VYBERTE SI REGION

Těžaři mají zájem o Šumavu. Kvůli zlatu

Plzeň – Vysoká cena zlata vyvolala zvýšený zájem těžebních firem o oblast české i bavorské Šumavy, kde jeho naleziště patřila ve středověku k nejvýnosnějším v Evropě.

19.10.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Koťátko

Podle geologů jsou stále v Bavorském lese i na Šumavě tuny zlata. Jeho cena se kvůli krizi vyšplhala natolik, že i odkrytí naleziště s malým množstvím drahého kovu je pro firmy zajímavé. Německá akciová společnost Deutsche Rohstoff proto plánuje znovuobnovení těžby zlata v Hornofalcku. Podobné aktivity vyvíjejí důlní podniky na Kašperskohorsku, uvedla agentura Central European Press Agency (ce-press) z německého Řezna.

Deutsche Rohstoff AG plánuje v příhraničních krajích Schwandorf a Neustadt obnovení těžby zlata na ploše 38 kilometrů čtverečních. Zlato v regionu je „jen“ tři až pět metrů pod povrchem. Jde ale pouze o několik gramů na tunu horniny. První vrty v Horním Falcku začaly těžební firmy podnikat už v 80. letech minulého století.

Zvýšený zájem těžařů je také o naleziště u Kašperských Hor, kde se odhadují zásoby zlata na několik tun. Stejně je na tom Mokrsko u Příbrami. Ekologové na obou stranách hranice ale často protestují. Obávají se hlavně poškození životního prostředí vinou chemikálií používaných při získávání zlata z horniny. Strach mají také z narušení přírodních procesů a rázu krajiny při povrchové těžbě zlata.

Zlatá horečka

Novodobou zlatou horečku v Bavorsku a Čechách využívají nejen důlní firmy, ale také vynalézaví manažeři cestovního ruchu. Na mnoha místech byly zpřístupněny staré doly, v potocích vznikla nová rýžoviště zlata. Tisíce výletníků krouží v oblasti starých zlatonosných nalezišť s rýžovací pánví. První v Bavorsku vzniklo před devíti lety v městečku St. Oswald-Riedlhütte, kam ročně přijíždí 2000 hledačů. „Máme tu až gram zlata na tunu písku,“ řekl šéf turistického centra Martin Biebl. Podobné akce organizuje Národní park Šumava na Modravě, Vydře a Zlatém potoku. V Kašperských Horách se mohou lidé seznámit s dlouhou tradicí dolování zlata v 7,5kilometrové naučné zlatokopecké stezce.

První firmou, která chtěla po roce 1989 těžit zlato na Kašperskohorsku, byla kanadsko-česká TVX Bohemia důlní, která v roce 1992 převzala štolu Naděje. Její vrtný průzkum ale vyvolal velké protesty ekologů i občanů. V roce 1999 tehdejší ministr Miloš Kužvart (ČSSD) společnosti neprodloužil licenci k průzkumu. Zdůvodnil to tím, že těžaři několikrát porušili geologický zákon. Ministerstvo průmyslu rozhodlo o převedení zkoumaného ložiska do nebilančních zásob, s jejichž těžbou se zatím nepočítá. Bohemia důlní jako nástupkyně původní firmy zažalovala stát a žádala od něj 773 milionů korun jako náhradu škody za to, že jí ministerstvo životního prostředí v roce 1999 neprodloužilo licenci k průzkumu. Pražské soudy žalobě nevyhověly a Nejvyšší soud tento měsíc odmítl dovolání.

Autor: ČTK

19.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čechům chutná. Přibrzdili ale v alkoholu

Praha – „Spotřeba potravin nabrala dobrý trend. Zdá se, že lidé nemají hlad, ale chuť," zhodnotil poslední čísla šéf odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Jiří Hrbek. Poukázal na to, že v Česku i v roce 2015 rostla spotřeba potravin. Má to jen jednu vadu na kráse, bohužel tu podstatnou. Zatímco z Česka mířily do zahraničí suroviny, z ciziny k nám putovaly hotové výrobky.

Dřevo je drahé. Krade se rovnou v lese

Beroun – Topná sezona jede naplno a policisté na nejrůznějších místech republiky znovu vyšetřují krádeže dřeva v lesních porostech.Mnohým lidem se za palivové dříví nechce utrácet a raději si pro něj zajedou do lesa. Zloději odvážejí nejen kulatinu, která je nařezaná u lesních cest, ale také stromy, které si sami pokácí.

Britové poprvé utratili více za vinyly než za stažené desky

Londýn - Příjmy z prodeje vinylových desek v Británii minulý týden poprvé předstihly příjmy ze stahování nahrávek, oznámilo britské sdružení maloobchodníků v zábavním průmyslu (ERA). Za vinylové desky lidé podle ERA utratili 2,4 milionu liber (asi 76 milionů Kč), zatímco za stahování 2,1 milionu liber (zhruba 66,5 milionu Kč). Loni ve stejném období přitom tento poměr činil 1,2 milionu liber za vinyly ku 4,4 milionu liber za digitální hudbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies