VYBERTE SI REGION

Summit: dohoda o unijní reformě s mnoha otazníky

Brusel - Otevřený konec měl v pátek v Bruselu další pokus vůdců Evropské unie kolektivně zachránit společnou měnu a najít cestu z dluhové krize. Státy eurozóny se dohodly na smlouvě o unijní reformě.

9.12.2011
SDÍLEJ:

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy při projevu na summitu Evropské unie v Bruselu.Foto: ČTK

Tu ale Británie odmítla a ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka si vymínily čas na rozmyšlenou a na konzultace se svými parlamenty. Média oživila spekulace o historickém rozkolu a začátku „dvourychlostní“ Evropy.

Původní snaha většiny unijních hráčů před summitem byla prosadit reformy v zájmu utišení dluhové krize a odvrácení pádu eura prostřednictvím změn v základní smlouvě o fungování unie. Kvůli odporu Británie, která požadovala ústupky týkající se rozhodování o finančních záležitostech, se ale nakonec většina unie rozhodla jít cestou mezivládní dohody.

„Jde o větší fiskální disciplínu, automatičtější sankce a striktnější dohled. Mezivládní dohoda učiní tento dokument závazným,“ řekl k nově vznikající dohodě unijní prezident Herman van Rompuy. Předseda Evropské komise José Barroso dodal, že nyní se začne pracovat na detailech nové smlouvy, která bude otevřena i nečlenům eurozóny.

Drama bruselské noci vyhrotil Londýn

Londýn se jako jediný striktně proti nové smlouvě postavil. Dohoda by tak mohla zahrnovat buď všech 17 států eurozóny, nebo úplně všechny členské země EU s výjimkou Británie. Devět nečlenských zemí eurozóny včetně České republiky se nechalo slyšet, že připojení k nové smlouvě bude ještě zvažovat.

Ještě v noci přitom šest nečlenů eurozóny avizovalo vůli se zapojit. Česká republika a Švédsko od počátku zastávaly obezřetnější stanovisko, když si vyhradily právo konzultovat dohodu s národními parlamenty. K jejich názoru se nakonec připojily i ostatní země EU stojící mimo eurozónu s výjimkou Spojeného království. To na svém odmítnutí trvá.

„Hlavy států či vlád Bulharska, Česka, Dánska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Švédska naznačily možnost připojit se k tomuto procesu po konzultacích se svými parlamenty,“ píše se závěrech summitu.

Britský premiér David Cameron, který se do značné míry v Bruselu ocitl v izolaci, prohlásil, že Británie si i přes svůj odmítavý postoj k nově vznikající smlouvě udrží vliv na rozhodování v EU. „Členství (v EU) je v našem zájmu,“ řekl britský ministerský předseda s tím, že tento postoj zastával vždy. „Britský vliv v Evropské unii zůstane zachován,“ řekl také premiér Británie, která má jednu z největších ekonomik EU.

Dvourychlostní Evropa

„Nebylo možné přistoupit k této mezinárodní dohodě z celé řady důvodů. V prvé řadě z důvodu, že nikdo vlastně nezná její obsah,“ komentoval bruselský summit český premiér Petr Nečas. Konkrétní podoba dokumentu, z něhož jsou zatím známé podle premiéra jen obecné teze, by měla být hotova do března.

Řada opatření, která hodlá eurozóna pomocí smlouvy zavést, je přitom podle Nečase Česku sympatická. Jde třeba o vyrovnanost rozpočtů či o automatičtější trestání těch, kteří poruší dohodnutá pravidla.

Na druhou stranu se Praha podle premiéra obává případného ohrožení rozpočtové suverenity či zásahů do kompetencí jednotlivých zemí, například v sociální a důchodové oblasti. Není prý rovněž jasné, jaké by měla smlouva dopady na vnitřní trh a na posuzování národních rozpočtů.

Německá kanclářka Merkelová měla v hodnocení summitu jasněji: „Je to průlom k unijní stabilitě. Fiskální unie se bude krok za krokem rozvíjet. Krizi využijeme jako šanci k novému začátku,“ řekla novinářům.

„Vítejte ve dvourychlostní Evropě“, shrnul v pátek výsledek summitu ve svém titulku britský deník The Times. Další britský list The Daily Telegraph zase píše o bruselském jednání jako o největším rozkolu v dějinách Evropské unie. Podle německého deníku Die Welt vznikne z větší části sedmadvacítky fiskální unie, v níž budou země platící eurem a další státy, které je ve snaze o přísnější rozpočtovou disciplínu podpoří. Státy, které se ke smlouvě o reformě rozpočtových pravidel nepřipojí, zůstanou mimo.

Sarkozy "trestal" Camerona na summitu EU tím, že mu nepodal ruku

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy si podle britského listu Daily Mail na summitu Evropské unie v Bruselu neodpustil jistou dětinskost vůči britskému premiérovi Davidu Cameronovi, který se odmítl podřídit francouzsko-německému reformnímu plánu na záchranu eura. Když kolem sebe procházeli, prý dělal, že ho nevidí, a nepodal mu ruku, ačkoli jeho politický partner tu svou už napřahoval.

Daily Mail na svém serveru zveřejnil inkriminovaný šot zpravodajské televize Sky news. Nestrannému pozorovateli se však „incident“ nemusí zdát tak dramatický.

„To je okamžik, při kterém Nicolas Sarkozy přesně ukazuje, co si opravdu myslí o vetu Davida Camerona vůči změně Smlouvy o EU,“ píše deník.

„Po vyčerpávajícím celonočním sezení v Bruselu se Cameron blíží k francouzskému prezidentovi s nataženou rukou, jako by byl připravený si s ní potřást a ukázat tak, že mezi nimi nevládne žádná zloba,“ pokračuje Daily Mail.

„Ale, nejenže Sarkozy si ho vůbec nevšímá, ale dokonce rychle uhýbá a mává schválně na někoho po své pravici. Hrubě odbytý Cameron s hlavou vztyčenou použije své odmítnuté ruky k tomu, aby ho s trpkým úsměvem rádoby přátelsky, pokud ne nemotorně, poklepal po rameni,“ dodává list.

Sarkozyho „urážka“ následovala po debatě o nové reformní dohodě, na jejímž vzniku se dnes dohodla většina zemí EU v rámci snahy o záchranu eura. Vztahovat se ale patrně bude jen na 17 zemí používajících euro jako platidlo. Británie je jasně proti dohodě a další nečlenské země eurozóny, včetně Česka, svůj postoj zvažují.

Čtěte také: Velký evropský rozvod aneb důsledky britského veta

Autor: ČTK

9.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies