VYBERTE SI REGION

Světlík: Mám pocit, že krize je na nějakou objednávku

Ostrava /ROZHOVOR/ - Jan Světlík, šéf strojírenského impéria, které zaměstnává osm a půl tisíce lidí, hlavní postava mnohamiliardového projektu Nové Vítkovice, ostravský patriot, mecenáš umění.

11.12.2011 2
SDÍLEJ:

Jan SvětlíkFoto: archiv

Pro mnoho Ostravanů člověk, který se jako jeden z mála (ne-li jediný) skutečně snaží moravskoslezskou metropoli postavit zpátky na nohy a očistit ji od nálepky černá a špinavá.

Na hornicko-hutnickou minulost města přitom nechce zanevřít, naopak právě na ní hodlá vystavět smělé projekty, které budou dva pilíře vzniku města připomínat ve zcela novém moderním, naučném i zábavném kabátě.

„Já si nemyslím, že se za mého života splní všechno, co bych si v Ostravě představoval, a to tady chci být dlouho. Ale přece tady v tom městě chceme dobře žít, tak pro to musíme něco dělat,“ říká Jan Světlík v rozhovoru pro Deník.

Máte za sebou rok ve znamení intenzivní proměny Dolní oblasti Vítkovic. Jaký je aktuální stav tohoto velmi sledovaného projektu?

Celkově nyní jede v Dolní oblasti patnáct projektů od infrastruktury až po rekonstrukci tří stěžejních objektů Vysoké pece č. 1, Plynojemu a VI. energetické ústředny. Je tam spousta prací, které se ještě musí zvládnout. Vysoká pec č. 1 ale bude hotova už na konci tohoto roku a první jarní den příštího roku budeme její prohlídkový okruh otevírat veřejnosti. Plynojem pak bude jako multifunkční aula hotový v polovině dubna a od května se začne postupně zprovozňovat.

Jaký máte pocit z posledního roku, kdy se toho v Dolní oblasti tolik děje?

Na projektu Nové Vítkovice pracujeme zhruba osm let, není to jen tento poslední rok. Nejprve se vytvářel názor, co si s dolnovítkovickým areálem vůbec počneme, před lety jsme totiž vůbec nevěděli, co s ním máme dělat. Bylo obtížné rozhodnout, jestli ho zachovat, co případně odstranit, byla to velká zodpovědnost. Už předchozích osm let jsme toho dělali hodně, i když to jakoby nebylo vidět bylo to pořád takové sci-fi. Teď už to vidět je. A je radost sledovat, jak se stavby mění nepřetržitě sedm dní v týdnu od rána do noci. Maká se tam, protože to chceme mít hotové v termínech, jakékoliv prodlužování je pro nás nepřijatelné.

Na co se nejvíce těšíte z toho, co se příští rok dokončí? Třeba až si vychutnáte nějaký koncert v Plynojemu…

Těším se na to, že vznikne místo pro lidi. Nejděsivější pocit ve fabrice totiž je, když je prázdná, když se provoz zastaví a lidé zmizí. Fabrika musí mít svou melodii. A tak vnímám i Dolní oblast. Mám radost, že jsme dokázali udělat změnu a přetvořit tento areál na něco, co bude sloužit lidem. To je pro mě obrovská satisfakce.

Příští rok skončí první etapa projektu Nové Vítkovice, další by měly následovat. Co se tedy bude dít dál?

Další na řadě je projekt Science and Technology Centra neboli velkého Světa techniky za zhruba půl miliardy korun. Každým dnem bychom měli od ministerstva školství získat potvrzení o přidělení dotací pro tuto stavbu, všechno ostatní už máme připravené. Realizace Světa techniky bude hlavní náplní roku 2013. Vznikne v něm konfrontace moderní hi-tech stavby se starou architekturou Dolní oblasti Vítkovic, protože architekt Pleskot navrhl u tohoto objektu obří zrcadlovou fasádu, ve které se budou vysoké pece nebo Plynojem odrážet. Snažíme se ale pracovat i na využití Dolu Hlubina. To jsou věci, které se musí udělat velmi rychle.

A co vysoké pece číslo 4 a 6, které jste chtěli proměnit v kampus a nabídnout univerzitám, jejichž studenti by Dolní oblast určitě také oživili?

Kampus byl jeden z projektů, který zafungoval jako spouštěcí mechanismus obnovy Dolní oblasti Vítkovic. Ostravská univerzita ho totiž kdysi chtěla. Teď je to ale projekt, který bohužel absolutně zamrzl, protože obě ostravské univerzity nyní tvrdí, že mají dostatek vlastních prostor a nikam se stěhovat nechtějí. Takže my ty dvě pece zatím oplotíme a lidé budou chodit kolem nich.

To je škoda nepromarňují univerzity šanci být u zrodu jedinečného projektu?

Mě to mrzí, protože třeba Ostravská univerzita, která učí své studenty v desítkách roztříštěných budov po celém městě, by tím hodně získala. Ten studentský život přece musí být prazvláštní, když se studenti musí pořád přesouvat z jednoho místa na druhé. Možná, že jsme udělali chybu, že jsme byli hrdi na tento region a oslovili jsme zatím s projektem kampusu pouze univerzity z Ostravy…

Možná se Ostravská univerzita jen nechce připravit o lukrativní domy v centru města?

Ano, ale tím jen napomáhá současnému problému centra Ostravy, které je mrtvé. Univerzitní budovy jsou zaplněné pouze přes den, podle mě by se ty domy měly uvolnit a nabídnout soukromým developerům, kteří by je přeměnili na byty, dostali nové obyvatele do centra a to by ožilo. Myslím si, že je chyba, že univerzita nechce kampus a nenabídne ty baráky k bydlení.

Vy sám v tom „mrtvém“ centru bydlíte. Proč jste si raději nepostavil pěknou vilu někde na okraji města nebo v podhůří Beskyd?

Pro mě je centrum Ostravy úžasné. Kolegově mě odrazovali, když jsem se tam stěhoval, ale já nelituji. Je tam klid, pohoda, krásné staré baráky s metrovými stěnami. Vyjdu z domu a za pět minut jsem na Kuřím rynku a nemusím startovat žádné auto. Cokoliv je blízko. Je to úžasné bydlení. Všichni se cpou někde na periferii, ale proč? Pro mě by bylo nejděsivější, kdybych se musel nastěhovat někam na sídliště nebo pod ty zmíněné Beskydy. Na víkendový domek je to tam asi super, ale bydlet bych tam v žádném případě nechtěl.

Co si myslíte, že s centrem Ostravy udělá Nová Karolina?

Vedou se o ní různé řeči, ale podle mě bude mít pozitivní vliv na město. Zahustí se to tady, do centra se stáhnou lidé právě z těch periferií a různých shopping parků.

S Karolinou je spojena i další vaše aktivita přestavba Trojhalí na zastřešené náměstí.

Trojhalí Karolina patří nyní stejnojmennému sdružení, jehož členy jsou kromě společnosti Vítkovice i sdružení Dolní oblast Vítkovice, statutární město Ostrava a Moravskoslezský kraj. Společně jej máme na starosti. Karolinu totiž bereme jako důležitý objekt, který rozsekne ten apendix, jenž vznikl, když v roce 1946 stát rozdělil hutě a doly. Z Karoliny s Hlubinou se najednou stala jedna část města a z Vítkovic druhá část, mezi tím tlustá čára. Proměna Trojhalí tyto dvě oblasti opět sjednotí. Už je pár let po sezoně na to, aby u nás stáli hutníci proti horníkům.

Co vás vůbec žene přidávat si další práci s Trojhalím, ale i s Landek Parkem? To nemáte s vítkovickými věcmi dost starostí? Je to tom, že chcete právě propojit tolik oblastí?

Podívejte se na slavný polský projekt na Karolinu, o kterém plno lidí stále básní, jak byl skvělý. Všechny ty soutěžní projekty na Karolinu včetně toho původně vítězného polského jsme s našimi architekty prošli a není pravda, že byly tak dobré. Ani jeden z nich totiž tehdy ten apendix nevyřešil. Nepropojil jednotlivé oblasti, které spolu nekomunikovaly. To je přitom to, co Ostrava potřebuje propojení. Z Dolní oblasti je to přes Karolinu úplný kousek do centra města, jen se musí odstranit bariéry.

K propojení města je důležité také zpřístupnění břehů řeky Ostravice.

Ostrava má dvě úžasné velké řeky, mohla by mít čtyři nábřeží a nemá přitom pořád ani jedno. To je hrůza! Landek je pro nás výchozí bod, kde se budeme snažit na soutoku Ostravice a Odry vytvořit základnu pro výlety přes Ostravu podél vody až do Beskyd. Jsem proto rád, že už se snad konečně začíná cyklostezka podél Ostravice dělat.

Jestli nemáte na zdejší poměry příliš ambiciózní představy…

Já si nemyslím, že se za mého života splní všechno, co bych si v Ostravě představoval, a to tady chci být dlouho (smích). Ale třeba se jednou dočkám i lanovky, kterou by lidé jezdili například z Landeku do centra města. Vždyť které jiné město v Evropě bylo tak charakteristické svou přepravou vzduchem s vozíky na suroviny, než Ostrava?

Většina vašich projektů je spojena se jménem uznávaného architekta Josefa Pleskota. Jak jste na něj přišel?

Pořád jsme si lámali hlavu, co budeme dělat s Plynojemem v Dolní oblasti Vítkovic. Vyhodili jsme spoustu architektů, kteří si s touto zvláštní stavbou neuměli poradit. Josef Pleskot mi už předtím nějaké projekty odmítl, ale zkusil jsem mu kvůli Plynojemu znovu zavolat. Vzájemně jsme se trochu oťukávali a nakonec se nechal přemluvit k tomu, aby se na to podíval. Pak mě pozval k sobě do pražského ateliéru, vytáhl svůj model Plynojemu z lepenky a začal mi vše ukazovat. A já měl v tu sekundu pocit, že ten chlap tomu prostě rozumí.

Takže Plynojem se stal základním kamenem spolupráce, která dnes čítá už celou řadu dalších projektů pro Ostravu.

Dostal Plynojem a musím říct, že je to první architekt, kterého ani nechodím kontrolovat, nedohlížím u něj na každý detail, což jsem u jiných dělal. Já věřím tomu, že ty jeho stavby budou výborné. Je to profík, který má skvělé nápady, ale umí i promyslet to, aby se pak něco zbytečně neprodražovalo nebo nekomplikovalo. Spolupráce s ním Novým Vítkovicím ohromně prospěla. Jsem na tisíc procent přesvědčen, že výsledek bude excelentní.

Měl jste takové štěstí na lidi i v jiných případech?

I současný šéf našeho architektonického studia ARS Vítkovice Milan Šraml je výborný, nesmírnou práci odvádí strategický ředitel Jiří Michálek. A pak také celý kolektiv sdružení Dolní oblast Vítkovice v čele s Petrem Koudelou. Všichni tím projektem žijou, neřeší čas, klíčové je nadšení pro to, že se podaří udělat něco mimořádného a že člověk může být u toho. Takový projekt se dělá jednou za tři sta let.

A co fabrika, jak vám to šlape ve strojírenském průmyslu?

Věřím, že po období velkých investic celkem za více než deset miliard korun, které postupně dokončujeme, teď přijdou lepší časy. Příští rok pro nás vypadá zakázkově lépe než ten letošní. Tedy pokud nám finančníci nevymyslí zase nějakou super krizi.

Právě, že se už začalo hodně mluvit o příchodu další krize…

Mám pocit, že krize, o které se teď mluví, je na nějakou objednávku. Podnikatelé z naší branže to cítí stejně. Zakázky jsou, ale ceny stagnují. Lidé jsou z toho ale vystrašení. Podle mě finanční kruhy obrovsky vydělaly na první krizi, proto se teď objednala druhá krize…

Vítkovice Machinery Group zaměstnává osm a půl tisíce lidí. Plánujete nějakou další expanzi?

Sedm tisíc lidí pracuje tady, patnáct set v Polsku a dalších zemích. Expanze u nás je ale problém, jsme popravováni vysokými poplatky za energie dopady fotovoltaiky nás budou ničit tak dvacet let. Podmínky pro podnikání se v Česku zhoršují, zamrzlý je i export v Evropě. Cesta k rozvoji tak vede jedině mimo tuto republiku, do Indie, Jižní Ameriky nebo do Ruska. Energeticky náročný průmysl má u nás problém na dalších minimálně pět let, takže uvidíme, kam povedou naše další kroky.

Na závěr dovolte otázku, kterou v jedné anketě Deníku pokládáme týden co týden lidem v ulicích. Co se vám na Ostravě líbí, a co vás tady naopak štve?

Já mám ten rozptyl obrovský, líbí se mi spousta věcí i mě spousta věcí štve. Co vybrat? Ostrava je určitě nádherně položená, má krásné okolí, je to takový zvláštní úkaz, pel-mel všeho možného. Máme tady práci, jsme tu doma. No a štvou mě především dvě věci. Zaprvé to, že se moc nechceme zabývat rostoucí dopravou a tím pádem ekologií, protože doprava je obrovský znečišťovatel. Autobusy dopravního podniku už třeba dávno mohly jezdit na CNG. Tou druhou záležitostí je pak to, jak funguje Baník Ostrava. Ty jeho současné výsledky se nedají. Ale to nás štve myslím všechny!

Tomáš Šiřina, Martin Pleva

11.12.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sting zazpívá jako headliner Metronomu. Prvně na festivalové stagi

Praha /HEADLINER, FESTIVAL/- Pražský Metronome Festival odtajnil první zahraniční hvězdu. V termínu 23. a 24. června zazpívá na Výstavišti Sting a doprovodí ho jeho trio. Předprodej pro některé začíná již dnes.

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies