„Ten letošní rok zatím vypadá bídně. Proti loňskému létu se tržby snížily o třetinu až polovinu. Tušíme, co za tím vězí. Uhlí dovážejí ve velkém do pohraničních obcí polští prodejci. Ti totiž mohou nabízet nižší ceny, protože u nich ještě nebyla zavedena ekologická daň. Tu my už ale platit musíme, a odhadem tak je námi nabízené uhlí kvůli dani na metráku asi o třicet korun dražší,“ posteskl si Zdeněk Novák z ostravské společnosti Unitherm. Podle něj polští prodejci navážejí uhlí nákladními auty přímo až ke koncovým zákazníkům.

„Že to není žádný výmysl, ale skutečnost, nám potvrzují i řidiči, kteří pro nás jezdí. Přitom se nedá říci, že by naši stálí zákazníci zájem neměli. Těch telefonátů je hodně. Jak ale lidé zjistí cenu a porovnají ji s nabídkou polských prodejců, rozhodnou se pochopitelně pro lacinější uhlí,“ dodal Novák.

Bez daně mohou prodávat levněji

Zatímco u černého uhlí se cena za metrák proti loňsku zvýšila podle něj asi o třicet korun, u koksu je vyšší o dvě až tři stovky.

„Z našeho pohledu se jedná o obcházení povinnosti platit ekologickou daň. Poslali jsme dopis i na celní ředitelství, ať se na to podívají. Podle nás to totiž v pořádku není,“ dodal Novák.

Obdobnou zkušenost mají také v hlučínské firmě Paliva Novák. „To, že polští prodejci navážejí uhlí lidem v pohraničí, sledujeme také. Ty dovozy jsou takové dost podivné. Často si třeba neúčtují ani cenu za dovoz a domluví se jen na množství uhlí. Dokonce jsem slyšel, že při nakládání to uhlí ani moc nedávají na váhu. Takže i ti, kdo si uhlí kupují od Poláků, sice někdy ušetří, ale často také mohou koupit kočku v měchu,“ uvedl pracovník hlučínských uhelných skladů.

Smí k nám jezdit volně přes hranici?

Podle něj by navíc zřejmě auta s uhlím z Polska ani neměla zcela volně přejíždět hranice. „Psali jsme už i celníkům, odpověď zatím neznáme,“ dodal pracovník dalších uhelných skladů.

„Myslím, že to navážení uhlí z Polska do našich domácností trvá už tak tři roky. Letos se to ale projevuje zvlášť výrazně. Zdá se mi dost podivné, že jsme přesvědčováni o rovných podmínkách v podnikání. V praxi to ale vypadá jinak,“ dodal pracovník dalších uhelných skladů, který chtěl zůstat v anonymitě.

Pavla Zdobnická, mluvčí Celního ředitelství Ostrava, uvedla, že žádnou stížnost ředitelství neřešilo. „O žádné stížnosti nevím. Jednalo se možná o upozorňující dopis,“ dodala Zdobnická.

O tom, že k nelegálním dovozům polského uhlí dochází, se ale psalo už i v loňském dubnovém čísle časopisu Celní správy Clo douane. „Dochází nejen k legálním dovozům, ale i k těm nelegálním. Svědčí o tom pochybné nabídky na dovoz polského, nebo častěji levného uhlí formou různých letáků. Ty jsou mnohdy psány rukou, uvedena je pouze cena za metrický cent a telefonní kontakt,“ psalo se v časopisu Celní správy.

V dalším článku se pak uvádí, že dovozy a prodej nabízejí drobní autodopravci, kteří uhlí nakoupí a odvezou zájemci: „Placení uhlí probíhá při dodání, bez dokladů a v hotovosti. Faktury vystavené polským prodejcem znějí přímo na dopravce, případně na smyšlené jméno a v adrese je uváděno pouze město bez názvu ulice a čísla popisného.“

Čtěte také: Hnědého uhlí se vloni vytěžilo méně, černého více