VYBERTE SI REGION

Těžební limity: Teplárnám budou chybět miliony tun uhlí

Praha - Komise ministerstva průmyslu a obchodu narhuje, aby se limity těžby uhlí řešily dohodou.

10.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Libor Běčák

Od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách měl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Vyplývá to ze závěrů pracovní skupiny pro teplárenství, kterou v listopadu 2010 zřídil ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kocourek. Do roku 2014 podle něj stát o prolomení limitů neuvažuje. Představitelé těžbou ohrožených měst to už v minulosti odmítli; těžba za limity podle nich nemůže technicky začít dřív než v roce 2023.

Ceny tepla by podle pracovní skupiny mohly v příštích třech letech kvůli nedostatku hnědého uhlí vzrůst až o více než dvojnásobek. Vláda by prý proto měla vyslat jasný signál k rozvoji a modernizaci zdrojů centrálního zásobování teplem, které jsou závislé na dlouhodobých smlouvách na dodávky hnědého uhlí.

"Je tu problém s dodávkou kvalitního hnědého uhlí," řekl předseda pracovní komise pro teplárenství Oldřich Vojíř. Podle odborníků bude v roce 2013 teplárnám kvůli těžebním limitům chybět pět až šest milionů tun uhlí ročně. Ministerstvo životního prostředí je chce obstarat tím, že by Czech Coal zavázalo k povinným dodávkám z dolu Vršany do tepláren.

"Dodržíme programové prohlášení vlády - limity nebudou prolomeny do roku 2014," řekl Kocourek. Ministr chce v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity vládě navrhnout co nejrychlejší odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona.

"Pak bude další těžba možná jedině v případě jasné a dobrovolné dohody mezi stávajícími vlastníky a těžební společností, což umožní ukončit platnost územních ekologických limitů. Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity," uvedl Kocourek.

Renta z vytěženého uhlí

Stát by měl podle Kocourka také z vytěženého uhlí požadovat platbu renty a měl by mít možnost určovat účel využití vytěženého uhlí. "Stát by měl začít více uplatňovat svá práva vlastníka nevytěženého uhlí a zajistit preferenci dodávek hnědého uhlí do domácího teplárenství a elektroenergetiky oproti dodávkám do zahraničí. Stát by také měl důsledněji než dosud vykonávat své pravomoci v oblasti ochrany hospodářské soutěže a cenotvorby," dodal Kocourek.

Podle dodávek uhlí jednotlivým zdrojům by se mohly stanovit různé výše plateb těžebních společností státu. "Stát by z toho (těžby) měl něco mít a zároveň by mohl vyjednávat u těžařů, na co má být ta surovina použita," řekl Kocourek.

Litvínovský starosta a poslanec Milan Šťovíček (VV) označil minulý týden ve společném prohlášení s hornojiřetínským místostarostou Vladimírem Buřtem teplárenskou komisi za zaujatou; sestává prý vesměs ze zastánců těžby. Prolomení limitů prý navíc teplárenskou krizi stejně nevyřeší. "Samotná těžba by s ohledem na správní a soudní lhůty, stěhování občanů a demoliční a skrývkové práce nezačala dříve, než v roce 2023, tedy osm let po údajně hrozícím zdražení," uvedli komunální politici.

Skupina Czech Coal, která jako jediný z těžařů o prolomení limitů usiluje, v současnosti aktualizuje nabídku na vypořádání s obyvateli města Horní Jiřetín, které by bylo těžbou zcela zničeno, řekla mluvčí těžařů Liběna Novotná.

Aby se Czech Coal dostal k celému ložisku hnědého uhlí okolo Litvínova, bude se v budoucnu muset vypořádat i s firmami, které sídlí v obřím průmyslovém areálu Záluží. I ten by se musel zbourat. Jednou z firem, s níž by se těžaři museli vyrovnat, by byl i petrochemický gigant Unipetrol. "Jenom za období 2005 - 2009 jsme proinvestovali zhruba 19 miliard korun, z čehož velká část byla právě v Záluží. Z těchto důvodů jsou úvahy o těžbě uhlí v areálu nesmyslné," řekl mluvčí Unipetrolu Bořek Konečný.

Areál v Záluží přitom může být pro těžaře klíčový; jeden z těžařských expertů pod podmínkou anonymity řekl, že bez jeho zboření nebude dávat těžba za limity ekonomický smysl. Czech Coal to odmítl jako nepravdivé tvrzení. Těžba by prý k Záluží dospěla až kolem roku 2060.

Územní limity

Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly přijaty už v roce 1991. Rozdělily uhelná ložiska na oblasti, kam těžaři v budoucnu smějí, a kam ne, především kvůli ekologickým dopadům a možnému bourání obcí. Kdyby limity padly, těžební oblast by se mimo jiné posunula pár set metrů od Litvínova a srovnala by se zemí obec Horní Jiřetín. O jejich prolomení usiluje pouze Czech Coal, zbylé dvě hnědouhelné společnosti s nimi problém nemají.

Ekologická organizace Greenpeace ČR také kritizovala složení pracovní skupiny pro teplárenství. Podle vedoucího energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jana Rovenského se několik členů skupiny v minulosti vyjádřilo pro prolomení limitů. Jejich hodnocení problematiky tak podle něj nebylo objektivní. Za pozitivní naopak považuje rozhodnutí zrušit paragrafy o vyvlastňování majetku obyvatel žijících na územích za limity.

V letech 2012 až 2020 skončí platnost dlouhodobých smluv na dodávky uhlí pro 37 velkých teplárenských zdrojů. Již v příštím roce končí dlouhodobé kontrakty devíti velkým teplárnám. Z hnědého uhlí se vyrábí teplo pro zhruba 1,4 milionu českých domácností.

Čtěte také: Těžba uhlí se bude rozšiřovat jen do hloubky

Autor: ČTK

10.3.2011
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies