VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úvěry na vzdělání: Banky studenty ignorují

Praha - Začal nový školní rok a s ním i nápor na peněženky rodičů. Financovat vzdělání dětí dnes není levná záležitost. Přitom spořit není kde a úvěry na studium jsou drahé a málo pružné.

10.9.2010 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Nikdo asi nepochybuje, že vysokoškolské vzdělání v Česku není zadarmo, a to ani na školách, kde se zatím neplatí školné. Studenty je třeba živit, šatit, platit jim jízdné a mobil, případně ubytování na koleji nebo v privátu, a k tomu ještě nějaké ty knihy, jazykové kurzy a třeba i stáž v zahraničí. Než se z nich stanou páni doktoři nebo slečny inženýrky, přijde to rodiče na pěkný balík. Kdyby chtěli naspořit 500 tisíc korun do doby, než půjde jejich dítě na vysokou školu, museli by mu při dnešních mizerných úrokových sazbách ukládat od narození do 18 let na nějaký spořicí účet nebo termínovaný vklad měsíčně alespoň 2 000 korun, a to nepočítáme možné znehodnocení inflací. Lepší bývávalo využít stavebního spoření, kde se ještě stále dá dosáhnout vyššího průměrného zhodnocení úspor, než nabízejí bankovní depozita. Tomu však bude asi brzy konec, protože státní příspěvek se sníží, výnos bude zdaněn, a navíc chce vláda omezit účel použití naspořených prostředků striktně na bytové účely.

Jak se změní výnosy ze stavebního spoření si můžete vypočítat ZDE

Studentskou půjčku nenabízí každá banka

Není tedy divu, že v Česku zatím rodiče nejsou zvyklí dětem na studia předem spořit. Když se pak peněz nedostává, začínají se shánět po úvěru. Jenže ani tady není příliš z čeho vybírat. Bank, které nabízejí specializované úvěry na studium, ubylo, jejich produkty přílišnou kreativitou neoplývají, jsou drahé a těžkopádné. Dávno pryč jsou doby, kdy mohli studenti získat bonusy za dobrý prospěch nebo úspěšné absolvování studia a za úvěrový účet neplatili poplatky.

Kolik stojí takový úvěr, si vypočtete ZDE

Co tedy úvěry na studium nabízí? Stále stejné tři výhody, za jejichž využití ovšem rodiče či sám student musejí krvavě zaplatit. První výhodou je nižší úroková sazba studentských půjček. V současné době se pohybuje mezi 8,44 a 8,9 %, zatímco spotřebitelské úvěry mají sazbu od 1,5 až 2 procentní body vyšší.

Nevýhoda nízkého úroku

Nízký úrok u studentských půjček ovšem přinese výhodu jen těm, kteří začnou půjčené peníze splácet hned, tedy již během studia. Kdo využije dalších dvou výhod – tj. možnosti odkladu splátek až o pět let a prodloužení splatnosti úvěru na 10 let, ten zaplatí i při nižším úroku balík. Můžeme si to názorně ukázat. (Jde pouze o modelový příklad, který je určen k ilustrování rozdílu při využití jednotlivých možnosti financování studia úvěrem. Nepočítáme s poplatky a úroková sazba je zvolena dle nejnižší nabídky na trhu, která demonstrovanou variantu umožňuje – pozn. autora.)

Předpokládejme, že student spotřebuje na pětileté studium částku přibližně půl milionu korun. (Počítáme s průměrnými měsíčními náklady přibližně osm tisíc korun.)

Kolik je třeba spořit, abyste našetřili někomu na studium, ukazuje kalkulačka ZDE

Polovinu z půl milionu jsou schopni dát dohromady rodiče, když jim student pomůže příležitostnými přivýdělky. Je třeba tedy profinancovat úvěrem 250 000 korun. Pokud by si rodina vzala spotřebitelský úvěr, bude se úroková sazba pohybovat kolem 11 % a splatnost většinou není delší než 7 let. Měsíční splátka (bez poplatků za vedení účtu) by byla 4 281 korun. Převyšuje tedy rozdíl mezi potřebnými měsíčními náklady (8 000,-) a tím, co je rodina schopna dát dohromady (50 %, tedy 4 000,-). Využití takové spotřebitelské půjčky by tedy nemělo smysl.

Výjimečně lze najít i spotřebitelský úvěr se splatností 10 let, jako například u účelové půjčky na studium u Raiffeisenbank, kde by se při úroku 10,9 % splácelo měsíčně 3 464 korun (bez poplatků.)

Odklad splátek

A jak by to vypadalo při využití studentské půjčky? Když se její splatnost rozloží na 10 let, bylo by možné získat nejlevnější úvěr za 8,44 % a splátka by byla 3 092 korun měsíčně. Ani to není pro naši modelovou rodinu příliš ideální. Nezbývá tedy, než volit odklad splátek na dobu studia, což umožňují jen tři banky. Pro tuto variantu by bylo možné získat úvěr s nejnižší sazbou 8,81 %. Po dobu studia - řekněme 5 let - budou splatné pouze úroky z 250 000 korun, což představuje ročně 22 052 korun. Po pěti letech student absolvuje, najde si zaměstnání a může začít splácet jistinu s úrokem. Bude na to však mít už jen 5 let. Měsíčně musí zaplatit bance 5 167 korun. Celkem za úvěr na studium ve výši 250 000 korun rodina zaplatí 420 145 korun. Původně plánovaná půlmilionová investice do vzdělání se tak zvýší na 670 145 korun. A co teprve zaplatí studenti a jejich rodiče za vysokou školu až přijde za tři roky školné.

Světlana Rysková,

Peníze.cz

10.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Zdeňka Procházková.
4 6

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Ilustrační foto.
8

Účet koaličních náletů na Islámský stát: za tři roky zemřelo už 352 civilistů

Hokejisté padli s Ruskem po nájezdech. Přesto budějovický turnaj ovládli

Ve svém závěrečném vystoupení na Carlson Hockey Games prohráli hokejisté České republiky bez svých největších hvězd s Ruskem 3:4 po samostatných nájezdech, i tak potvrdili prvenství v turnaji.

AKTUALIZOVÁNO

Finanční zpráva prověřuje v Agrofertu nezdaněné Babišovy dluhopisy

Specializovaný finanční úřad si vyžádal od společnosti Agrofert podklady k veškerým dluhopisům, které firma vydala, řekl mluvčí podniku Karel Hanzelka. Prověřuje tak i dluhopisy, které od firmy koupil ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Ukrajina zahájila stavbu obří hráze. Na Krym dál nepoteče voda

Úřady Chersonské oblasti na Ukrajině zahájily stavbu velké hráze, která by měla uzavřít přítok vody z Donu dál do Severokrymského kanálu a dál na Krym, který byl po volbách v roce 2014 připojen k Rusku. Kvůli okupaci této oblasti byly proti Rusku zavedeny ekonomické sankce.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies