VYBERTE SI REGION

Unijní reforma zemědělství se zemědělcům moc nelíbí

Praha /AKTUALIZOVÁNO/ - Návrh reformy společné zemědělské politiky, který dnes představila Evropská komise, české zemědělce příliš nenadchl. Agrární komora nevylučuje, že změny nejen že neodstraní, ale ještě prohloubí nerovnosti v dotacích mezi farmáři v nových a starých členských zemích.

12.10.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Tomáš Kubelka

Komise chce mimo jiné omezit přímé platby jednomu podniku na maximálně 300.000 eur (7,4 milionu Kč) ročně, což by znevýhodnilo české farmy, které jsou v průměru největší v EU. Proto proti zavedení „dotačních stropů“ tuzemští zemědělci dlouhodobě brojí. Část plateb bude navíc podmíněna ekologickými kritérii.

„V současnou chvíli, po vyslechnutí slov zemědělského komisaře EU Daciana Ciolose, není nabízen zastánci vytvoření ´dotačního stropu´ pro velké podniky žádný pádný argument. Přitom Českou republiku, kde převládají velké agrární celky, by toto rozhodnutí nejvíce postihlo,“ řekl po shlédnutí přímého přenosu z Bruselu viceprezident Agrární komory Bohumil Belada.

Přímé platby pro velké zemědělské podniky, které chce EU krátit, jsou podle Belady zcela legitimní. „Aktivně hospodaří v zemědělství, splňují všechna potřebná pravidla agrární politiky EU stejně jako ostatní podniky, a tím zcela naplňují podmínky pro vyplácení přímých plateb v plné výši,“ dodal.

„Návrh nesplňuje očekávání na slibované rovné podmínky pro všechny farmáře v EU,“ uvedl tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle smluv, které ČR stejně jako další země vstupující do EU po roce 2004 podepsala, měly přitom být nestejné dotační podmínky narovnány po roce 2013.

Evropská komise při tvorbě reformy podle Pýchy podlehla nátlaku „zelené lobby“ a důraz na ekologii na úkor produkční funkce zemědělství podle něj podkope konkurenceschopnost evropských zemědělců. V důsledku reformy navíc přibude papírování, na níž si farmáři dlouhodobě stěžují.

Podniky by mohly přijít až o deset miliard korun ročně

ČR by podle reformy měla mezi roky 2014 až 2019 získat v přímých platbách pro české zemědělce maximálně zhruba 890 až 893 milionů eur (až 22 miliard korun) za rok. Podle Belady by české podniky mohly v případě, že projde pro ně nejnevýhodnější návrh „zastropování“, mohly přijít až o deset miliard korun ročně.

K tomu, aby mohly komisní návrhy začít platit, je ale musí odsouhlasit členské státy a také Evropský parlament. Je tak možné očekávat, že debata o reformě nebude snadná, zvlášť pod tíhou dopadů současné vážné hospodářské krize, která tvrdě dopadá na státní kasy i ekonomiku jednotlivých zemí.

Navíc některé země budou asi dost kritické k tomu, jak by se měly vyrovnávat rozdíly v platbách pro zemědělce ze starých a nových zemí EU z rozšíření let 2004 a 2007. Zatímco třeba italští či řečtí farmáři dostávají podle agentury Reuters kolem 400 eur na hektar, tak v Lotyšsku je to méně než 100 eur.

Agrární komora navrhované tempo srovnávání rozdílů v dotacích označila za „velmi pomalé“. Požaduje proto pro české zemědělce jako kompenzaci více peněz z Programu rozvoje venkova.

Podle Bruselu by farmáři měli postupně dostat nejméně 90 procent průměru přímých plateb, které jsou v současnosti kolem 270 eur na hektar. Ovšem návrh neobsahuje žádné jasné datum, kdy by se tak mělo stát. ČR se toto úplně bezprostředně na rozdíl třeba od pobaltských zemí či Bulharska s Rumunskem nedotýká, protože ČR v přímých platbách se pohybuje kolem unijního průměru.

Zemědělcům se nelíbí, ani další z návrhů, které reforma obsahuje.

Ten počítá s tím, že nejméně sedm procent půdy by měli farmáři povinně nechávat ležet ladem. V době, kdy se díky rostoucí světové populaci zvyšuje spotřeba potravin a roste také plocha, na které se na úkor potravinářských plodin pěstují plodiny energetické, vidí farmáři tento návrh jako nelogický. Eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos ale zdůraznil, že tato půda, která například může být osázena stromy, může sloužit třeba jako ochrana proti větru.

Reforma podle Zemědělského svazu přesto zahrnuje také řadu pozitivních prvků, mezi něž patří například zavedení institutu takzvaného aktivního zemědělce, který má zabránit tomu, aby agrární dotace do budoucna pobírali také ti, kdo nic nepěstují či nechovají hospodářská zvířata. Pozitivně svaz hodnotí také návrh na zavedení takzvaného nouzového fondu na pomoc zemědělcům či snaha o posílení pozic zemědělců v rámci potravinového řetězce. Pozitivem pro české farmy by mohl být také sjednocení systému přímých plateb pro všechny unijní zemědělce.

Čtěte také: Brusel změní politiku, dopady pocítí i farmáři v ČR

Autor: ČTK

12.10.2011
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Povstalci v Halabu řekli Američanům, že město neopustí

Damašek - Povstalci v syrském Halabu oznámili Spojeným státům, že obléhanou východní část města neopustí. Reagovali tak na výzvu Moskvy, která je prý připravena jednat s Washingtonem o stažení všech rebelů. Informovala o tom agentura Reuters. Podle syrského vojenského zdroje má Damašek v plánu získat plnou kontrolu nad Halabem během několika týdnů.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies