„Nechápu, proč ještě vůbec tiskneme nové bankovky,“ řekl někdejší člen legendární kapely Abba Björn Ulvaeus. Je jedním z mnoha Švédů, kteří horují pro zcela bezhotovostní společnost.

Platební karty jako standard přijal tento technickým novinkám nakloněný národ za vlastní i při drobných nákupech. Nově platí také pomocí svých chytrých telefonů. Většina lidí totiž bezhotovostní transakce chápe jako usnadnění všedního života.

V městských autobusech a tramvajích mnohdy ani jiná možnost platby není, hotovost totiž řada dopravních společností vůbec nepřijímá. Lístek je za hotové možné zakoupit jen v předprodeji. Alternativou jsou SMS jízdenky.

Příspěvek kostelu? Kartou

Také některé bankovní domy přešly zcela na elektronické převody peněz. A následují je další. V kostele v jihošvédském Karlshamnu nemusí věřící lovit po kapsách drobné, peněžní příspěvek jednoduše zaplatí kartou.

„Mnohokrát mi lidé říkali, že by rádi něco dali, neměli u sebe ale žádnou hotovost,“ vysvětlil pastor Johan Tyrberg důvod, proč má v kostele platební terminál.

Bankovky a mince se ve Švédsku starají jen o tři procenta ekonomiky. Pro srovnání, basilejská pobočka Banky pro mezinárodní platby (BIS) uvádí, že v zemích eurozóny, jíž Švédsko není členem, je průměr devět procent. V USA se hotovostní transakce podílejí na hospodářství sedmi procenty.

Výhody i nevýhody

Příznivci elektronických plateb argumentují větší bezpečností, protože hotovost lze snadněji ukrást. Bezhotovostní obchody jsou prý také bičem na korupci, protože převody lze snadno vystopovat. Rakouský univerzitní ekonom Friedrich Schneider v tom vidí důvod, proč má Švédsko s úplatkářstvím menší trápení než země jako Itálie a Řecko, kde je hotovostní kultura stále ještě pevně zakořeněná.

Elektronické platby mají ale i své stinné stránky – kyberkriminalitu. Podle švédské policie se v posledních letech velmi zvýšil počet případů počítačových podvodů. V roce 2000 jich policie v zemi zaznamenala asi 3300, loni jich bylo téměř 20.000.

Experti nicméně nepředpokládají, že by hotovost z peněženek brzy zcela zmizela. Podle Larse Nyberga ze švédské centrální banky mince a bankovky přežijí prý jako krokodýl, kterému lidé neustále ukrajují jeho teritorium.