VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úvěry na vzdělání: Banky studenty ignorují

Praha - Začal nový školní rok a s ním i nápor na peněženky rodičů. Financovat vzdělání dětí dnes není levná záležitost. Přitom spořit není kde a úvěry na studium jsou drahé a málo pružné.

10.9.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Nikdo asi nepochybuje, že vysokoškolské vzdělání v Česku není zadarmo, a to ani na školách, kde se zatím neplatí školné. Studenty je třeba živit, šatit, platit jim jízdné a mobil, případně ubytování na koleji nebo v privátu, a k tomu ještě nějaké ty knihy, jazykové kurzy a třeba i stáž v zahraničí. Než se z nich stanou páni doktoři nebo slečny inženýrky, přijde to rodiče na pěkný balík. Kdyby chtěli naspořit 500 tisíc korun do doby, než půjde jejich dítě na vysokou školu, museli by mu při dnešních mizerných úrokových sazbách ukládat od narození do 18 let na nějaký spořicí účet nebo termínovaný vklad měsíčně alespoň 2 000 korun, a to nepočítáme možné znehodnocení inflací. Lepší bývávalo využít stavebního spoření, kde se ještě stále dá dosáhnout vyššího průměrného zhodnocení úspor, než nabízejí bankovní depozita. Tomu však bude asi brzy konec, protože státní příspěvek se sníží, výnos bude zdaněn, a navíc chce vláda omezit účel použití naspořených prostředků striktně na bytové účely.

Jak se změní výnosy ze stavebního spoření si můžete vypočítat ZDE

Studentskou půjčku nenabízí každá banka

Není tedy divu, že v Česku zatím rodiče nejsou zvyklí dětem na studia předem spořit. Když se pak peněz nedostává, začínají se shánět po úvěru. Jenže ani tady není příliš z čeho vybírat. Bank, které nabízejí specializované úvěry na studium, ubylo, jejich produkty přílišnou kreativitou neoplývají, jsou drahé a těžkopádné. Dávno pryč jsou doby, kdy mohli studenti získat bonusy za dobrý prospěch nebo úspěšné absolvování studia a za úvěrový účet neplatili poplatky.

Kolik stojí takový úvěr, si vypočtete ZDE

Co tedy úvěry na studium nabízí? Stále stejné tři výhody, za jejichž využití ovšem rodiče či sám student musejí krvavě zaplatit. První výhodou je nižší úroková sazba studentských půjček. V současné době se pohybuje mezi 8,44 a 8,9 %, zatímco spotřebitelské úvěry mají sazbu od 1,5 až 2 procentní body vyšší.

Nevýhoda nízkého úroku

Nízký úrok u studentských půjček ovšem přinese výhodu jen těm, kteří začnou půjčené peníze splácet hned, tedy již během studia. Kdo využije dalších dvou výhod – tj. možnosti odkladu splátek až o pět let a prodloužení splatnosti úvěru na 10 let, ten zaplatí i při nižším úroku balík. Můžeme si to názorně ukázat. (Jde pouze o modelový příklad, který je určen k ilustrování rozdílu při využití jednotlivých možnosti financování studia úvěrem. Nepočítáme s poplatky a úroková sazba je zvolena dle nejnižší nabídky na trhu, která demonstrovanou variantu umožňuje – pozn. autora.)

Předpokládejme, že student spotřebuje na pětileté studium částku přibližně půl milionu korun. (Počítáme s průměrnými měsíčními náklady přibližně osm tisíc korun.)

Kolik je třeba spořit, abyste našetřili někomu na studium, ukazuje kalkulačka ZDE

Polovinu z půl milionu jsou schopni dát dohromady rodiče, když jim student pomůže příležitostnými přivýdělky. Je třeba tedy profinancovat úvěrem 250 000 korun. Pokud by si rodina vzala spotřebitelský úvěr, bude se úroková sazba pohybovat kolem 11 % a splatnost většinou není delší než 7 let. Měsíční splátka (bez poplatků za vedení účtu) by byla 4 281 korun. Převyšuje tedy rozdíl mezi potřebnými měsíčními náklady (8 000,-) a tím, co je rodina schopna dát dohromady (50 %, tedy 4 000,-). Využití takové spotřebitelské půjčky by tedy nemělo smysl.

Výjimečně lze najít i spotřebitelský úvěr se splatností 10 let, jako například u účelové půjčky na studium u Raiffeisenbank, kde by se při úroku 10,9 % splácelo měsíčně 3 464 korun (bez poplatků.)

Odklad splátek

A jak by to vypadalo při využití studentské půjčky? Když se její splatnost rozloží na 10 let, bylo by možné získat nejlevnější úvěr za 8,44 % a splátka by byla 3 092 korun měsíčně. Ani to není pro naši modelovou rodinu příliš ideální. Nezbývá tedy, než volit odklad splátek na dobu studia, což umožňují jen tři banky. Pro tuto variantu by bylo možné získat úvěr s nejnižší sazbou 8,81 %. Po dobu studia - řekněme 5 let - budou splatné pouze úroky z 250 000 korun, což představuje ročně 22 052 korun. Po pěti letech student absolvuje, najde si zaměstnání a může začít splácet jistinu s úrokem. Bude na to však mít už jen 5 let. Měsíčně musí zaplatit bance 5 167 korun. Celkem za úvěr na studium ve výši 250 000 korun rodina zaplatí 420 145 korun. Původně plánovaná půlmilionová investice do vzdělání se tak zvýší na 670 145 korun. A co teprve zaplatí studenti a jejich rodiče za vysokou školu až přijde za tři roky školné.

Světlana Rysková,

Peníze.cz

10.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
4

Oslavy, nebo poslední bitva? Čeští poslanci věří, že EU chytí druhý dech

Stanislav Šulc.
13

Komentář Stanislava Šulce: Babiš nás zklamal. Je čas jít dál

Útok v Londýně: terorista komunikoval přes WhatsApp. Jednal na příkaz?

Pachatel středečního teroristického útoku u britského parlamentu Khalid Masood komunikoval ještě dvě minuty před tím, než najel do chodců na Westminsterském mostě, s kýmsi prostřednictvím aplikace WhatsApp. Informoval o tom dnes bulvární list Daily Mail.

AKTUALIZOVÁNO

VIDEO: Zlatým Ámosem se stal Lukáš Lis, u dětí vyhrál Michal Zajíček

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal učitel češtiny a angličtiny Lukáš Lis ze základní školy Soběslav. U dětí zvítězil učitel zeměpisu, dějepisu, informatiky, tělesné a občanské výchovy Michal Zajíček ze ZŠ Stěbořice na Opavsku, který získal korunu pro Dětského Ámose. Lis vyhrál i hlasování na internetu a stal se zároveň Ámosem sympaťákem. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ho korunovala Ámosem češtinářem.

Le Penová se sešla s Putinem. Kritizovala sankce EU vůči Rusku

Předsedkyně krajně pravicové francouzské Národní fronty (NF) a kandidátka v nadcházejících francouzských prezidentských volbách Marine Le Penová dnes na zasedání zahraničního výboru Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu) prohlásila, že nevidí žádný důvod pro to, aby se Francie k Rusku chovala nepřátelsky. Podle agentury TASS se Le Penová zároveň vyjádřila nesouhlasně o sankcích, které na Rusko uvalila EU.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies