U spropitného neplatí, že movitý je štědřejší
Ilustrační foto Autor:
8.10.2010 02:42
Ostrava - Lidé dávají trinkelt, když jsou spokojení. Podle provozovatelů restaurací jsou trinkelty v poslední době výjimkou.
Dávají lidé kadeřnicím, číšníkům či třeba prodejcům občerstvení trinkelty i v dobách, kdy se mluví nejvíce o tom, jak je třeba šetřit?
„Kdo je zvyklý odměnit šikovnost kadeřnice, tak to udělá, i když se zrovna v penězích netopí. Pořád ale platí, že lidé dávají trinkelt, pokud jsou spokojeni. Poznám to už třeba podle toho, že se objednávají ke konkrétní pracovnici, u druhé se ostříhat nenechají,“ vysvětluje provozovatelka ostravského kadeřnictví, která si ale nepřála zveřejnit jméno ani název provozovny.
„To, že se očekává vyšší trinkelt od zákaznice či zákazníka, který je takzvaně při penězích, než od běžného smrtelníka, ani zdaleka neplatí,“ dodala své zkušenosti. Podle této majitelky kadeřnictví se výše trinkeltů pohybuje od deseti až do sta korun. „Výjimečně se stává, že spokojená zákaznice zaokrouhlí ještě na vyšší sumu. Že by se na trinkeltech přímo podepsala ta krize, jsme nezaznamenali,“ dodala kadeřnice.
I sto korun pro kadeřnici
V kadeřnickém salonu YES VIP v Ostravě se specializují na prodlužování a zhušťování vlasů, prodlužování řas i další kadeřnické služby. Podle jeho manažerky Petry Böhmové-Orságové neváhají některé ze zákaznic, pokud jsou se službami spokojeny, dát i stokorunový trinkelt. „Je to ale zákaznice od zákaznice různé. V Ostravě jsme naší provozovnu otevírali letos v dubnu, takže porovnání, jestli lidé dávali dříve větší či menší trinkelty, s předchozími roky nemáme. Hlavní je, aby ženy, které do našeho salonu zavítají, odešly spokojeny,“ dodala manažerka tohoto kadeřnictví.
Prodejci hot-dogů, kterých jsme se v centru Ostravy ptali, jestli jim zákazníci nějaké spropitné nechávají, tvrdili, že opak je pravda. „Většinou si nechávají vrátit peníze do koruny. Občas sice někdo nechá dvě tři koruny, ale běžné to rozhodně není,“ dodal jeden z prodejců.
Provozovatel Hostince U Boříka Patrik Bačík říká, že v poslední době jsou trinkelty spíše výjimkou než pravidlem.
Provozovatel další restaurace jeho slova potvrzuje. „Když lidé přijdou na meníčko, tak mají přesně nachystané stravenky a doplatek v korunách. Že by nechali spropitné, to se stává málokdy. Občas se stane, že člověk, který k nám chodí na oběd pravidelně, nechá čas od času menší trinkelt. Jde ale o koruny, desetikoruny či větší obnosy už lidé obsluze nechávají opravdu výjimečně,“ dodal majitel restaurace.
Trinkelt, spropitné, všimné aneb Zapomněli jsme na aperitivek
Přidat šikovné kadeřnici, které nás ostříhala přesně tak, jak jsme si přáli, k účtované ceně deset, dvacet korun, či dokonce třeba padesátku nebo dorovnat na celou stokorunu?
Někdo to považuje za samozřejmost či elementární slušnost, jiný míní, že třeba řidiči tramvaje také pasažér před vystoupením nedává nic. „Tak, proč bych měl platit u holiče nebo v hospodě?“ zní také logický argument.
Ve svém blízkém okolí znám zastánce obou přístupů k trinkeltu. Pamatuji, jak babička měla přichystánu vždy minimálně dvacetikorunu, ať už pro doktora, opraváře televize, či veterináře. „Hodí se to, víš jaká je to dálka, až k nám. Co by si pomyslel, podruhé by určitě tak rychle nepřijel,“ argumentovala babička, která se na každou korunu nadřela, ale na trinkelt nikdy nezapomněla.
Opačný příklad mi nabídl kamarád. Jeho budoucí tchán (také celý život poctivě dřel) měl k trinkeltu zásadně odmítavý postoj. Na svatbě své dcery se mu to ale vymstilo. Když mu číšník přinesl účet, kouknul na pro něj neuvěřitelnou sumu 2653 korun. „No, vdává se mi jediná dcera, tak co,“ zabrumlal si napůl pro sebe a napůl k osazenstvu velmi skromné svatební hostiny a nasázel na tác rovných 2660 korun. Číšník, který očekával výrazně vyšší trinkelt, ztratil glanc prý jen na vteřinku. Pak se zachoval jako „pravý profík.“
„Děkuji vřele, pane, pěkný den přeji a novomanželům hodně zdravíčka a štěstí,“ zabublal a s tajemným úsměvem odkráčel z lokálu. Tchánovi mého kamaráda se ale dostalo o chvíli později celkem přísného ponaučení. Číšník se totiž vrátil, s nevinným úsměvem a také s novou účtenkou. „Omlouvám se zdvořile, pane, jsem to ale palice zapomětlivá. Vždyť já jsem vám zapomněl připočíst aperitivek. Poprosím vás ještě o 197 korun.“
Autor: Břetislav Lapisz
Pošlete odkaz přátelům
Diskuse
DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY
CELEBRITY
U Ratha se našlo dalších 10 milionů: Byly moje, tvrdí otec
Při razii v hostivickém domě bývalého středočeského hejtmana a poslance ČSSD Davida Ratha se našlo… celý článek ›
Karolína Kurková v Cannes: Opekla si půlky i ploché bříško
Česká topmodelka Karolína Kurková (28) má neustále napilno. Ani na filmovém festivalu v Cannes si… celý článek ›
Řidič Tykadlo je volný: Soud mu přerušil trest
Vlna protestů a ministerská stížnost přinesly olomouckému řidiči Romanu Smetanovi (30) svobodu, i když… celý článek ›
Tajná svatba Belohorcové: ANO si řekli v hospodě!
VIDEO: Zuzana Belohorcová (36) všechny šokovala tím, že se včera odpoledne tajně provdala za svého… celý článek ›
