Za vším hledej lobby potravinářského průmyslu. V souladu s jejím přáním nasazuje stát do boje se zahraniční konkurencí různé zbraně. Třeba povinné cedule na dveřích hypermarketů a supermarketů, na kterých je psáno, jaký podíl českých potravin prodávají. Záhy se zjistí, že taková informace je k ničemu.
Na oslnivých 93 procent se totiž dá podíl „českého" zboží nahnat tím, že polské kuřecí nebo německé sýry nakoupí řetězec přes českého překupníka. Snadná cesta, jak zákonnou povinnost obejít.
A tak ministr zemědělství Marian Jurečka po roce správně usoudí, že byrokratické opatření, se kterým předtím přišel, je málo účinné. Tudíž skončí a nastoupí nástroj zvaný Česká potravina.
Česká potravina
Státní úředníci sepíší její definici, aby pak státní inspektoři mohli kontrolovat, jestli se nějaká klobása nevydává za českou, když je sice od zdejšího řezníka, ale z dovezeného masa. A bude nutné posílit kontrolní aparát, který to všechno zvládne. Aby se zase opatření neukázalo jako málo účinné.
Už vůbec se nepovedl zákon přímo namířený proti zahraničním obchodním řetězcům, který začal platit před šesti lety – 1. února 2010. Měl to být bič na řetězce, jenže antimonopolní úřad, který ho hlídá, si upletl bič spíš na sebe. Za celou dobu zvládl za nekalé praktiky pokutovat jediný Kaufland, a ten se proti sankci brání u soudu.
Zahraniční řetězce rozhodně nejsou žádní svatoušci. Dodavatelé s nimi svádějí tvrdá jednání a nemají přitom moc na výběr. Jsou si navíc vědomi, že přes jiné prodejní kanály své zboží v takovém objemu neudají a že velký řetězec je dlouhodobě spolehlivý partner. Navíc není obchodník jako obchodník, i mezi řetězci je rozdíl. Stejně jako mezi dodavateli – od menších výrobců po nadnárodní koncerny, které jsou silnější než pronásledované řetězce.
Česká republika umožnila cizím hypermarketům, supermarketům a diskontům mimořádnou expanzi. V podílu, jaký mají na maloobchodním trhu s rychloobrátkovým zbožím, jsme dostihli některé vyspělé evropské země. TOP 10 řetězců mělo na českém trhu už předloni 66 procent, odhadla společnost GfK.
Zatímco u zákazníků jsou tyto obchody stále oblíbenější, politici a úředníci s tuzemskou agrární a potravinářskou lobby v zádech je pronásledují jako vyděrače. S kvalitou prodávaných potravin nemá jejich tažení nic společného.
Magické cedulky
Nejčerstvější studie agentury GfK z letošního ledna uvádí, že téměř polovina českých domácností nakupuje jídlo hlavně v hypermarketech a jen desetina upřednostňuje menší prodejny potravin.
Příhodná poloha, široký sortiment, akční ceny či slevy. To jsou podle průzkumu hlavní důvody, proč v řetězcích nakupuje 9 z 10 českých domácností. „Pouze pro 6 procent domácností je při výběru nákupního místa důležitá přítomnost českého či regionálního zboží," komentoval výsledky Zdeněk Skála z GfK.
Pro zákazníky je stále rozhodující cena. Podle cedulek sleva nebo zboží v akci nakupuje 68 procent Čechů.
S nabídkou potravin za akční ceny ovšem otřese novelizovaný zákon o významné tržní síle, varují obchodníci. „Novela zcela zásadně omezuje možnost obchodníka vyjednat slevu a tu následně nabídnout zákazníkům. Zpřísnění regulace povede k tomu, že z pultů zmizí zboží v akcích," upozorňovala už při přípravě zákona prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková.
Vše je na libovůli úředníků
Že může dojít ke zvýšení cen potravin a omezení sortimentu, připouští i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který původní a obtížně vymahatelný zákon o významné tržní síle přepsal k obrazu svému. Koncem letošního ledna ho parafoval prezident Miloš Zeman.
Antimonopolní úřad si tím zajistil mocnou zbraň. Míří na 9 terčů, jak přímo uvádí ve svém dokumentu. Z původního předpisu ale vypustil 6 příloh se seznamem asi 80 nedovolených praktik. Nyní tedy není nikde sepsáno, co se nesmí.
„Otevírá se velký prostor pro ÚOHS. Úředníci si teď mohou sami stanovit, co se může, a co ne. Je otázka, jestli pak takový výklad ustojí u soudu," říká advokát Tomáš Čihula. „Riziko je přitom obrovské. Obchodníkům hrozí miliardové pokuty," dodává. Sankce může být podle zákona až 10 procent z obratu.
Mezi sledovanými zahraničními hráči se poněkud překvapivě ocitla také tuzemská družstevní skupina Coop. Pro svou síť prodejen rozprostřenou hlavně na venkově totiž zajišťuje centrální nákup.
„To je neslýchané. Zákon nakonec neublíží obchodním řetězcům, ale českému obchodu," zlobí se šéf Coopu Zdeněk Juračka, který stojí také v čele Asociace českého tradičního obchodu. „Zahraniční řetězce se na zákon dobře připravily. Omezené bonusy a výhody obejdou nižší cenou od dodavatelů. My takto vyjednávat nemůžeme, bez bonusů se neobejdeme," vysvětluje Juračka.
Nyní na kontrole tržní síly, která za šest let vyústila v jedinou pokutu, pracuje sedm lidí. „V souvislosti s novelou zákona jsme požádali vládu o navýšení počtu zaměstnanců," uvádí mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Nechce říct o kolik, dokud ministři posílení úřednictva neschválí. A to úřad v doprovodné zprávě k upravenému zákonu tvrdí, že nevznikne žádný nový nárok na státní rozpočet.
Řadu vágních formulací čerstvá novela napravila, jiné zavedla. Tak schválně. Kdy se začne mluvit o tom, že je nutné novelu novelizovat.
TÁŇA KRÁLOVÁ
Více se dozvíte v aktuálním vydání týdeníku Dotyk.
Stáhněte si týdeník Dotyk zdarma do svého tabletu či smartphonu v App Store, Google Play , na Amazonu či v Microsoft Store.