požá­dá o odklad splátek na dobu pěti let (na dobu studia), zůstane už jen pět let na samotné splácení (umořování) půjčky.

Logickým omezením student­ského úvěru je také jeho zajištění a nároky na bonitu. Podobně jako u klasických spotřebitelských úvěrů také u studentských půjček vyžadují banky od určité výše ručení třetí osobou či nějakým vkladem.

Alternativou studentských půj­ček jsou různé krátkodobé úvěry, kde se však už rozdíl mezi studentem a běžným spotřebitelem stírá.


PAVEL NEBESKÝ

5.9.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies