Chátrající areál zkrachovalé Tiby v Mostku se během desetiletí proměnil k nepoznání. Na místě bývalé textilky vyrostly dva technologicky unikátní projekty.

Kromě elektrárny na biomasu tu vznikla i špičkově vybavená továrna. Odborníci v ní pěstují sladkovodní řasy, z nichž získávají antioxidant Astaxanthin. Mostek je tak jedním z osmi míst na světě, kde se řasy pro tento účel pěstují.

Ilustrační foto.
Vláda dá zemědělcům peníze za letošní sucho a mrazy

„Vyrábíme světově unikátní metodou přírodní antioxidant. Ten se následně využívá pro potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl,“ vysvětluje Petr Kubernát ze společnosti Algamo.

UNIKÁTNÍ METODIKA

Závod v Mostku je jedinečný technologií a podmínkami, ve kterých se řasy kultivují. Jejich pěstování je vysoce závislé na stálém přísunu světla a tepla, proto zde řasy rostou, na rozdíl třeba od továrny na Havaji, ve speciálních plastových bioreaktorech.

„Společně s odborníky z Německa jsme vyvinuli technologii, která nemá obdoby. V plastových blocích můžeme podle potřeby upravovat teplo i světlo, umožňuje nám to i dodávání živin. Uzavřený systém v takových panelech jinde na světě není,“ říká Otto Dobřichovský, jednatel společnosti Algamo, který stojí jak za stavbou jedinečného průmyslového podniku, tak sousední elektrárny.

Rybník. Ilustrační foto.
Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

Plastové bioreaktory jsou rozmístěné ve dvoupodlažní hale. Díky složité spleti trubek, měřičů a především speciálnímu osvětlení se tu lidé ocitají ve zcela nezvyklém prostředí. Útroby továrny působí jako fantaskní prostory z budoucnosti.

HRA S TEPLEM A SVĚTLEM

Se řasou tu odborníci pracují ve dvou hlavních fázích. V první, tzv. zelené fázi, ji pěstují v ideálních podmínkách. Hlídají prostředí mikroorganismů, které jsou náchylné na jakékoliv změny. Řasa potřebuje kvalitní vodu s dostatkem živin, ale i ideální poměr světla a tepla.

Ilustrační foto
Polovina Čechů si pěstuje své plodiny. Vede Vysočina

Teprve po odčerpání části řasy do druhého patra, kde probíhá fáze červená, začíná organismus produkovat kýžený antioxidant. Původně zelená řasa se začíná zbarvovat do oranžova.

Ve druhé fázi mají řasy jiné podmínky. Na základě změn v prostředí začínají produkovat Astaxanthin. Výsledný produkt továrna po kompletním zpracování využívá ve dvou formách. Buď jako jemný prášek, podobný sušené červené paprice, nebo ve formě oleje jako tzv. oleoresin. Oba produkty následně nachází využití v potravinářství, kosmetice, ale i na poli lékařství.

I kvůli hlídání náročných podmínek je součástí zemědělského podniku špičkově vybavená laboratoř. V ní odborníci během dne provedou až na 150 testů.

LÁTKA LOSOSŮ I HUMRŮ

Náklady na vybudování specializované továrny sahají až ke 350 milionům korun. Výrobna na pěstování řas využívá odpadní teplo ze sousední elektrárny.

„Už při stavbě elektrárny jsme hledali smysluplné využití odpadního tepla, které produkuje. Navíc v polovině investice došlo ke změně legislativních podmínek a my jsme museli reagovat. Odborníci přitom konstatovali, že odpadní teplo je nevyužitelné,“ řekl Otto Dobřichovský. „Rozhodli jsme se jít touto cestou. Odpadní teplo využíváme jako zdroj energie pro tepelné čerpadlo. Tím podle klimatických podmínek chladíme nebo topíme,“ dodal.

S řasami tu lidé pracují ve vysoce moderním prostředí nonstop. S legislativou však vedení společnosti dál bojuje. Po najetí do plného provozu má továrna produkovat zhruba 600 kilogramů Astaxanthinu za rok.

Látka je v přírodě známá díky oranžovému až červenému zbarvení lososů, humrů, krevet nebo plameňáků. Právě Astaxanthin způsobuje jejich typickou barvu. Celosvětové studie dokládají, že pravidelné užívání tohoto antioxidantu příznivě působí na pohybový aparát, kardiovaskulární systém, imunitu, oči či pokožku.

Místopředseda klubu ANO Radek Vondráček
ANO, STAN a lidovci jsou premianti Rekonstrukce státu