VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomšík: Oslabení koruny nemá souvislost s datem přijeté eura

Praha - Oslabení koruny v důsledku loňských intervencí České národní banky (ČNB) nemá žádnou souvislost s datem, kdy by Česko mohlo přijmout euro. V diskusním pořadu České televize to řekl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Reagoval tak na výrok prezidenta Miloše Zemana, podle kterého možná banka korunu úmyslně oslabila proto, aby vstup ČR do měnové unie oddálila, a tím si déle podržela pravomoci regulovat měnový kurz.

24.8.2014 3
SDÍLEJ:

Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.Foto: čtk

„Dlouhodobě nepředstavuje měnová politika ČNB žádnou překážku pro přijetí eura v České republice. Naopak dlouhodobě jsme měli problémy s fiskální politikou – s rozpočty, kdy Česká republika byla v proceduře takzvaného nadměrného schodku," uvedl Tomšík. Právě přílišná míra schodku národních rozpočtů přijetí eura vylučovala.

Mezi další potíže, které by mohly přijetí Česka do eurozóny zkomplikovat, uvedl viceguvernér problémy s nedokončenou penzijní reformou a s nedostatečně pružným trhem práce. Podobný krok, intervence s cílem stabilizovat ekonomický vývoj země, použilo před třemi lety Švýcarsko. To by asi nikdo nepodezíral z úmyslu oddálit přijetí eura, dodal Tomšík.

Podle Zemana by Česká národní banka při vstupu do eurozóny ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky. „Aniž bych se vyznačoval hypertrofickou podezřívavostí, nemohu vyloučit možnost, že kroky, které podniká ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány i snahou prodloužit interval, dokdy Česká republika vstoupí do eurozóny, a tím si zachovat kompetenci této instituce," podotkl. Je podle něj prý známo, že každá instituce usiluje o to, aby její kompetence byly co největší.

Podle prezidenta devalvace koruny centrální bankou „prakticky v dohledné době znemožnila" přijetí společné evropské měny v Česku, které hlava státu podporuje. Zeman se ve čtvrtek při jednání s odbory shodl na tom, že pokud by Česko při současném kurzu koruny euro přijalo, prodělali by na tom jak zaměstnanci, tak důchodci.

ČNB oslabila loni v listopadu korunu vůči euru zhruba o sedm procent, aby odvrátila hrozbu poklesu spotřebitelských cen. Za svůj krok čelila kritice. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016.

Autor: ČTK

24.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies