„Podle našich nových zjištění se pohybují v průměru okolo 80 až 90 procent," uvedl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Jde i o základní potraviny, třeba u mléka podle něj činí bezmála 60 procent.

Také čtěte: Tesco účetně podvádělo a zaplatí pokutu

Kteří výrobci komoře svá data poskytli, Toman neprozradil. „Velmi by je to postihlo," vysvětlil. Odplata řetězců pro neposlušné dodavatele potravin podle něj bývá rychlá.

"Uvedená přirážka v našem případě rozhodně neplatí," řekla Deníku tisková mluvčí řetězce Lidl Zuzana Holá. "Veškeré obchodní vztahy máme postaveny na základě oboustranné a dobrovolně stvrzené dohody. K našim dodavatelům přitom přistupujeme seriózně a férově, tento přístup máme zakotven přímo ve firemních zásadách," prohlásila.

Čtěte také: Kvůli EET nemají kamberští prodejnu potravin

Podle mluvčí společnosti Globus Pavly Hobíkové čísla udávaná potravináři nezohledňují skutečnost, že se přes 50 procent potravin prodává ve slevových akcích. Mluvčí odkázala na údaje Českého statistického úřadu, podle nichž se marže pohybují okolo 20 procent. "Z našich marží pokrýváme veškeré provozní náklady. Hradíme z nich mimo jiné například logistiku a skladování potravin, modernizujeme prodejny a platíme své zaměstnance," uvedla Hobíková.

Zisky řetězců by měl držet na uzdě zákon o významné tržní síle, který byl loni výrazně novelizován. Nyní vyžaduje třeba dodržování třicetidenní doby splatnosti faktur a znemožňuje obchodním řetězcům, aby přenášely svá obchodní rizika na dodavatele.

Na jeho dodržování má dohlížet Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle potravinářů tak ovšem činí jen liknavě. „Za ten rok se prakticky nestalo nic," posteskl si Toman.

Také čtěte: Philip Morris v Česku úspěšně vydělává

„Úřad vede v oblasti významné tržní síly přibližně 20 šetření a bude zahajovat několik správních řízení," namítá jeho šéf Petr Rafaj. Mají se týkat třeba smluv mezi dodavateli a odběrateli, které neodpovídají zákonu. Oznámil také, že vede plošné šetření nadnárodních řetězců kvůli možnému uplatňování nekalých praktik.

Úředníci z ÚOHS říkají, že pro šetření nemají dost konkrétních podnětů. Vyzývají proto dodavatele a jejich odbory, aby si stěžovali na konkrétní případy. „Z jejich strany totiž přicházejí pouze velmi obecné stížnosti popisující nekalé praktiky, které dostatečně nekonkretizují ani obchodní řetězec, jenž se jich měl dopustit," stěžují si. V otázce cen antimonopolní úřad odkazuje na ministerstvo financí.

Podle Tomana spotřebitelé často nekupují takové zboží, jaké by si přáli. Mohou si vybrat jen z toho, co jim řetězce nabízejí. Namísto po domácích produktech, jejichž kvalitou si podle něj kvůli přísným normám může být zákazník jist, totiž řetězce častokrát sahají do zahraničí.

PotravinyZdroj: Deník

V uplynulých dvou letech tak výrazně narostl dovoz řady komodit – například u drůbežího masa více než o čtvrtinu. U vajec loni dovoz ze zahraničí vzrostl dokonce o tři čtvrtiny hodnoty z roku 2014. „Je ale otázka, jestli stejně vysoké přirážky dávají i na to dovozové zboží. Podle našich informací tomu tak není," dodal Toman.

Slevy táhnou, ale už méně než dřív Ve slevových akcích Češi loni koupili 46,7 procenta potravinářského sortimentu, tedy méně než předloni. I tak je tento podíl nejvyšší v Evropě. Podle údajů společnosti GfK, které zveřejnil Svaz obchodu a cestovního ruchu, klesá i výše slev potravin. Podíl lidí, kteří kupují podle letáků, klesl od roku 2013 ze 40 na 33 procent.

Také čtěte: Ruská Sberbank se stahuje z Ukrajiny