VYBERTE SI REGION

Teplárna omezuje vytápění kvůli krizi kolem plynu

Frýdlant v Čechách - Společnost TEPLO Frýdlant, s. r. o. od středy 7. ledna až do odvolání omezila vytápění bytů na sídlištích Bělíkova a U Nemocnice.

7.1.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Důvodem je snížení dodávky zemního plynu pro kotelnu Bělíkova a čerpání zemního plynu na hranici povoleného denního limitu pro výtopnu.

Na základě čerpání denního množství zemního plynu může v noci dojít k odstávce výtopny i několik hodin.

Pokud by se situace dále zhoršovala, musela by firma omezit vytápění dalších bytů a také škol a školek, ale to pokud možno pouze v nočních hodinách.

O situaci na Rokycansku a Plzeňsku

Odběratelé plynu v západních Čechách v souvislosti se zastavením dodávek ruského plynu do České republiky podle mluvčí regionálního dodavatele RWE Simony Hladíkové zatím ohroženi nejsou.

„Spotřebu pokrýváme dodávkami z Norska a také zásobami zemního plynu v podzemních zásobnících,“ uvedla Hladíková. Z náhradních zdrojů do regionu zatím putuje více zemního plynu než tomu bylo včera tranzitní cestou z východu. Nedostatku plynu se obyvatelé západních Čech ani místní firmy příliš nebojí, i když některé připouštějí, že by se jich delší výpadek dodávek citelně dotkl.

„Máme kotelnu na plyn, takže by se nás to dotklo hodně,“ uvedl Tomáš Franta, výrobní ředitel Hutchinsonu na Rokycansku. „Zatím ani dost dobře nevíme, jak bychom řešili omezení výroby, jak by to bylo s temperováním, aby potrubí nepopraskala a podobně,“ dodal. Problémy by měla i Pekárna Domažlice, která patří pod akciovou společnost Pekárny a cukrárny Klatovy. „Myslím a doufám, že plyn stále bude. Pečeme jen na něm, ať už Domažlicích, Klatovech, v Sušici, prostě všude. Myšlenka, co by se stalo mne napadla dřív, než ta, jestli budu mít doma teplo nebo zimu. Tam to vydržím, s výrobou by to bylo horší,“ uvedl generální ředitel Antonín Trefanec.

Generální ředitel Kovohutí Rokycany Josef Macháček se výpadku tolik neobává. Míní, že pece pro hutní výrobu jsou více na elektřinu než na plyn, takže výroba by tolik postižena nebyla. „Řečeno obrazně, lidem by byla zima, ale stroje by mohly jet. Vůbec bych ale nechtěl, aby se to stalo,“ konstatoval Macháček. I v Plzeňském Prazdroji jsou přesvědčení, že situace zatím není krizová. „V případě krize je pravděpodobné, že potravinářský průmysl včetně pivovarů by byl omezován až v poslední řadě,“ uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Pokud by taková situace nastala, pivovar by v Plzni musel především čelit problémům na prazdrojské varně, která využívá přímý otop zemním plynem ve všech varních soupravách. „Ve většině provozů ale využíváme páru, kterou odebíráme převážně od Plzeňské teplárenské. Ta využívá biomasu a hnědě uhlí, nikoliv plyn,“ doplnil Mareček.

Spor o plyn zatím jeho dodávky do domácností a výrobních podniků na Příbramsku neohrozil

Domácnostem na Příbramsku ani výrobním podnikům prý v současné době žádná omezení nehrozí. „V současné chvíli je provoz na stupni číslo 1, což je normální provoz, žádné nebezpečí tedy domácnostem ani ve výrobě nehrozí. Pokud by docházel plyn ze zásobníků, kterých je v České republice celkem šest, potom by na základě regulačního stupně číslo 2 došlo k tomu, že by velká průmyslové podniky musely najet na technologické minimum a zřejmě i zastavit výrobu. V tuto chvíli to není ale vůbec aktuální,“ řekla mluvčí Středočeské plynárenské Simona Hladíková.

Omezení dodávek plynu teplo v Chebu neomezí

Podle ředitele společnosti Terea Cheb, která zajišťuje dodávku tepla v Chebu nehrozí, že by lidem byla zima. „S dodavatelem zemního plynu jsme stále v kontaktu. Zatím nás stále ubezpečují, že by nás výpadek dodávek plynu z Ruska neměl ohrozit,“ uvedl Steffen Thomas Zagermann, ředitel chebské společnosti Terea. Firma před několika lety překonstruovala městský systém vytápěný uhlím a těžkými topnými oleji na zemní plyn.

„Vzhledem k tomu, že naše společnost teplem zásobuje převážně obyvatele, tak bychom neměli být omezování ani při případné regulaci dodávek,“ zdůraznil Zagermann.

Lidé na Chebsku se bojí, že plynu bude málo

„To, že k nám z Ruska přestal proudit plyn, mne opravdu vyděsilo,“ přiznala i šestapadesátiletá Marie z Chebu. „Já doma plynem topím i ohřívám vodu, mám plynový sporák. Pokud by se naplnily moje nejčernější obavy, asi bych nevěděla, co dělat. Hned, jak jsem se dozvěděla tu zprávu, přemýšlela jsem, jak budu topit. Vlastně ani nechápu, proč k tomu došlo a hlavně teď v zimě, když většina lidí doma topí plynem,“ pozastavila se. „Doslechla jsem se, že se hádá Rusko s Ukrajinou, ale proč to máme odnášet my? Vždyť musí existovat nějaká smlouva na dodávky plynu a dodavatel si nemůže jen tak usmyslet, že kvůli jedné hádce přestane zásobovat další země. My jsme na tom zatím dobře, ale jak dlouho? Co když také bude muset Česko vyhlásit nouzový stav jako na Slovensku?“ obává se Chebanka.

Přerušení dodávky plynu se obyvatelé Tachovska zatím nebojí

Otázka dodávky plynu obyvatel Bezdružic na Tachovsku zatím netrápí. „Do současné doby se ke mne obavy lidí v tomto smyslu nedostaly,“ říká starosta obce Jan Soulek. „Myslím si, že podobná panika by nebyla na místě. Podle informací, které zazněly z médií, jsou v případě přerušení dodávky zásoby plynu dostatečné,“ dodal Soulek.

V Nedražicích, spádové obci Kostelce na Tachovsku, se v letošním roce uskuteční plynofikace obce. Ačkoli ohledně dodávky plynu pronikají na veřejnost nejrůznější spekulace, kostelecké zastupitelstvo na ně při investiční akci zřetel brát nebude. „Respekt z této situace sice chápu, ale jsem přesvědčený, že za pár dní se vše uklidní a zmizí do ztracena,“ míní starosta Kostelce František Trhlík.

Přerušení dodávky plynu z Ruska klatovské domácnosti neohrozí

Plyn využívají v Klatovské Teplárně. Průmyslové objekty ve městě včetně například nemocnice však vytápějí pomocí uhlí a mazutu, plyn je používán pouze na vytápění některých domácností, například v sídlištích na Domažlickém Předměstí nebo v Plánické ulici. „Provozujeme celkem 19 plynových kotelen. Pokud by bylo přerušení dodávky plynu dlouhodobějšího rázu, pak existují regulační opatření. Ty ale znamenají omezení dodávek plynu do průmyslového odvětví, nikoliv do domácností. V praxi to znamená, že se lidé nemusí obávat toho, že by se přestalo topit kvůli nedostatku plynu,“ uvedl ředitel Klatovské Teplárny Jan Janoušek.

Uhelné sklady ani pily zatím lidé kvůli krizi s plynem útokem neberou

Nejasná situace kolem dodávek ruského plynu zatím lidi nevystrašila natolik, aby vzali útokem uhelné sklady či pily.

Zákazníků, kteří odebírají uhlí a koks od společnosti Unitherm, sice v posledních týdnech přibylo, nešlo však o reakci na současnou nejasnou situaci týkající se dodávek plynu z Ruska. „Jakmile jdou teploty dolů hodně pod nulu, přibývá lidí, kteří nakupují uhlí. Zákazníků proto v posledních týdnech loňského roku a počátkem toho letošního přibylo. Se situací na trhu s plynem to ale souvislost nemá,“ uvedl zástupce firmy Unitherm.

Zástupce další společnosti, která nabízí uhlí, koks a další tuhá paliva, který chtěl zůstat v anonymitě, uvedl, že množství lidí, kteří chtějí místo plynu opět začít využívat pevná paliva, v posledních letech přibývá. „Ceny plynu v poslední době šly nahoru. Lidé se proto začínají opět vracet ke kotlům na tuhá paliva. Kvůli omezení dodávek plynu z Ruska jsme ale zatím žádný nával zákazníků nezaznamenali. Je to ještě brzy,“ uvedl zástupce uhelných skladů.

Obdobně odpověděli i v uhelných skladech Piskořová ve Frýdlantě nad Ostravicí. „První lednovou středu ráno sice volala jedna zákaznice, která si chtěla pro jistotu nějaké uhlí nakoupit do zásoby, ale to byla výjimka. Zatím je to hodně čerstvé a lidé vyčkávají. Je to způsobeno i tím, že ceny uhlí a koksu se kvůli různým ekologickým daním často mění a lidé nechtějí zbytečně utrácet. Často proto nakupují jen třeba po pěti metrácích, aby měli čím topit do konce zimy. Další nákupy raději odloží a vyčkají, kdy budou nejvýhodnější ceny,“ uvedl zástupce uhelných skladů z Frýdlantu nad Ostravicí.

Ve společnosti Mayr-Melnhof Holz Paskov v souvislosti s omezenou dodávkou plynu zvýšenou poptávku po peletách ani po dřevě na topení rovněž nezaznamenali. „Informace o omezení dodávek plynu je přeci jen ještě hodně čerstvá. Pokud by případná krize byla dlouhodobá a výrazně se projevila v cenách plynu, pak by taková reakce přijít mohla, zatím se však neprojevila. Dodávky pelet a dřeva ze společnosti směřují k velkoodběratelům, ani oni zatím nárůst poptávky nehlásí,“ uvedla mluvčí firmy Barbora Lysá.

Omezení dodávek plynu firmy na Sokolovsku nepociťují

Krizi s omezením dodávek plynu z Ukrajiny nepociťují velké podniky na Sokolovsku. jedním z nich je Elektrárna Tisová.

„My využíváme v elektrárně plyn pouze minimálně, proto se nás krize nijak nedotýká,“ říká mluvčí skupiny ČEZ pro západní Čechy Martin Sobotka. „Plyn potřebujeme pouze na najíždění kotlů. V současné době však díky mrazům jedou všechny naplno,“ doplnil mluvčí.

Podobně je na tom i sokolovská chemička společnost Hexion Speciality Chemicals. „Omezení se nás zatím nedotýká. Vládou nebyl vyhlášen regulační stupeň a k nám proudí plyn v plné výši,“ řekl mluvčí chemičky Pavel Kočí.

Zlínský kraj: Když nebude plyn, nebude ani slivovice

Nechceme ani domýšlet, co by se stalo, kdybychom neměli plyn. Tak reagují oslovené firmy z regionu na včerejší zastavení dodávek plynu z Ruska do České republiky. Pokud by trvalo delší dobu, toto palivo by dostávaly jen domácnosti, nemocnice, školy a veřejné instituce. Firmy by pak mimo jiné nebyly schopny vyhřát své výrobní prostory. Situaci bedlivě sledují i ve vizovické likérce Rudolf Jelínek. „Bez plynu se při výrobě destilátů neobejdeme. Když by nám přerušili dodávku, nebude ani nová slivovice,“ sdělil marketingový ředitel likérky Zdeněk Chromý. „Katastrofický scénář však neočekáváme. Jinak by to bylo poprvé v historii, co by na pultech obchodů slivovice chyběla,“ zažertoval Chromý.

Plynové krize se lidé na Kroměřížsku nebojí

Zůstaneme za pár měsíců opravdu bez plynu nebo ne? Tuto otázku řeší teď celé Česko, Kroměřížsko nevyjímaje. Evropa totiž čelí vážné krizi v dodávkách plynu z východu, z Ruska do naší republiky už od úterý navíc ani žádný neproudí. Na regionální odběratele krize do středy žádný dopad neměla. Problémů se lidé ani podniky na Kroměřížsku zatím neobávají. „Pořád jsme chtěli buržoazii, teď ji máme, se vším všudy. Dobře nám tak,“ zhodnotil situaci například Pavel Mozga z Cetechovic. Strach z plynové krize nemá, navíc svou domácnost vytápí dřevem.

Případné potíže si nepřipouští ani Augustýn Petřík. „Jsem na tom finančně dobře. Kdyby mi plyn opravdu zastavili, tak přejdu na topení dřevem. Na to mám totiž taky kotel,“ svěřil se Kroměřížan.

Pokud by přece jen v regionu nastal nouzový stav, jako první hrozí na základě vyhlášky ministerstva odpojení plynu továrnám. A v některých už začínají spekulovat, jak by krizi řešili. „Je to citlivá věc. Zvažujeme, že bychom přešli na elektriku nebo na jiný zdroj vytápění,“ prozradil například Michal Nosek, předseda představenstva firmy Plastika v Kroměříži. V Magnetonu se k možnosti krize prozatím staví o něco klidněji. „Strach nemáme. Nějaké řešení by se určitě našlo,“ konstatoval tamní pracovník údržby a energetik Josef Janek. Důvod k panice nemusí mít podniky, které k centrálnímu vytápění používají jiný zdroj než plyn. Takovým je například bystřický TON. „Máme uhelné kotle, plyn používáme jen minimálně, je to pro nás záložní zdroj. Potíže bychom měli tehdy, kdyby se nám naše nynější vytápění pokazilo a my museli sáhnout ke druhé variantě,“ poznamenal energetik společnosti Vítězslav Vašalovský.

Po odpojení plynu průmyslovým společnostem by jako druhé přišly na řadu domácnosti, ve třetí fázi pak mimo jiné vzdělávací instituce nebo zdravotnická zařízení. K nejhoršímu prý ale podle provozně obchodního náměstka kroměřížské nemocnice Romana Mádra nedojde. „Shodou okolností jsem byl několik let v Rusku. Podle mého názoru je to jen dohadování mezi Ruskem a Ukrajinou. A protože jsme až ve třetí skupině, vůbec se nebojíme, ačkoliv je pro nás plyn ústředním zdrojem vytápění,“ sdělil Mádr. S humorem pak v posledních dnech hodně diskutované téma bere ředitel kvasické základní školy Ladislav Škrabal. „Kdyby došlo na nejhorší, máme teplé bundy a zahřeje nás i slivovice, kterou jsme letos vypálili,“ uzavřel s úsměvem ředitel.

Mladá Boleslav: Jaké důsledky bude mít škrtící plynový kohoutek?

Zatím vše nasvědčuje tomu, že nepříjemné zprávy, mající kořeny v Rusku, se nás nedotýkají. Omezení plynu významné podniky na Mladobolslavsku zatím nepocítily.

Například Škoda Auto v souvislosti s omezením dodávek plynu, v boleslavském závodě žádnou činnost neomezovala. Potvrdil to mluvčí firmy Jaroslav Černý. „Vše záleží na situaci v plynárnách, jak se tam bude situace vyvíjet. My jsme zatím žádná omezení neprováděli,“ uvedl Černý.

Mluvčí mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice Hana Koišová uvedla, že ani nemocnice nepociťuje nedostatek plynu a že se pacienti nemusejí ničeho obávat. „Jsme závislí na dovávkách od společnosti Ško–Energo. V našich zařízeních je vše normální,“ uvedla Koišová.

Teplo pro Mladou Boleslav, které vyrábí společnost Ško–Enegro, je podle našich zjištění závislá z velké části na uhlí. Hana Koišová, která je zároveň i tiskovou pracovnicí společnosti Ško–Energo, k tomu podotkla. „Výroba tepla je závislá na uhlí, jen část je závislá na plynu. Pokud se pohybují teploty kolem nuly stupňů, tak se vlastně plyn nepoužívá vůbec. Čím, je zima větší, tím je plynu více. Pokud by nastal 1. regulační stupeň, pak má společnost zajištěno, že výpadek plynu nahradí topným olejem,“ uvedla Koišová.

Východní Čechy: Firmy oprašují kvůli plynu krizové scénáře

Společnost RWE Transgas, dodavatel zemního plynu, začal velkým firemním odběratelům rozesílat varovné dopisy, ve kterých je upozorňuje na – zatím jen hypotetickou – možnost omezení dodávek plynu. Velké firmy totiž přijdou na řadu jako první. Domácnosti, které představují jen malou část spotřeby zemního plynu, se omezení bát nemusí.

Optimističtí jsou však i šéfové velých firem, které by v případě pokračující plynové krize mezi Ruskem a Ukrajinou pocítili utažené kohouty jako první.

„Situaci sledujeme, na plynu leží celá technologie naší výroby. Bohužel, zatím moc informací není. Zabýváme se představami a možnostmi, co dělat, pokud by byly vyhlášeny nějaké regulační stupně spotřeby plynu pro velké odběratele. Řešíme otázku, jak se pak zachovat, kterým provozům dát přednost. Zatím to ale bereme jen jako hypotézu,“ uvedl generální ředitel broumovské textilky Veba Josef Novák.

„Snad to RWE ustojí,“ přisvědčil manažer Mlékárny Hlinsko Petr Hradil.

„Zajistili si dodávky z Norska a my jsme zatím nedostali žádné echo, že by měly být dodávky do našeho podniku omezeny. Ale máme pro takové situace pochopitelně připravený krizový scénář. Věřím však tomu, že se situace během několika dní urovná. Je přece v zájmu Ruska plyn prodávat,“ dodal Hradil.

Nebojí se ani cementárna společnosti Holcim v Prachovicích na Chrudimsku. „S RWE jsme v kontaktu, ale zatím jsme byli uklidňováni, takže se nás krize s dodávkami plynu nijak nedotkne,“ uvedl ředitel cementárny Zdeněk Ryčl.

Mezi největší východočeské velké odběratele plynu patří také mladoboleslavská škodovka, respektive jějí filiálky ve Vrchlabí a Kvasinách, Krkonošské papírny v Hostinném nebo litomyšlský Vertex. Jejich ředitel však krizi nechtěl komentovat.

V Černé za Bory u Pardubic stojí hlavní předávací stanice, odkud jsou plynem zásobeny celé východní Čechy. Žádné podzemní nádrže s plynem se v kraji nenachází. Regionem neprochází ani hlavní větve plynovodu. Potrubí z Ruska vede přes jižní Moravu a Vysočinu, norská větev pokračuje přes severní Čechy.

Jeden ze zásobníků plynu je i v Hájích u Příbrami
Česká republika má k dispozici zásobníky plynu. Jeden z nich je i v Hájích u Příbrami. Byl vyražen do žulového masivu a tvoří ho 45 kilometrů chodeb. Vyrubán byl v podzemí v hloubce jednoho kilometru. Jeho vybudováním byla vytvořena ojedinělá stavba ve světovém měřítku. V podzemí nedaleko Příbrami tak může být uloženo až 72 milionů krychlových metrů zemního plynu.

Výstavba byla po předchozím průzkumu zahájena v roce 1992. Světově první hloubkový zásobník plynu v žulovém masívu byl hlouben ze šachty č. 16. Jedná se o 1750 metrů hluboký důl na uranovou rudu. Šachta byla využita kvůli vyvážení vytěžené horniny na povrch při ražení zásobníku. Ten je vyrubán v kilometrové hloubce z 21. patra vodorovně do masívu vzdáleného tři kilometry od šachty.

Zásobník tvoří systém chodeb o objemu 620 milionů krychlových metrů. Do provozu byl uveden v roce 1998. Náklady představovaly 2,8 miliardy korun. Kaverna má rozlohu 1,5 čtverečního kilometru a tvoří ji 45 kilometrů chodeb. Dokáže pokrýt spotřebu Prahy během dvou letních měsíců nebo devíti dnů tuhé zimy. Vedle dalších pěti zásobníků v Česku ho vlastní společnost RWE Transgas Net. Další dva má pronajaté. Jejich celková kapacita je téměř tři miliardy krychlových metrů zemního plynu.

Zpravodajové Deníku

7.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies