VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Uran se možná vrátí tam, odkud jej vydolovali

Vysočina – S oblastí Rožná – Olší se výhledově počítá s přiřazením k seznamu potenciálně vhodných lokalit pro hlubinné úložiště. Lidé jsou proti.

19.4.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/ Karel Pech

Radioaktivní odpad tady nechceme! Takový výsledek přinesla obecní referenda, která se loni a předloni uskutečnila v okolí Budišova na Třebíčsku a Rohozné na Jihlavsku – tedy v lokalitách, které jsou mezi šesti vytipovanými místy v zemi, potenciálně vhodnými pro vybudování trvalého hlubinného úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren.

Stejný výsledek mělo i hlasování v internetové anketě Deníku v tomto týdnu. Tři čtvrtiny respondentů budování úložiště na Vysočině odmítly.

Vzdor těmto odmítavým náladám mezi obyvateli kraje však Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zvažuje, že by ke stávajícím šesti tečkám na mapě Česka přidala sedmou na Bystřicko. „S oblastí Rožná – Olší se výhledově počítá s přiřazením k seznamu potenciálně vhodných lokalit pro hlubinné úložiště. Nyní zpracováváme studii posuzující tuto oblast,“ potvrdil Jiří Slovák, který má v SÚRAO přípravu úložiště v kompetenci.

Léta s uranem

Správa úložišť tak zřejmě reaguje na vlnu odporu, která se vzepjala ve všech dříve vytipovaných lokalitách. V Rožné je poslední činný uranový důl ve střední Evropě a řada rodin na hospodářsky slabém Bystřicku je na jeho chodu závislá.

„My tu s uranem žijeme de facto padesát let, takže o tom lidé povědomí mají. Ale to, kolik lidí by bylo případně pro a kolik proti, nedokážu odhadnout,“ uvedla starostka sousední Věžné Jana Vrbková.

O dalších pár kilometrů dál se již navíc kvůli ukládání jaderného odpadu kutalo. V kopci Skalka jsou od poloviny devadesátých let vytesány štoly, které měly sloužit jako takzvaný mezisklad pro kontejnery s vyhořelým palivem. Nakonec ale zvítězila varianta skladování přímo v areálech jaderných elektráren v Dukovanech a poté i v jihočeském Temelíně.

Bezpečí navždy?

Cílem hlubinného ukládání vysoce radioaktivních odpadů je zajistit trvalou izolaci uložených materiálů od zbytku prostředí bez úmyslu jejich vyjmutí. Princip je založený na prvku pasivní bezpečnosti bez dalšího dohledu člověka. „Izolaci je nutno zajistit na dobu delší než deset tisíc let, spíše na sto tisíc let. To je za hranicí lidské představivosti,“ řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Těžko lze předpokládat i to, že by se informace o použití nějaké lokality zachovala po tak dlouhou dobu. „Proto všechno směřuje ke znemožnění jakéhokoliv kontaktu budoucích pokolení s uloženým materiálem,“ dodala Drábová.

Na příštích pět let stát plánuje vyhledávací fázi průzkumu. Jejím cílem je vymezit v hloubce pěti až šesti set metrů pod zemí prostor o ploše tři až pět kilometrů čtverečních pro budoucí úložiště.

V roce 2025 má být jasné, že ve zvolené lokalitě je možné důl vyhloubit. V roce 2030 má začít budování podzemní laboratoře. Rok 2050 je rokem výstavby samotného hlubinného úložiště a v roce 2065 má být uvedeno do provozu.

Lidé si nás zavázali

Správa úložišť má nyní vytipovaných šest lokalit, z nichž by měla vzejít hlavní a záložní varianta. Spolu se zmíněnými dvěma místy na Vysočině jsou další v Ústeckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. Kromě Bystřicka, kde se zřejmě předpokládá menší odpor lidí, jsou nyní ze stejného důvodu nově ve hře i dva vojenské újezdy.

„SÚRAO chce nejdříve mít zájem dotčených obcí. Pokud by jej všechny vyjádřily, pak teprve budeme žádat o průzkum a obcím bude i náležet příspěvek z jaderného účtu,“ uvedl Slovák. „Souhlas obcí se zapojením do procesu výběru přitom není jejich souhlasem s případným umístěním úložiště,“ dodal.

Na Vysočině se ale státu nepodařilo prolomit neochotu radnic ani nabídkou tří milionů za svolení k předběžnému průzkumu. „Referendum ctíme, je to pro nás zákon,“ řekla Milada Duchanová, starostka Hojkova na Jihlavsku.

„Považujeme za slušnost poslechnout si argumentaci státu, ale o vpuštění geologů na průzkum neuvažujeme,“ uvedl starosta Budišova Petr Piňos.

Čtěte také: Uran vytěžíme jako uhlí, říká Dana Drábová

REPORTÉŘI DENÍKU + ČTK

19.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.
4 8

Odměna pro šéfa VZP? Až šestinásobek platu. Radní chtějí změnit systém

Různě zdobené účtenky Andreje Babiše neznepokojují. Považuje je za výraz české lidové tvořivosti.
4

Účtenky za pivo? Sorry jako i agent Bureš

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Pohledem Vojtěcha Žižky: Na rozhodčí nesahat

„My nesmíme ani naznačovat," říká Smrtka v jedné z cimrmanovských her a výhrůžně u toho brousí kosu. Chmurný žnec by mohl z fleku pracovat ve vedení hokejové extraligy. Ani v ní se totiž nesmí naznačovat. Jinak přilétne pokuta.

Kvůli dálnici D3 začnou brzy hlídat studny

Specialisté brzy zahájí monitoring studní v okolí budoucí dálnice D3 u Českých Budějovic. Sledovat se bude hlavně výše hladiny vody. V případě, že by byl později s vodou problém, budou mít totiž majitelé nárok na kompenzace, například prohloubení studní.

Jarolím: 6:0? Po první půli jsem těch branek čekal ještě víc

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ První půle na výbornou, druhá už slabší, celkově však spokojenost. Tak ve zkratce zhodnotil kvalifikační výhru 6:0 nad San Marinem kouč české fotbalové reprezentace Karel Jarolím.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies