VYBERTE SI REGION

Ukrajina zvýšila úroky, dohodla se s MMF a uvolnila kurz měny

Kyjev - Ukrajinská centrální banka se dnes rozhodla prudce zvýšit úrokové sazby, aby odvrátila finanční kolaps země a omezila inflaci. Zároveň ale zrušila své devizové aukce, jimiž kontrolovala kurz měny, na což trh zareagoval znehodnocením hřivny až o 30 procent. Guvernérka banky Valerija Hontarevová rovněž uvedla, že banka se dohodla s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na podmínkách rozšíření finanční pomoci pro Ukrajinu. Neposkytla k tomu ale žádné podrobnější údaje.

5.2.2015 2 AKTUALIZOVÁNO 5.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Handrejch

Klíčová úroková sazba od pátku stoupne na 19,5 procenta ze současných 14 procent a dostane se na trojnásobek úrovně 6,5 procenta ze začátku loňského roku. Vyšší úroky sice obvykle podporují kurz domácí měny a omezují inflační tlaky, mají ale zároveň negativní dopad na hospodářský růst, protože zvyšují náklady na půjčky. Hrubý domácí produkt Ukrajiny se v loňském třetím čtvrtletí meziročně snížil o více než pět procent.

Vliv zvýšených úroků na měnu centrální banka nicméně eliminovala tím, že v podstatě uvolnila kurz hřivny. Oznámila totiž, že přestává pořádat každodenní aukce cizích měn pro banky, kde se neformálně určoval kurz hřivny. Ten poté spadl až na 24–25 hřivny za dolar, kde je podle některých obchodníků citovaných agenturou Reuters reálná hodnota hřivny. Centrální banka ještě před tímto propadem snížila oficiální kurz, založený na transakcích na mezibankovním trhu, o sedm procent na 17,9998 hřivny za dolar.

Hontarevová ale popřela, že zrušení aukcí znamená nastolení plně plovoucího kurzu. „Pokud se situace zhorší, národní banka má připraveny nástroje ke zklidnění trhu," řekla.

Hospodářská pomoc Ukrajině

MMF loni v dubnu schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 17 miliard dolarů (412,4 miliardy Kč). Fond nyní jedná o posílení finanční podpory s ukrajinskými úřady a minulý týden uvedl, že podpoří rozsáhlejší a delší program.

Začátkem září pak MMF upozornil, že Ukrajina by mohla potřebovat dodatečnou pomoc v objemu až 19 miliard dolarů, pokud bude konflikt na východě země pokračovat i letos. Devizové rezervy Ukrajiny klesají rychlým tempem a dnes centrální banka oznámila, že za leden klesly o 15 procent na desetileté minimum 6,42 miliardy dolarů.

Spotřebitelské ceny na Ukrajině se v loňském roce zvýšily téměř o čtvrtinu, což bylo nejvýraznější tempo za 14 let. Hontarevová již v lednu vyzvala k rychlým a rozhodným krokům proti „totální finanční krizi", v níž se země podle ní nachází. Ukrajinská ekonomika se potýká s negativními dopady povstání proruských separatistů na východě země a loňské ruské anexe Krymu.

Dilema, zda spíše podporovat hospodářský růst, nebo omezovat inflaci, nyní musí řešit i ruská centrální banka. Ta v prosinci zvýšila základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Minulý týden základní úrok naopak o dva procentní body snížila, takže se dostal na 15 procent. Centrální banka tím chce podpořit ekonomiku.

Autor: ČTK

5.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Ukrajinská politička Nadija Savčenková vystoupila 12. ledna v Praze na tiskové konferenci.
1 11

Savčenková navrhla "vyměnit" Krym za Donbas

Prezident Zeman se pozastavil nad rozsudkem v kauze Ratha

Praha - Prezident Miloš Zeman se pozastavil nad rozsudkem v korupční kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Když se u někoho najdou miliony korun v krabici od vína, diskuse o vině považuje za nepatřičné. Řekl to ve středu novým soudcům, které jmenoval na Pražském hradě.

Smrt Roma v žatecké pizzerii: Rodina podala stížnost na vyšetřování

Žatec, Louny - Pozůstalí jsou přesvědčeni, že policie nešetří případ dost důkladně. Prý kvůli drogám.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies