Čerství absolventi učilišť mají problémy s hledáním práce. V očích potenciálních zaměstnavatelů je limituje nejen malá či nulová praxe, ale také špatná znalost cizích jazyků.

Učit se nechtějí

Mnohým učňům se do náročného studia cizích jazyků nechce. „Jsem Čech a pracovat budu v Čechách. Důležité je umět řemeslo, to musí stačit. Nechápu, proč bych měl dřít třeba němčinu, to jsem mohl jít někam na gympl,“ je přesvědčen sedmnáctiletý mladík z Klatovska, který se učí na kuchaře-číšníka. Zdaleka není sám. Ačkoli se výrazně mění vztah mladých lidí k učení se cizím jazykům, především angličtině, ještě stále se řada lidí domnívá, že je mnoho profesí, u nichž cizí jazyk vůbec není nutný. Podle zjištění plzeňského nakladatelství Fraus je tento názor široce rozšířen na učilištích a odborných středních školách. „Udělali jsme si několik sond mezi studenty vybraných učňovských oborů, které potvrdily, že stále téměř polovina z nich bohužel často nemá jasno v otázce, zda by měl instalatér nebo truhlář umět cizí řeč. Podle jejich názoru je důležité, že jeden opraví kohoutek a druhý vyrobí polici. A k tomu přece nepotřebují vědět, jak se řekne těsnění nebo borovice,“ řekl Pavel Brejcha z nakladatelství Fraus.

Mají to těžké

Zejména pro čerstvě vyučené je nedostatečná znalost jazyků velkým handicapem při hledání práce. Národní ústav odborného vzdělávání v první polovině roku uvedl, že 40 % z nich je nezaměstnaných, tento údaj zahrnuje i absolventy čtyřletých učebních oborů s maturitou. „Na pracovním trhu je sice poptávka po zkušených řemeslnících, ale absolventi mají ztíženou pozici. Tím, co v očích zaměstnavatele často rozhoduje, je u začínajících kandidátů právě znalost cizího jazyka,“ řekla Jana Skalová ze společnosti LMC, nejvýznamnějšího operátora na českém elektronickém trhu práce a provozovatele portálu www.prace.cz a služby www.jobs.cz.

Neumí německy

Se špatnou jazykovou vybaveností učilišť se potýkají i čeští hoteliéři v příhraničí. Ředitel hotelu Kašperk v Kašperských Horách Adam Hejtmánek, který hledal lidi na správná místa dva roky, hodnotí jazykovou vybavenost u většiny čerstvě vyučených jako nedostatečnou, na některých pozicích zcela nedostatečnou. „Ke komfortní obsluze patří, že číšník je schopen prohodit s hostem několik slov i na jiné téma, než je jídelníček, a právě tady většina adeptů číšnické profese selhává. Školy a učiliště na to personál v hotelech nepřipravují dostatečně a vyučení potom jazyky musí pracně dohánět v praxi,“ uvedl Hejtmánek. Petra Němcová, ředitelka hotelu OREA na Špičáku, z vlastní praxe při výběru pracovních kandidátů potvrzuje, že jazyková znalost všech uvedených pozic po vyučení není dostačující. „Největším problémem je strach z mluvení, respektive mluvení s chybami. Uchazeči mají slovní zásobu, ale nedostatek praxe v komunikaci,“ dodala Němcová.

Učebnice pro učně

Pro jazykově dobře vybavené absolventy učilišť se naskýtá možnost práce nejen v příhraničí, ale již brzy i za hranicemi. V květnu příštího roku se totiž občanům České republiky otevře německý a rakouský trh práce, což způsobilo, že zájem o cizí jazyky, zejména němčinu, se přece jen zvyšuje. Toho využilo např. již zmíněné nakladatelství Fraus a letos uvedlo na trh původní řadu učebnic němčiny pro učňovské obory. „Registrujeme vyšší poptávku ze strany učilišť a odborných škol po vhodných výukových materiálech vycházejících z praxe a reálných situací, ve kterých se řemeslník ocitne,“ vysvětlil Brejcha.

Iva Hosmanová, Milan Kilián