VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy, rozhodne vláda

Praha - Tripartita se dnes nedohodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Představy odborů a zaměstnavatelů se výrazně lišily. Zatímco předáci požadují zvýšení o tisíc korun na 10.200 korun, podnikatelé by se klonili k přidání o 500 korun. Částku bude muset stanovit vláda. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doplnil, že podle jeho přesvědčení prostor pro zvyšování minimální mzdy existuje.

18.5.2015 18 AKTUALIZOVÁNO 18.5.2015
SDÍLEJ:

Michaela MarksováFoto: Deník/Martin Divíšek

"Rozhodnutí vlády se bude pohybovat v mantinelech mezi 500 a tisíci korunami tak, jak na jedné straně navrhují zaměstnavatelé a na druhé odbory. Pokud bychom do konce volebního období měli dodržet to, aby se česká minimální mzda dostala na 40 procent mzdy průměrné, museli bychom navyšovat o tisícikorunu ročně," uvedla Marksová. Podle ní o částce bude jednat koaliční rada, podle výsledku rozhodne kabinet. Rozhodnutí by mělo padnout v červnu či v červenci.

Premiér Sobotka na tiskové konferenci po jednání tripartity upozornil, že Česko má po přepočtu na eura čtvrtou nejnižší minimální mzdu v Evropské unii - nižší je pouze v Bulharsku, Rumunsku a Litvě.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula dodal, že na Slovensku mají už nyní o 50 eur vyšší minimální mzdu než v ČR, přičemž tato částka se ještě zvýší. Česká minimální mzda je podle něj "naprostou tragédií a něčím opravdu zoufalým". "Obáváme se, že vláda bude mít co vysvětlovat, když její rozhodnutí bude pod úrovní tisíce korun. Za nejrozumnější investici považujeme investici do lidí. Navýšení v této oblasti pokládáme za naprosto logické - jsou to prostředky, které neopustí Českou republiku," prohlásil.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák však zdůraznil, že nárůst minimální mzdy o 1000 korun by znamenal její navýšení o 10,9 procenta. Zástupci zaměstnavatelů už dřív uvedli, že řada podniků se teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. Mezi jednotlivými sektory navíc podle Hanáka existují výrazné rozdíly a skokové navýšení minimální mzdy by se negativně dotklo takových odvětví, jako je textilní, kožedělný či dřevařský průmysl, částečně stavebnictví a zemědělství.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší zaručený výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Loni odpovídal 33,1 procenta. Letos by měl nejspíš dosáhnout 34,6 procenta.

Minimální mzdu pobírala 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva je tak o 1486 korun nižší než hranice příjmové chudoby.

Autor: ČTK

18.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:
Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies