Počet volných pracovních míst v září přesáhl 140 tisíc – během dvou let vzrostl na dvaapůlnásobek. Množství neobsazených pozic se přibližuje historickému maximu z června roku 2008, kdy zaměstnavatelé hledali téměř 152 tisíc nových pracovníků.

Obsazování volných pracovních pozic se v řadě oborů stává nadlidským úkolem. Jak studie MPSV uvádí, zhruba 50 tisíc nabídek bylo vypsáno před šesti a více měsíci – a stále zůstává volných. Často se tak stává ve zdravotnictví a také v případě řemeslníků, montérů, opravářů a řidičů.

„Závěry o struktuře hledaných zaměstnanců potvrzují výsledky našich vlastních šetření a zpětné vazby od členské základny. Hospodářská komora v současnosti registruje stovky zaměstnavatelů, kteří kvůli akutnímu nedostatku pracovních sil musí odmítat zakázky," reagoval na studii ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič.

Problém? Lidé se základkou a exekucí

Nabídka práce se značně míjí s představou, kterou o svém působišti mají lidé vedení v evidenci úřadů práce. „Převažuje nabídka pracovní síly v kategoriích úředníci, kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství a mezi pomocnými a nekvalifikovanými pracovníky," uvádí ministerská analýza.

Mezi 378 tisíci nezaměstnanými se nápadně často objevují lidé, kteří dokončili pouze základní školu. Úřady práce jich ke konci září napočítaly 115 tisíc, což představuje téměř třetinu celkového počtu nezaměstnaných. V Karlovarském a Ústeckém kraji mají dokonce 50procentní podíl. Obecně platí: čím vyšší vzdělání, tím menší podíl lidí bez práce.

Nedostatkové profese na českém pracovním trhu

(stav k 30. 9. 2016 podle evidence úřadů práce)

Profese Počet volných míst Potenciální uchazeči
Montéři 10 013 5331
Řidiči nákladních vozidel 6143 2536
Řidiči autobusů, tramvají apod. 1228 217
Obsluha obráběcích strojů 3040 1354
Stavební dělníci 4566 3056
Svářeči 3666 1362

Zdroj: MPSV – Analýza nabídky a poptávky na trhu práce

Zastoupení jednotlivých věkových skupin je naopak poměrně vyrovnané. „V posledních letech však v důsledku zvyšování věku odchodu do důchodu narůstá mezi uchazeči o zaměstnání podíl osob ve věkové skupině nad 60 let v případě mužů a nad 55 let v případě žen," upozornilo MPSV.

Nejvíce problémovou skupinu tvoří 158 tisíc osob, které jsou bez práce déle než rok. Podle ministerské studie má 37 procent z nich jen základní vzdělání a téměř 30 procent spadá do věkové kategorie nad 55 let. Nápadně častý je v této skupině lidí také počet exekucí, s nimiž se potýká jedna pětina dlouhodobě nezaměstnaných. Ti pak často upřednostňují práci na černo.

Mezi 378 tisíci nezaměstnanými se nápadně často objevují lidé, kteří dokončili pouze základní školu.

Objem přirozené nezaměstnanosti se podle odborných studií pohybuje ve vyspělých zemích se štědřejší sociální politikou okolo šesti procent. To by v přepočtu na české poměry vycházelo na zhruba 320 tisíc osob. „Na trhu práce tedy bylo nad rámec odhadované přirozené míry nezaměstnanosti zhruba 60 tisíc osob, které lze označit za disponibilní pracovní sílu," vypočítává ministerstvo práce.

Ministerská analýza podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje jasně ukazuje, že jsme na hranici možností a že podniky vyčerpaly potenciál pracovníků registrovaných na úřadech práce. „Ukazuje se, že dosavadní politika zaměstnanosti nedokáže zajistit firmám dostatek pracovníků," dodává Rafaj.

Jakou práci hledají nezaměstnaní

(stav k 30. 9. 2016 podle evidence úřadů práce)

Profese Potenciální uchazeči
Pomocní dělníci ve výrobě 31 811
Prodavači 27 515
Administrativní pracovníci 21 870
Úklidové práce 18 138
Pracovníci ostrahy 13 242
Řidiči osobních aut a dodávek 11 553
Číšníci, servírky, barmani 9938
Kuchaři (včetně pomocných) 8967
Zedníci, dlaždiči apod. 7607

Zdroj: MPSV – Analýza nabídky a poptávky na trhu práce

Čekání na příchod Ukrajinců

Nepoměr mezi 60 tisíci „reálných" uchazečů o práci a 140 tisíci volných míst je zřejmý. Byznysmeni a podnikatelské svazy proto stále hlasitěji volají po uvolnění podmínek pro zaměstnávání cizinců ze zemí, jako je Ukrajina, Moldávie či Vietnam. Ani lidé z nejchudších zemí Evropské unie – tedy z Rumunska a Bulharska – totiž nemají o práci v Česku příliš zájem.

Podmínky pro zaměstnávání lidí z nečlenských zemí Evropské unie výrazně zpřísnila vláda premiéra Jana Fischera v roce 2009. Stalo se tak v době vrcholící globální ekonomické a finanční krize. I když se situace obrátila a Česko je již třetím rokem ekonomicky na vzestupu, přísné podmínky zůstávají v platnosti dodnes.

Od letošního srpna vláda zavedla režim zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, ten je však limitován kvótou 320 příchozích měsíčně.

Sobotkova vláda se zatím odhodlala jen k omezeným ústupkům byznysu, jakým byl třeba program příchodu nedostatkových odborníků z Ukrajiny. O úspěchu lze těžko hovořit, do programu se zapojilo pouze 166 lidí.

Od letošního srpna vláda zavedla režim zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, ten je však limitován kvótou 320 příchozích měsíčně. To je ve srovnání s potřebami rostoucího českého průmyslu zoufale málo.