Společně s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou se shodli, že tyto dokumenty, spolu se strategií odpadového hospodářství, by se měly spojit do jednoho materiálu, aby si neodporovaly. Návrhy se nepodařilo navzájem sladit, řekla Drábová.

„Zejména se nepodařilo vypořádat připomínky k surovinové politice. Sladit všechny možné zájmy, aby se z toho dal vytvořit alespoň částečně rozumný dokument, je nadlidská práce," řekla Drábová. Spojit Státní energetickou koncepci, surovinovou politiku i strategii odpadového hospodářství do jednoho dokumentu by bylo vítězstvím zdravého rozumu, uvedla.

Současný návrh Státní energetické koncepce, který vypracovalo ministerstvo průmyslu pod vedením bývalého ministra Martina Kuby (ODS), je podle Topolánka díky turbulencím na energetickém trhu překonaný, dřív než byl schválen. Důvodů je podle něj několik. „Totální rozpad obchodování s povolenkami, konec liberálního trhu a zavádění kapacitních plateb. Cena elektřiny je strašně nízko díky spotovému trhu a dotovaným energiím," uvedl Topolánek.

Koncepce podle něj musí být přehodnocena minimálně ve vztahu k evropské politice. Topolánek také upozornil na to, že prodejem elektrárny Chvaletice zůstane na trhu 800 MW uhelného výkonu, se kterým se po roce 2015 nepočítalo. „Na trh se tak dostává výroba z uhelné elektrárny, která ohrožuje dostavbu Temelína, což deformuje cenu (elektřiny). Toto všechno co bylo napsáno v té koncepci, je překonáno," dodal Topolánek.

Podle Bursíka nemají oba dokumenty ani cenu papíru, na kterém jsou vytištěny. Bursík například odmítá, že by spotřeba elektřiny v budoucnu rychle rostla, s čímž současný návrh energetické koncepce počítá. „Posledních sedm, osm let spotřeba elektřiny v ČR nestoupá, hospodářský růst se daří kompenzovat vyšší efektivitou. Energetická efektivita by měla být jednou s priorit vlády," dodal Bursík.

V surovinové politice státu je podle Topolánka několik problémů, které je třeba řešit. „Je to otázka těžby za limity. Já si myslím, že o Bílině nemůže být pochyb. To by byl národohospodářský zločin nevyužít do roku 2050 to uhlí, po dohodě s obcemi, která tam existuje," uvedl Topolánek.

Diskutabilní je to podle něj další těžba v dole ČSA, kde dohoda s obcí Horní Jiřetín není. „A přestože by jakákoli vláda schválila prolomení těžebních limitů, tak si nedovedu představit, že by to udělala proti vůli Horního Jiřetína," dodal expremiér. Chybí podle něj také horní zákon, protože nyní stát nemá žádný instrument pro vyvlastnění.

Státní energetická koncepce obsahuje plány na vývoj české energetiky v příštích 25 letech. Připravilo ji ministerstvo průmyslu pod vedením bývalého ministra Martina Kuby (ODS). Předchozí vláda Petra Nečase (ODS) ji loni na podzim vzala na vědomí a nechala vypracovat posudek jejích dopadů na životní prostředí. Posudek je nutný pro konečné schválení dokumentu, zatím ale nebyl dokončen.

Koncepce počítá s utlumováním výroby elektřiny z uhlí a naopak s posílením role jaderné energetiky. Měl by se také stabilizovat podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové výrobě, aby podpora takových zdrojů nebyla zátěží pro průmysl.

Vláda v demisi 14. srpna přerušila jednání o surovinové politice, podle které by se v budoucnu mohly prolomit územní limity těžby hnědého uhlí. Rusnokův kabinet chce přenechat celou záležitost vládě vzešlé z voleb.

Podle návrhu surovinové politiky vydrží Česko do roku 2035 bez prolomení limitů. Pak ale podle materiálu bude nutné využít uhlí za limity, aby byla zachována funkčnost teplárenského systému. Dokument uvádí, že kroky pro zpřístupnění zásob uhlí za limity je nutné začít dělat už v roce 2016. Surovinová politika uvažuje i o otevření uranových nebo zlatých dolů.