VYBERTE SI REGION

Uran se možná vrátí tam, odkud jej vydolovali

Vysočina – S oblastí Rožná – Olší se výhledově počítá s přiřazením k seznamu potenciálně vhodných lokalit pro hlubinné úložiště. Lidé jsou proti.

19.4.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Karel Pech

Radioaktivní odpad tady nechceme! Takový výsledek přinesla obecní referenda, která se loni a předloni uskutečnila v okolí Budišova na Třebíčsku a Rohozné na Jihlavsku – tedy v lokalitách, které jsou mezi šesti vytipovanými místy v zemi, potenciálně vhodnými pro vybudování trvalého hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

Stejný výsledek mělo i hlasování v internetové anketě Deníku v tomto týdnu. Tři čtvrtiny respondentů budování úložiště na Vysočině odmítly.

Vzdor těmto odmítavým náladám mezi obyvateli kraje však Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zvažuje, že by ke stávajícím šesti tečkám na mapě Česka přidala sedmou na Bystřicko. „S oblastí Rožná – Olší se výhledově počítá s přiřazením k seznamu potenciálně vhodných lokalit pro hlubinné úložiště. Nyní zpracováváme studii posuzující tuto oblast,“ potvrdil Jiří Slovák, který má v SÚRAO přípravu úložiště v kompetenci.

Léta s uranem

Správa úložišť tak zřejmě reaguje na vlnu odporu, která se vzepjala ve všech dříve vytipovaných lokalitách. V Rožné je poslední činný uranový důl ve střední Evropě a řada rodin na hospodářsky slabém Bystřicku je na jeho chodu závislá.

„My tu s uranem žijeme de facto padesát let, takže o tom lidé povědomí mají. Ale to, kolik lidí by bylo případně pro a kolik proti, nedokážu odhadnout,“ uvedla starostka sousední Věžné Jana Vrbková.

O dalších pár kilometrů dál se již navíc kvůli ukládání jaderného odpadu kutalo. V kopci Skalka jsou od poloviny devadesátých let vytesány štoly, které měly sloužit jako takzvaný mezisklad pro kontejnery s vyhořelým palivem. Nakonec ale zvítězila varianta skladování přímo v areálech jaderných elektráren v Dukovanech a poté i v jihočeském Temelíně.

Bezpečí navždy?

Cílem hlubinného ukládání vysoce radioaktivních odpadů je zajistit trvalou izolaci uložených materiálů od zbytku prostředí bez úmyslu jejich vyjmutí. Princip je založený na prvku pasivní bezpečnosti bez dalšího dohledu člověka. „Izolaci je nutno zajistit na dobu delší než deset tisíc let, spíše na sto tisíc let. To je za hranicí lidské představivosti,“ řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Těžko lze předpokládat i to, že by se informace o použití nějaké lokality zachovala po tak dlouhou dobu. „Proto všechno směřuje ke znemožnění jakéhokoliv kontaktu budoucích pokolení s uloženým materiálem,“ dodala Drábová.

Na příštích pět let stát plánuje vyhledávací fázi průzkumu. Jejím cílem je vymezit v hloubce pěti až šesti set metrů pod zemí prostor o ploše tři až pět kilometrů čtverečních pro budoucí úložiště.

V roce 2025 má být jasné, že ve zvolené lokalitě je možné důl vyhloubit. V roce 2030 má začít budování podzemní laboratoře. Rok 2050 je rokem výstavby samotného hlubinného úložiště a v roce 2065 má být uvedeno do provozu.

Lidé si nás zavázali

Správa úložišť má nyní vytipovaných šest lokalit, z nichž by měla vzejít hlavní a záložní varianta. Spolu se zmíněnými dvěma místy na Vysočině jsou další v Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Kromě Bystřicka, kde se zřejmě předpokládá menší odpor lidí, jsou nyní ze stejného důvodu nově ve hře i dva vojenské újezdy.

„SÚRAO chce nejdříve mít zájem dotčených obcí. Pokud by jej všechny vyjádřily, pak teprve budeme žádat o průzkum a obcím bude i náležet příspěvek z jaderného účtu,“ uvedl Slovák. „Souhlas obcí se zapojením do procesu výběru přitom není jejich souhlasem s případným umístěním úložiště,“ dodal.

Na Vysočině se ale státu nepodařilo prolomit neochotu radnic ani nabídkou tří milionů za svolení k předběžnému průzkumu. „Referendum ctíme, je to pro nás zákon,“ řekla Milada Duchanová, starostka Hojkova na Jihlavsku.

„Považujeme za slušnost poslechnout si argumentaci státu, ale o vpuštění geologů na průzkum neuvažujeme,“ uvedl starosta Budišova Petr Piňos.

Čtěte také: Uran vytěžíme jako uhlí, říká Dana Drábová

REPORTÉŘI DENÍKU + ČTK

19.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies