VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uplynulo 20 let od kupónové privatizace

Praha - Kupónová privatizace byla jednou z metod velké privatizace. Zahájena byla před dvaceti lety, 1. října 1991, prodejem kupónových knížek a známek.

1.10.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

Jednou z největších změn, kterou prošla česká společnost po pádu komunistického režimu, byla ekonomická transformace. Předpokladem pro zavedení tržní ekonomiky bylo odstátnění hospodářského majetku. Část proto byla vrácena původním majitelům či jejich dědicům (restituce), část byla převedena ze státu na obce, menší provozovny byly prodány v aukcích (malá privatizace) a velké firmy byly zařazeny do takzvané velké privatizace. Jednou z metod velké privatizace byla privatizace kupónová, která byla zahájena před dvaceti lety, 1. října 1991, prodejem kupónových knížek a známek.

Kupónová privatizace se uskutečnila ve dvou vlnách v letech 1992 až 1994. Každá vlna měla předkolo, kdy lidé mohli svěřit své investiční body některému z privatizačních fondů (fondy poté investovaly svěřené kupóny), a několik kol – první vlna pět, druhá šest.

Kupónová knížka, kterou si mohl pořídit každý plnoletý občan za 1035 korun, obsahovala deset kuponů po 100 bodech a každý takzvaný DIK (držitel investičních kupónů) mohl pomocí kupónů uplatnit poptávku po vybraných akciích v kursu stanoveném pro příslušné kolo. Pokud poptávka nepřevyšovala nabídku, akcie byly zájemcům v zaknihované formě připsány na účet ve Středisku cenných papírů (SCP) a zbytek akcií příslušné společnosti postoupil do dalších kola. Pokud poptávka převyšovala nabídku, akcie příslušné společnosti postoupily všechny do dalšího kola. Zbytek akcií po posledním kole zůstal Fondu národního majetku.

Zapojily se miliony lidí

Takto byl v obou vlnách zprivatizován majetek za 367,5 miliardy korun, což představuje celkem 1172 podniků. První vlny se zúčastnilo 5,98 milionu občanů a 264 investičních fondů, ve druhé vlně se zapojilo 6,16 milionu občanů a 353 fondů.

Právě fondy se staly hybateli a nakonec i vítězi kupónové privatizace. Nejprve se jim díky masivní reklamní kampani (například pověstná „jistota desetinásobku“ Harvardských fondů Viktora Koženého) podařilo zlomit počáteční nedůvěru občanů a zajistit jejich masivní účast. Občané také ve velké míře fondům důvěřovali více než vlastnímu úsudku a svěřili jim své investiční kupóny – v první vlně přes 71 procent všech investičních bodů, ve druhé 64 procent.

Výsledkem kupónové privatizace tak byl stav, kdy většinu takto privatizovaných firem ovládly fondy. Velký podíl měly především fondy zřízené bankami, které byly v té době ještě většinou státní. Jako investiční fond účastnící se kupónové privatizace vznikly i některé dnes úspěšné firmy, například PPF Petra Kellnera. Řada fondů a tedy i majetku DIKů však skončila v rukou různých podnikavců, kteří dokázali využívat nedokonalé legislativní úpravy, často na úkor drobných akcionářů. Některé kauzy vytunelovaných společností zaměstnávají soudy dodnes.

Skutečné majitele kupóny privatizovaných firem přineslo až následné přeskupování akcií v držení fondů a prodej jejich balíků konkrétním zájemcům. Mnoho firem však bylo kupónovou metodou privatizováno pouze z části, velké balíky akcií vláda prodala formou dražeb, veřejných soutěží nebo přímých prodejů. Desítky především velkých společností vláda buď prodala přímo většinou zahraničnímu zájemci (Škoda Auto, Telecom, Transgas), další si ponechala za strategických důvodů (Čepro, ČEZ).

Kupónová privatizace má dodnes řadu zastánců i odpůrců. Jedni ji velebí jako unikátní projekt, který nemá ve světě obdoby, druzí, jako například bývalý šéf ČSSD a předseda vlády Miloš Zeman, ji nazvali „podvodem století“. Hlavní aktéři „kupónovky“, občané – DIKové, údajně získali v první vlně akcie v průměrné účetní hodnotě 35.535 korun na osobu a ve druhé 25.160 korun. Mnozí z nich však o akcie přišli v podvodných fondech, někteří si naopak dobrou investicí pomohli až k několikanásobku průměrné hodnoty.

Čtěte také: Akcie z kuponové privatizace mají ještě statisíce lidí

Autor: ČTK

1.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
2 13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Experti: připlácení na péči vylepší zdraví i rozpočet státu

Čeští pacienti jsou rekordmany ve zdravotní turistice. Ke svému lékaři zajdou i dvanáctkrát za rok. Přitom Skandinávcům to stačí jen třikrát a rakouským sousedům sedmkrát. Česko to stojí zbytečných dvacet miliard korun navíc.

Zlatý Ámos Lukáš Lis: Nechtěl jsem být učitelem, ale neměnil bych

/VIDEO/ Nový držitel titulu Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele Lukáš Lis ze základní školy Soběslav původně nechtěl být učitelem, ale svou práci by už neměnil. Učitel by podle něj neměl být jen oblíbený, ale také dobrý. Svůj úspěch přičítá kombinaci přísnosti a přátelského přístupu k dětem.

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

S láskou uvařené jídlo, usměvavá obsluha a salonky pro rodinné oslavy či srazy spolužáků. Tak fungovala moravskokrumlovská restaurace Marie, která nedávno skončila svůj provoz. V centru městečka tak chybí místo, kde by se místní lidé či turisté mohli dobře najíst.

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies