VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Teplo z Dukovan? Brno je na vážkách

Dukovany, Brno – Bude Brno do šesti sedmi let vytápět horká voda z Dukovan? Tato otázka stále visí ve vzduchu.

5.8.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/ Archív

Odpověď na otázku, zda bude moravskou metropoli vytápět teplá voda z dukovanské elektrárny, mohou dát jedině brněnští zastupitelé. A ti nespěchají. Původně se očekávalo, že se k projektu vyjádří už v první půli tohoto roku. „Zatím k tomu nedošlo,“ sdělil velmi stručně bez bližších podrobností mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Myšlenku z poloviny osmdesátých let, kdy najížděly do provozu dukovanské jaderné bloky, oprášily Teplárny Brno, které výhradně patří městu, spolu se společností ČEZ. Miliardová investice má mít jedno hlavní plus: dlouhé roky stabilní a prý rozumné ceny za dodávky tepla pro druhé největší město v republice. Šlo by také o zajímavou příležitost pro stavební firmy.

„Rozhodnutí o případné stavbě horkovodu Dukovany – Brno je odloženo do doby, kdy dojde ke schválení aktualizované Energetické koncepce jak statutárního města Brna, tak České republiky,“ sdělila mluvčí Tepláren Brno Liliana Geisselreiterová.

Malý zádrhel

Stavbě teplovodu krom důležitého razítka od brněnského magistrátu nestojí v cestě už v podstatě nic. Obce na trase souhlasí, počítá s ním nový územní plán Jihomoravského kraje, jeho schválení je na spadnutí, bude se projednávat koncem září. Se stavbou souhlasí i Ministerstvo životního prostředí, schválilo ji už loni na podzim. Drobný zádrhel je jen v Oslavanech.

„Když se o teplovodu začalo mluvit před čtvrtstoletím, naplánovaná trasa vedla hypoteticky jinou částí Oslavan. Teď jde pouze o administrativní krok, který musí učinit ČEZ, a to zažádat o změnu územního plánu. To je celé, jinak s tím problém nemáme,“ říká oslavanský starosta Vít Aldorf.

Hraje snad roli v pomalém rozhodování magistrátu fakt, že stát ještě neposvětil rozšíření Dukovan o jeden blok? Elektrárna má životnost při kvalitní údržbě do roku 2035, maximálně 2045. „Nemyslím si,“ reagoval manažer pro dostavbu pátého bloku Jaderné elektrárny Dukovany Martin Uhlíř ze společnosti ČEZ.

Dukovany? Na dlouhé časy

„Nikdo ze státních úředníků ani z lidí uvnitř ČEZu nepochybuje o tom, že v lokalitě Dukovan budou další desítky let jaderné bloky. Zda půjde o rozšíření o další blok, či dojde k nahrazení těch, co doslouží, bude věcí dalšího rozhodování,“ podotýká Uhlíř. Podle jeho mínění by bylo od Brna prozíravé dovést teplo z Dukovan. Především kvůli cenové stabilitě, na rozdíl od cen plynu.

Pokud Brno na stavbu teplovodu přistoupí, bude dlouhý i s obchvatnými a připojovacími větvemi v samotném půlmilionovém městě 77 kilometrů. Povede převážně více než metr pod zemí, nad terén se „vyhoupne“ pouze přes řeku Jihlavu a Oslavu. Zajímavostí budou tunely – víc než kilometrový pod kopcem Bučín v katastru Tetčic nebo pod vrchem Holedná u Brna – Bystrce.

Kvůli teplovodu vznikne přímo v areálu jaderné elektrárny budova teplovodního napáječe. Dále po „cestě“ pak další čtyři objekty čerpacích stanic. Trasa protne katastry následujících obcí: Dukovany, Horní Dubňany, Jamolice, Dolní Dubňany, Dobřínsko, Hrubšice, Letkovice, Oslavany, Neslovice, Tetčice, Omice, Střelice a cílové Bosonohy. Jaké parametry bude mít horká voda, která má ve finále vyhřívat brněnské domácnosti? „Určitě půjde o speciální okruh s vlastní vodou, která se nemísí s vodou z okruhů uvnitř elektrárny či něco podobného. Předává se pouze tepelná energie a nic jiného, žádné médium, žádné záření,“ upozornil mluvčí elektrárny Petr Spilka. Teplota vody se bude pohybovat od asi 60 do 140 stupňů Celsia. Spotřeba bude záviset na odběru v cílové stanici, v Brně.

V oblasti Bosonoh, kde by měl teplovod ústit, vznikne směšovací a čerpací stanice. Územní plán dále počítá s výstavou dvou obchvatných větví, které budou napojeny na stávající soustavu centrálního vytápění a umožní také přímé zásobování některých oblastí. Plynové kotelny v dotčených lokalitách, určené pro zásobování systémů ústředního vytápění a systémů dodávek teplé vody, by měly být přestavěny na předávací stanice. Části Brna, které nebude možné obsáhnout těmito rozvody, nadále zásobí plynové kotelny.

Teplo pro České Budějovice

ČEZ zároveň plánuje vytápět odpadním teplem z Temelína třetinu Českých Budějovic. Pokud město kývne, bylo by možné uvést 25 kilometrů dlouhý teplovod do provozu do tří let. Zatím takto vytápí Týn nad Vltavou, domácnosti tu platí 405 korun za gigajoul. V Budějovicích je dosud cena pro bytové jednotky zhruba 430 korun za gigajoul.

Čtěte také: Odolají Dukovany tornádu? To ukážou prověrky

Autor: Hana Jakubcová

5.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Nový ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis poskytl 21. dubna v Praze rozhovor Deníku.
EXKLUZIVNĚ
2 14

Velvyslanec Jevhen Perebyjnis: I my Ukrajinci máme svého Jana Palacha

Vydatné srážky zaměstnávají hasiče
26

Povodňová situace se v noci zklidnila. Pohotovost zůstává na Bečvě i Odře

DOTYK.CZ

Letní festivaly bez EET? Pivo jen na stojáka a nechtějte k němu tatranku

Čím se budou letošní letní festivaly lišit od těch loňských? Tak třeba tím, že si možná častěji než dřív budete moci dát pivo jenom "na stojáka". A že k němu nedostanete balené oříšky ani tatranku. Důvodem je elektronická evidence tržeb.

Pohledem Kateřiny Perknerové: Sobotka nastražil past. Sám do ní padá

Bohuslav Sobotka řeší půl roku před volbami neřešitelný problém. Vlastní stranu sice očistil od všech svých oponentů a v kampani mu nikdo nebude podrážet nohy, ale na lidi to nezabírá. Co hůř, nejsou okouzleni ani smrští zpráv o zvyšování platů, důchodů, slev na děti a dalších sociálních vymoženostech.

Češi chtějí pilulky z internetu. Utratí za ně miliardy korun

Češi mění své zvyky. Pokud u nich propukne kašel, neběží hned k lékaři či lékárníkovi, ale koupí si kapky na internetu. Ukazují to průzkumy Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Léky na síti si podle nich objednává skoro polovina lidí, kteří internet používají. Jejich počet navíc každoročně stoupá.

KLDR otestovala další raketu, neúspěšně. Trump: Jde o nerespektování Číny

Raketa středního doletu, kterou v sobotu brzo ráno vypustil v době zostřené mezinárodní situace na Korejském poloostrově režim diktátora Kim Čong-una, skončil neslavně. Byl to již třetí test rakety v tomto měsíci a pokaždé skončil špatně. Letos, od chvíle, kdy se americkým prezidentem stal Donald Trump, se jedná už o devátou zkoušku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies